Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
22 C 201/2021
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci
manželky: osobní údaje manželky
a
manžela: osobní údaje manžela
o rozvod manželství
takto:
I. Manželství manželky celé jméno manželky, narozené datum, rozené příjmení, a manžela celé jméno manžela, narozeného dne datum uzavřené dne datum před Městským úřadem v Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Manželství manželky [celé jméno manželky], narozené [datum], rozené [příjmení], a manžela [celé jméno manžela], narozeného dne [datum] uzavřené dne [datum] před Městským úřadem v Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi se rozvádí. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Manželé podali soudu dne 21. 4. 2021 společný návrh, jímž se domáhají rozhodnutí o rozvodu manželství s následujícími tvrzeními. Manželství bylo uzavřeno dne datum před Městským úřadem města Brandýs nad Labem – Stará Boleslav. Oba manželé jsou české národnosti, státními příslušníky České republiky. Z manželství se nenarodily žádné děti. Posledním společným bydlištěm je ulice číslo Stará Boleslav, kdy žádný z účastníků neměl hlášené trvalé bydliště, když zde bydleli v podnájmu s úplným vybavením bytu. Manželství bylo uzavřeno po šestileté známosti. Zpočátku bylo klidné a harmonické. V lednu 2016 se začaly vyskytovat neshody, které se postupně hromadily a prohlubovalo se tak vzájemné odcizení. Zpočátku se manželé snažili vztah udržet a spory řešit. Od roku 2016 však žijí odděleně, nesdílí rodinnou domácnost a nemají žádný partnerský vztah. Soužití je trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno. Názory účastníků na smysl manželství se velmi odlišují, stejně tak výhled do budoucí doby. Ze vztahu se vytratila jakákoliv vzájemná náklonnost. Manželé nemají zájem na obnovení soužití, což stvrzují právě podpisem tohoto návrhu. Manželství je již pouze formálním a neplnícím funkce předvídané zákonem. Oba manželé mají v současné době již jiné partnery a ve stávajících vztazích jsou spokojeni. Dohodli se na vypořádání majetkových poměrů, práv a povinností společného bydlení po rozvodu manželství. Mají za to, že jsou splněny všechny podmínky pro rozhodnutí o rozvodu manželství s ohledem k předloženým listinám, nechť soud rozhodne tak, že manželství rozvede bez zjištění příčin rozvratu manželství, a to v režimu ustanovení § 757 o. z.
2. Soud provedl v řízení důkaz účastnickým výslechem manželky, oddacím listem účastníků (čl. 3 spisu), Dohodou o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a o úpravě společného bydlení (čl. 4 – 6 spisu). Účastnický výslech manžela nebyl proveden, když manžel se vzdal svého práva být ve věci slyšen, když byl volán k jednání soudu, přičemž bez omluvy se k jednání soudu nedostavil. Soudem tak byl skutkový závěr činěn z účastnického výslechu manželky.
3. Z důkazů shora uvedených vzal soud za prokázané následující.
4. Manželství bylo uzavřeno dne datum před Městským úřadem v Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi. (oddací list na čl. 3 spisu).
