Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Tz 4/2004

4/2004

U S N E S E N Í

Stížnost pro porušení zákona se zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 24. května 2002, čj. -96, byl obviněný R. M. uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák., kterého se dopustil tím, že v přesně nezjištěné době v nočních hodinách ze dne 6. 3. 2001 na 7. 3. 2001 v O. – H., na ulici Dr. M., z baru T. v areálu restaurace S. odcizil jeden kus UV zářivkové trubice TESLA délky 120 cm v hodnotě 200,- Kč ke škodě majitele baru O. H., ačkoliv byl rozhodnutím Okresního soudu v Ostravě ze dne 9. 4. 1998, sp. zn. , jenž nabylo právní moci dne 1. 5. 1999, odsouzen mimo jiné pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zák. k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 14-ti měsíců, který dne 22. 8. 1999 vykonal, a rozhodnutím Okresního soudu v Ostravě ze dne 22. 3. 2000, sp. zn. , jenž nabylo právní moci dne 23. 5. 2000, jako mladistvý odsouzen pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zák. s tím, že bylo upuštěno od uložení souhrnného trestu se zřetelem na trest uložený mu rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 24. 3. 1998, sp. zn. . Za to mu byl uložen podle § 247 odst. 1, § 45 odst. 1, odst. 2 a § 45a odst. 1 tr. zák. trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 20. 6. 2002.

Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 20. 9. 2002, čj. -91, byl obviněný R. M. uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák., kterého se dopustil jednáním ze dne 20. 7. 2000 kolem 21.30 hodin v O.-H., na ul. K., když odcizil ze šesti oken základní školy celkem 50 kusů hliníkových lišt o délce 1 metr v hodnotě 850,- Kč ke škodě M. O., Úřadu městského obvodu O.-J., odbor školství a kultury, ačkoliv byl rozhodnutím Okresního soudu v Ostravě ze dne 9. 4. 1998, sp. zn. , jenž nabylo právní moci dne 1. 5. 1999, odsouzen mimo jiné pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zák. k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 14-ti měsíců, který dne 22. 8. 1999 vykonal a rozhodnutím Okresního soudu v Ostravě ze dne 22. 3. 2000, sp. zn. , jenž nabylo právní moci dne 23. 5. 2000, jako mladistvý odsouzen pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zák. s tím, že bylo upuštěno od uložení souhrnného trestu se zřetelem na trest uložený mu rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 24. 3. 1998, sp. zn. . Za to mu byl uložen podle § 247 odst. 1, § 45 odst. 1, odst. 2 a § 45a odst. 1 tr. zák. trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. bylo M. O., Úřad městského obvodu O.-J., s celým svým nárokem odkázáno na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 7. 5. 2003.

Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 12. března 2003, čj. -487, byl obviněný R. M., společně se dvěma spoluobviněnými, uznán vinným jednak trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a), b), e) tr. zák., jednak trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák., jednak trestným činem neoprávněného užívání cizí věci podle § 249 odst. 1 tr. zák., kterých se dopustili jednáním dne 7. 5. 2000 v době od 3.00 do 5.50 hodin, za což byl obviněnému R. M. podle § 249 odst. 1 tr. zák. za použití § 35 odst. 2 tr. zák. uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání 8 měsíců a podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl pro výkon tohoto trestu odnětí svobody zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 tr. zák. byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 3 roků. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému R. M. společně a nerozdílně spolu s oběma spoluobviněnými uložena povinnost zaplatit na náhradě škody J. Ď. částku ve výši 56.320,- Kč a J. P. částku ve výši 6.640,- Kč. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 24. 5. 2002, sp. zn. , který nabyl právní moci dne 20. 6. 2002, jakožto i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 1. 10. 2003, když usnesením Krajského soudu v Ostravě sp. zn. -532 bylo odvolání obviněného R. M. proti tomuto rozsudku podle § 256 tr. ř. zamítnuto.

Proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 20. 9. 2002, čj. -91, podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného R. M. Okresnímu soudu ministr spravedlnosti vytýká porušení zákona v ustanoveních § 35 odst. 2, § 36 a § 45a odst. 1 tr. zák. V této souvislosti poukázal na pochybení Okresního soudu v Ostravě v tom, že lustrací u tohoto soudu nezjistil, že v době vyhlášení rozsudku dne 20. 9. 2002 byl jmenovaný již odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 24. 5. 2002, sp. zn. pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák., za který mu byl uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin, přičemž s výkonem tohoto trestu v té době nebylo ještě započato, neboť nebyl ani nařízen. Další pochybení shledává v tom, že soud nezjistil, že oba uložené tresty jsou ve vztahu vzájemné souhrnnosti, neboť skutek, který byl předmětem postihu v trestní věci Okresního soudu v Ostravě sp. zn. , byl spáchán dne 20. 7. 2000, tedy předtím, než byl vynesen rozsudek v trestní věci Okresního soudu v Ostravě sp. zn. , tedy přede dnem 24. 5. 2002. V závěru stížnosti pro porušení zákona proto ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným rozsudkem Okresního soudu v Ostravě došlo k porušení zákona ve výše uvedených ustanoveních trestního zákona v neprospěch obviněného R. M., aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. tento rozsudek ve výroku o trestu zrušil a zrušil též všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušení, pozbyla podkladu a dále postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí přecházející a dospěl k závěru, že v projednávané věci nebyla podána důvodně.

Z rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 12. března 2003, čj. -487, je zřejmé, že spolu s uloženým nepodmíněným souhrnným trestem odnětí svobody ve výměře 8 měsíců byl tímto rozsudkem zároveň zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 24. 5. 2002, sp. zn. , kterým byl obviněnému R. M. uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Za této situace dospěl Nejvyšší soud k závěru, že podání stížnosti pro porušení zákona proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 20. 9. 2002, čj. -91, není odůvodněno takovou vadou napadeného rozhodnutí, že by setrvání na právní moci rozhodnutí a jeho nezměnitelnosti znamenalo vážné ohrožení nestranného a spravedlivého rozhodování, neboť účel podané stížnosti pro porušení zákona, tj. náprava konkrétního nesprávného rozhodnutí, již byl naplněn vydáním rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 12. března 2003, čj. -487. Nejvyšší soud se přitom zabýval i námitkou ministra spravedlnosti, kdy v konkrétní věci došlo při ukládání trestu obviněnému k nerespektování ustanovení § 35 odst. 2 tr. zák., když skutek, za který byl obviněný odsouzen stížností napadeným rozsudkem, byl spáchán předtím, než byl vyhlášen rozsudek v trestní věci Okresního soudu v Ostravě ze dne 24. 5. 2002, čj. -96. Vzhledem ke zrušení výroku o trestu tohoto rozsudku nebylo Nejvyšším soudem shledáno, že by uložený trest odnětí svobody byl v případě obviněného R. M. v rozporu s kritérii obsaženými v ustanovení § 266 odst. 2 tr. ř.

Nejvyšší soud proto stížnost pro porušení zákona proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 20. 9. 2002, čj. -91, jako nedůvodnou podle § 268 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl.

Poučení: Proti rozhodnutí Nejvyššího soudu, nestanoví-li zákon jinak, není stížnost pro porušení zákona přípustná (§ 266 odst. 1, věta druhá, tr. ř.).

V Brně dne 31. března 2004

Předseda senátu:

JUDr. Juraj M a l i k