Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
6 C 74/2021
Okresní soud v Semilech rozhodl soudcem Mgr. Michalem Polákem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 32 146 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku částku 13 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 15. 5. 2020 do zaplacení z částky 13 800 Kč.
II. Žaloba se zamítá pro částku 18 346 Kč, pro kapitalizovaný úrok 508,12 Kč, pro kapitalizovaný úrok z prodlení 200 Kč, pro úrok 21,7 % ročně od 30. 11. 2019 do zaplacení z částky 20 000 Kč, pro zákonný úrok z prodlení od 30. 11. 2019 do 14. 5. 2020 z částky 20 000 Kč a pro zákonný úrok z prodlení od 15. 5. 2020 do zaplacení z částky 6 200 Kč.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku částku 13 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 15. 5. 2020 do zaplacení z částky 13 800 Kč. II. Žaloba se zamítá pro částku 18 346 Kč, pro kapitalizovaný úrok 508,12 Kč, pro kapitalizovaný úrok z prodlení 200 Kč, pro úrok 21,7 % ročně od 30. 11. 2019 do zaplacení z částky 20 000 Kč, pro zákonný úrok z prodlení od 30. 11. 2019 do 14. 5. 2020 z částky 20 000 Kč a pro zákonný úrok z prodlení od 15. 5. 2020 do zaplacení z částky 6 200 Kč. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 25. 9. 2020 domáhala zaplacení částky 32 146 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že dne 19. 4. 2018 žalovaný uzavřel s jejím právním předchůdcem společností právnická osoba (dále jen banka), smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu úrokem 21,27 % ročně v kapitalizované výši 3 400 Kč, poplatkem za administrativní činnost 4 000 Kč a hotovostní inkaso splátek ve výši 10 400 Kč, to vše v 78 týdenních splátkách po 492 Kč. Své povinnosti ze smlouvy žalovaný neplnil řádně, uhradil pouze částku 6 200 Kč a dluží 20 000 Kč na jistině, 3 024,29 na poplatku za administrativní činnost, 8 666,71 Kč na poplatku za inkaso splátek a 455 Kč za sjednané pojištění.
2. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. o. s. ř. rozhodl soud o žalobě rozsudkem bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. Žalovaný žádné důkazy nepředložil a k žalobě se nevyjádřil.
3. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o. z.), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V řízení bylo prokázáno dopisem ze dne 29. 11. 2019, že právní předchůdce žalobkyně oznámil žalovanému postoupení pohledávky a současně byla předložena i smlouva postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019. Žalobkyně je proto oprávněna k podání žaloby.
4. Smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 18. 4. 2018 je prokázáno, že mezi žalovaným a bankou byla uzavřena smlouva o úvěru, kterou se banka zavázala poskytnout žalovanému hotovostní úvěr 20 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem a poplatky v celkové výši 18 346 Kč splácet v 78 týdenních splátkách po 492 Kč.
5. V listin ě nazvané Karta klienta ze dne 18. 4. 2018 žalovaný uvedl své výdělkové poměry, označil zaměstnavatele a své měsíční výdaje. Konkrétně uvedl, že má příjem ze zaměstnání 21 000 Kč, nemá manželku ani děti. Mezi výdaje zahrnul 3 000 Kč na bydlení, 4 000 Kč jako osobní výdaje a 2 000 Kč na splátky dalších závazků. Mezi dokumenty k ověření finanční situace nejsou zaškrtnuty žádné, které by žalovaný k žádosti o úvěr připojil.
6. Dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 7. 5. 2020 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky do 14. 5. 2020 s upozorněním na možnost podání soudní žaloby. Odeslání výzvy je doloženo poštovním podacím archem.
7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o. z.), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Podle § 86 odst. 1 , 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Z provedeného dokazování má soud za zjištěné, že mezi žalovaným a bankou byla dne 18. 4. 2018 uzavřena úvěrová smlouva podle § 2395 o. z., na základě které byl žalovanému poskytnut v hotovosti úvěr 20 000 Kč. Žalobkyně ani přes výzvu soudu nepředložila důkazy k tomu, že banka náležitě zkoumala úvěruschopnost žalované podle § 86 odst. 1 , 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Z předložených listin vyplývá, že se banka spokojila s pouhým prohlášením žalovaného o příjmech a výdajích, aniž by tyto nějakým způsobem ověřila, ač jí v tom nic nebránilo a dokonce má ve svém formuláři označeny dokumenty, které za tímto účelem může vyžádat. Odborná péče poskytovatele úvěru v sobě zahrnuje takovou obezřetnost, která vede k získání objektivního a reálného obrazu o majetkových poměrech žadatele, kdy se nelze spoléhat jen na údaje uvedené žadatelem o úvěr, ale je nutno prověřit tato tvrzení, což především u příjmové stránky zpravidla nečiní problém. Pouhé doplnění příjmů a výdajů do formuláře k hodnocení žadatele tedy nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. K tomu srov. např. nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 . V takovém případě je sjednaná úvěrová smlouva neplatná podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž se jedná o neplatnost absolutní (k tomu srov. rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C -679/18).
9. Na straně žalovaného tak vzniklo bezdůvodné obohacení podle § 2991 o. z., neboť částka 20 000 Kč mu byla vyplacena na základě neplatné smlouvy a žalovaný je povinen bezdůvodné obohacení vrátit. Žalovaný zůstal v řízení nečinný a neprokázal, že kromě žalobkyní uvedené částky 6 200 Kč něčeho uhradil, a proto soud žalobě vyhověl co do částky 13 800 Kč a ve zbytku žalobu zamítl včetně sjednaného úroku, neboť pro neplatnost smlouvy nelze k jejím ujednání přihlížet. Z důvodu neplatnosti není pro strany závazné ani datum úhrady splátek úvěru, ale splatnost dluhu z bezdůvodného obohacení je vázána na výzvu věřitele podle § 1958 odst. 2 o. z. Dopisem ze dne 7. 5. 2020 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k plnění do 14. 5. 2020, kdy nastala splatnost dluhu. Soud proto přiznal žalobkyni úrok z prodlení od tohoto dne do zaplacení z částky 13 800 Kč v souladu s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a ve zbytku požadovaného úroku z prodlení žalobu zamítl.
10. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 a § 151 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Žalovaný byl ve sporu převážně úspěšný, avšak žádné náklady mu v řízení nevznikly. Proto žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
11. Lhůty ke splnění povinností byly stanoveny v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. třídenní.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení u podepsaného soudu. Rozhodoval by o něm Krajský soud v Hradci Králové.
Nebude-li uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.