5. Dne 24. 8. 2020 manželé sepsali Dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a o úpravě společného bydlení, kdy téhož dne byly na této úředně ověřeny podpisy obou manželů. Manželé zde uvádějí, že věci a hodnoty, které nejsou uvedeny v článcích této dohody a jsou ke dni právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství náležející do společného jmění manželů, jsou vlastnictvím toho z účastníků, které je měl v držení, dohodou dojde k úplnému vypořádání majetkových poměrů, nemají další vzájemná práva a povinnosti, nežli ty, které jsou v dohodě výslovně uvedeny. Věci, majetkové hodnoty v dohodě neuvedené, nabyté za trvání manželství, jsou vlastnictvím toho účastníka, který je drží, závazky vzniklé za trvání manželství přijaté některým z účastníků řízení jsou závazkem toho účastníka, který je přijal. Manželé bydlí odděleně, nemají společné bydlení. (dohoda na čl. 3 – 5 spisu)
6. Manželství bylo uzavřeno po známosti trvající šest let. Prvé dva roky bylo spokojené, nebyly žádné hádky, žádné konflikty. Problémy nastaly, když se manželé odstěhovali do Brandýsa nad Labem – Staré Boleslavi, kde bydlel otec manžela. Tento byl alkoholik a manželce se nelíbilo, jak se chová ke svým dětem, tedy i k manželovi. Z tohoto vznikaly hádky. Prvé závažné konflikty nastaly asi po dvou letech manželství. V této době manžel navázal známost s jinou ženou a manželka asi na dva měsíce opustila rodinnou domácnost. Manžel tuto známost poté ukončil. Následně však manželka opět zjistila, že navázal známost s jinou ženou, a to na počátku roku 2016. V září 2016 manželka opustila rodinnou domácnost, kdy od této doby žijí manželé odděleně. Manželé se sic snažili komunikovat o obnovení soužití, avšak k tomuto nedošlo. V roce 2018 se ze vztahu manžela, který navázal s jinou ženou v průběhu manželství, narodilo dítě, jméno, což znamenalo definitivní konec manželství. V současné době má manželka známost s jiným mužem, kterou hodnotí jako perspektivní. Nelze očekávat obnovení soužití. Z manželství se žádné dítě nenarodilo. Manželé vůbec nekomunikují, k prvému jednání, které bylo ve věci nařízeno jednáno, manžel sdělil, že na něj zapomněl. Před druhým ve věci nařízeným jednáním manželku již vůbec nekontaktoval. (účastnický výslech manželky)
7. Manželství je tak hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití. Manželé žijí odděleně od září roku 2016, tedy po dobu delší nežli čtyři roky, přičemž k obnovení rodinného soužití nedošlo. Je zřejmé, že s ohledem k době, po níž manželé žijí odděleně, nelze obnovení rodinné domácnosti očekávat, neboť pokud by manželé měli vůli toto obnovit, nepochybně by tak již učinili. Manželé o tomto komunikovali, avšak bezúspěšně. Manžel navázal za průběhu společného soužití známost s jinou ženou, z tohoto vztahu se narodilo nezletilé dítě. Manželka v současné době taktéž je ve vztahu s jiným mužem, který hodnotí jako perspektivní. Obnovení rodinného soužití zcela vyloučila. Příčinou rozvratu manželství jest ta skutečnost, že mezi manžely docházelo ke konfliktům při soužití v domácnosti s otcem manžela a především ta skutečnost, že za trvání manželství manžel navázal známost s jinou ženou, kdy z tohoto vztahu se narodilo dítě.
8. Dle § 755 zákona č. 89/2012 b., občanský zákoník , o. z., manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.
9. Dle § 756 občanského zákona, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.
10. Dle § 757 občanského zákona, připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. Dohody uvedené v odstavci 1 písm. c) vyžadují písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny.
11. Manželé předložili ve věci dohodu o vypořádání společného jmění manželů, kdy navrhli, nechť soud postupuje ve věci dle § 757 o. z. Soudem však bylo uzavřeno, že předpoklady pro postup dle citovaného zákonného ustanovení nejsou splněny.
