Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Odo 275/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobců a) Ing. C. Ď., b) Ing. P. V., a c) B. P., všech zastoupených, advokátem, proti žalované N., spol. s r.o., o ochranu práv majitele patentu před jednáním nekalé soutěže a o přiměřené zadostiučinění, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 20. října 2003 č. j. -199, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 15. listopadu 2002 č. j. -129 uložil žalované, aby se zdržela výroby a prodeje bezpečnostních dveří využívajících technického řešení odpovídajícího patentu č. 279185 uděleného 22. 11. 1994 Úřadem průmyslového vlastnictví v Praze a aby zaplatila každému ze žalobců částku 400 000 Kč, zamítl žalobu o uložení povinnosti žalované zaplatit každému z žalobců částku 400 000 Kč s 3% úrokem z prodlení z částky 800 000 Kč od 24. 5. 1991 do zaplacení, a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

K odvolání všech žalobců i žalované Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 20. října 2003 č. j. -199 rozsudek soudu prvního stupně v napadeném rozsahu ve věci samé potvrdil a ve výroku o nákladech řízení označeném jako IV změnil tak, že žalovaná je povinna zaplatit každému z žalobců k rukám jejich právního zástupce na náhradu nákladů řízení 32 234 Kč, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu, konkrétně jeho části, kterou bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, podali žalobci dovolání, neboť podle jejich názoru vycházel odvolací soud z nedostatečně zjištěného skutkového stavu a vyvodil nesprávný právní závěr, když nepřiznal žalobcům náklady řízení v jimi vyčíslené výši 322 324 Kč, 170 932 Kč za jejich právní zastoupení a 32 568 Kč za uhrazený soudní poplatek. Řízení je tím podle názoru dovolatelů v části týkající se nákladů řízení postižené vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, přičemž rozhodnutí vycházelo ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Dovolatelé navrhli zrušení rozsudku odvolacího soudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.

Dovolání v dané věci není přípustné.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

V projednávané věci byl dovoláním napaden výrok rozsudku odvolacího soudu o nákladech řízení, který, byť je součástí rozsudku, má povahu usnesení.

Proti usnesení odvolacího soudu je dovolání přípustné za podmínek uvedených v až 239

Ustanovení , a nezakládají přípustnost dovolání proto, že rozhodnutí o nákladech řízení není mezi tam vyjmenovanými usneseními.

Dovolání v tomto případě není přípustné ani podle , neboť napadený výrok rozsudku odvolacího soudu o náhradě nákladů řízení není rozhodnutím ve věci samé. Pro úplnost lze dodat, že podle a c) nemůže být dovolání v této věci přípustné také proto, že dovoláním napadený výrok nemá povahu potvrzujícího rozhodnutí odvolacího soudu.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalobců směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Z žádného z výše uvedených ustanovení totiž nevyplývá přípustnost dovolání proti výroku rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) proto podle a - aniž by se mohl věcí dále zabývat – dovolání žalobců odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ve spojení s odst. l, a , když žalobci nebyli v dovolacím řízení úspěšní a žalované žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 31. března 2004

JUDr. Zdeněk Des, v.r.

předseda senátu