Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 859/2003

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Jablonci nad Nisou usnesením ze dne 12. 6. 2002, č.j. -85, zastavil „řízení“ (rozuměj výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí nařízený usnesením ze dne 22. 11. 1999, č.j. -12, pro vymožení pohledávky ve výši 2 949.796, 98- Kč s příslušenstvím) a rozhodl o jeho nákladech (včetně těch, jež vznikly státu). Oprávněná – argumentuje soud – nenavrhla ve lhůtě stanovené v , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), další dražební jednání.

Krajský soud v záhlaví označeným rozhodnutím usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Neúspěšná dražba, od níž se odvíjí lhůty uvedené v , byla nařízena na 22. 2. 2001, tj. v době, kdy oprávněnou byla Č. s., a. s.; jen ve vztahu k ní lze hovořit o tom, že uplynula lhůta pro podání návrhu na nařízení dalšího dražebního jednání. Návrhům, aby do řízení vstoupila K. b. P., resp. Č. k. a., soud prvního stupně podle vyhověl, takže posledně jmenované – s odkazem na ve spojení s – běží „jako procesní nástupkyni nová jednoroční lhůta od právní moci usnesení č.j. z 16. 5. 2002, tj. od 5. 6. 2002.“ Podmínky, s nimiž zákon zastavení výkonu rozhodnutí spojuje, tedy splněny nebyly.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadl povinný (ve smyslu , věty druhé, včasným) dovoláním, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení ve spojení s a důvodnost shledává v nesprávném právním posouzení věci ( ). Oproti závěru, že lhůta podle ustanovení počíná právnímu nástupci znovu běžet od právní moci usnesení, jímž soud připustil jeho vstup do řízení, dovolatel prosazuje opak; procesní nástupce, který vstupuje do všech práv a povinností, je povinen – jak mu to ukládá – přijmout stav řízení, jaký tu je v době jeho vstupu do řízení. V dané věci to tedy znamená, že oprávněná, která vstoupila do řízení právní mocí usnesení ze dne 16. 5. 2002, č.j. -84, tj. poté, co 22. 2. 2002 uplynula lhůta k podání návrhu na nařízení opětovné dražby, přijala takový stav řízení, který v intencích ustanovení vedl soud k zastavení výkonu (návrh na nařízení opětovné dražby, který oprávněná vtělila do odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, je opožděný). Ustanovení a 2 , o něž odvolací soud svůj závěr opřel, na projednávanou věc nedopadá; vztahuje se totiž na případy, kdy dosavadní účastník ztratil způsobilost jím být, a o to ve vztahu mezi Č. s. a K. b. nešlo. Z uvedených důvodů dovolatel navrhl, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Dovolání je podle ustanovení ve spojení s , odst. 2 přípustné, neboť – bez ohledu na to, jak je výrok usnesení formulován, popř. o jaké ustanovení jej soud opřel (zde o , 2 ) – jde v daném případě o rozhodnutí, jímž odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto ve věci zastavení výkonu rozhodnutí. Přípustnost dovolání podle je totiž založena na zásadě tzv. diformity, tj. rozdílnosti (nesouhlasnosti) rozhodnutí soudů obou stupňů; tou se rozumí situace, kdy okolnosti významné pro rozhodnutí věci byly posouzeny oběma soudy rozdílně, takže práva a povinnosti účastníků, jež ze závěrů vtělených do těchto rozhodnutí vyplývají, jsou odlišné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 1998, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 9/1999 pod č. 52). Na rozdíl od soudu prvního stupně, který podmínky pro postup podle ustanovení měl za splněny, odvolací soud uzavřel, že k zastavení exekuce (a tudíž k ukončení nuceného vymáhání práva) dojít nemělo. To, že rozhodnutí obou soudů navozují právní stav pro účastníky vykonávacího řízení odlišný, je tudíž zjevné.