12. Komentář Občanský zákoník s komentářem, C. H. BECK, Praha 2014, str. 458 uvádí, že„ zákon vyžaduje předložení dvou, případně tří dohod (úprava majetkových vztahů a bydlení, popřípadě výživného pro dobu po rozvodu. Pokud si manželé vypořádají společné jmění pouze částečně, existuje zákonná pojistka pro vypořádání na základě zákonné domněnky dle § 741 . Ustanovení § 738 , odst. 2 dále stanoví, že platnosti dohody o vypořádání nebrání, týká-li se jen části společných majetkových povinností a práv. …… Zákon vyžaduje, aby rozvádějící se manželé předložili dohodu o úpravě svých majetkových poměrů. Z povahy věci vyplývá, že především půjde o vypořádání společného jmění manželů, ledaže existuje režim odděleného jmění (§ 729 ), případně bylo toto zrušeno soudem (§724 ).“. Tedy není-li předložena dohoda o výživném, musí vždy být předložena dohoda o majetkovém vypořádání a bydlení na dobu po rozvodu, ledaže existuje režim odděleného jmění manželů, což není dáno v souzené věci. Účastníky předloženou dohodu je třeba hodnotit jako nicotné právní jednání, když z jejího obsahu nelze zjistit, jak se ohledně jednotlivých položek manželé vypořádali, manželé pouze naprosto obecně konstatují, že věci a hodnoty, které nejsou uvedeny v článcích této dohody a jsou ke dni právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství náležející do společného jmění manželů, jsou vlastnictvím toho z účastníků, které je měl v držení, dohodou dojde k úplnému vypořádání majetkových poměrů, nemají další vzájemná práva a povinnosti, nežli ty, které jsou v dohodě výslovně uvedeny. Dále konstatují, že věci, majetkové hodnoty v dohodě neuvedené, nabyté za trvání manželství, jsou vlastnictvím toho účastníka, který je drží, závazky vzniklé za trvání manželství přijaté některým z účastníků řízení jsou závazkem toho účastníka, který je přijal. Z uzavřené dohody se tak vůbec nepodává, které konkrétní položky jsou vypořádávány. Pokud účastníci uvádějí, že položky, které nejsou předmětem dohody, se stávají vlastnictvím toho z účastníků, který je drží, tak s ohledem k tomu, že v dohodě nejsou uvedené žádné položky, jsou tak vlastně vypořádávány pouze položky, které nejsou v dohodě upravené, což odporuje požadavku na určitost právního jednání dle § 553 , odst. 1 o. z. Taktéž bydlení. Z ujednání nelze žádným způsobem zjistit, jak účastníci ohledně bydlení ujednali na dobu po rozvodu manželství. Účastníky předloženou dohodu je tak namístě hodnotit jako nicotnou. Za této situace tak nelze vzít za prokázané, že byla splněna podmínka stanovená v § 757 , odst. 1, písm. c) o. z. Soudem tedy ve věci bylo rozhodováno v režimu ustanovení § 755 o. z.
13. V daném případě dospěl soud k závěru, že vztahy mezi manžely jsou tak narušeny a manželství účastníků do té míry hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze očekávat obnovení společného soužití, rodinné domácnosti, účastníků. Proto postupoval v souladu se shora citovaným zákonným ustanovením a rozhodl tak, že manželství účastníků se rozvádí. Co se týká toho, že manželství nemůže být rozvedeno, jestliže by to bylo v rozporu se zájmy nezletilých dětí z manželství narozených, tak z manželství se žádné dítě nenarodilo, tudíž hodnocení této otázky je nadbytečným.
14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 23 zákona č. 292/2013 Sb. , dle nějž, bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení.; náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. V daném případě nebylo zjištěno, že by okolnosti případu či poměry účastníků přiznání náhrady nákladů odůvodňovaly, proto soud rozhodl tak, že na náhradu nákladů řízení žádný z účastníků nemá právo.
Poučení:
Dle § 201, § 204, odst. 1, věta prvá, zákona č. 991/1963 Sb., v platném znění, občanský soudní řád , účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje. Odvolání se podává do patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje.
Dle § 395 zákona č. 292/2013 Sb. , v platném znění, zákon o zvláštních řízeních soudních, bylo-li společnému návrhu na rozvod manželství vyhověno, není odvolání přípustné.
Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení; to platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení (§ 759 zákona č. 89/2012 Sb. , § 393 zákona č. 292/2013 Sb. ).
Občan je povinen požádat o vydání nového občanského průkazu do patnácti pracovních dnů po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství, a to pokud je v jeho dosavadním občanském průkazu zapsán údaj o rodinném stavu nebo partnerství.