Nejvyšší soud je vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně toho, jak jej dovolatel obsahově vymezil (, věta první, ); protože vady uvedené v , odst. 2 písm. a/, b/, odst. 3, jakož i jiné vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, nejsou v dovolání vytýkány a z obsahu spisu se nepodávají (, věta druhá, ), je předmětem dovolacího přezkumu pouze závěr odvolacího soudu, že lhůta pro podání návrhu na nařízení další dražby běží právnímu nástupci oprávněné znovu od právní moci usnesení, jímž soud vyhověl návrhu podle

Právní posouzení je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu – sice správně určenou – nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Podle ustanovení , nebylo-li při dražbě učiněno ani nejnižší podání, soud dražební jednání skončí. Další dražební jednání soud nařídí na návrh oprávněného nebo toho, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, který lze podat nejdříve po uplynutí tří měsíců od bezúspěšné dražby; nebyl-li návrh podán do jednoho roku, soud výkon rozhodnutí zastaví.

Podle ustanovení , které se uplatní i v řízení o výkon rozhodnutí (srov. ), neběží lhůta tomu, kdo ztratil způsobilost být účastníkem řízení nebo způsobilost jednat před soudem nebo u něhož bylo rozhodnuto, že musí být zastoupen svým zákonným zástupcem (). Jakmile v takovém případě do řízení vstoupí jiný účastník, zákonný zástupce nebo opatrovník účastníka, začíná jim běžet nová lhůta od té doby, kdy do řízení vstoupili ( ).

Podle ustanovení , které platí obdobně i v případech, na něž dopadá , 2 (srov. ), ten, kdo vstupuje do řízení jako nabyvatel práva nebo povinnosti na místo dosavadního účastníka, musí přijmout stav řízení, jaký tu je v době jeho nástupu do řízení.

Z obsahu spisu vyplývá, že usnesením ze dne 13. 6. 2000 nařídil soud dražební jednání na den 1. 8. 2000, jehož se neúčastnil žádný dražitel. Na návrh oprávněné České spořitelny, a. s., nařídil usnesením ze dne 10. 1. 2001 další dražební jednání na den 22. 2. 2001, jehož výsledek byl stejný. Poté soud ve smyslu ustanovení , 2 vyhověl návrhům, aby do řízení jako oprávněná vstoupila K. b. P., s. p. ú. (usnesení ze dne 13. 3. 2002, č.j. -74), a Č. k. a. (usnesení ze dne 16. 5. 2002, č.j. -84). Nařízení další dražby navrhla – současně s podáním odvolání proti usnesení, jímž soud výkon zastavil – posledně jmenovaná.

Jestliže soud připustil, aby do řízení vstoupil na místo dosavadního účastníka nabyvatel práva nebo povinnosti (singulární sukcesor), stává se nástupce účastníkem řízení právní mocí usnesení, jímž bylo návrhu vyhověno ( ); do té doby jeho předchůdce, který právo nebo povinnost, o něž v řízení jde, převedl, postavení účastníka v daném řízení nepozbývá. Převod práva nebo povinnosti (zde vymáhané pohledávky) neznamená ztrátu způsobilosti být účastníkem řízení; právní nástupnictví singulární sukcesí je významné pouze při posuzování otázky věcné (aktivní nebo pasivní) legitimace, ale právní subjektivity účastníků se nedotýká.

V projednávané věci je podstatné, že K. b. a následně Č. k. a. vstoupily do řízení jako singulární nástupkyně Č. s.; o jejich vstupu do řízení rozhodoval soud prvního stupně podle ustanovení Ustanovení , jež spojuje běh nové lhůty se ztrátou způsobilosti dosavadního účastníka k právním úkonům (k čemuž při singulární sukcesi – jak bylo vyloženo výše – nedochází), tedy použít nelze.

Lze tedy uzavřít, že odvolací soud běh (jednoroční procesní a zákonné) lhůty stanovené v posoudil nesprávně (tj. podle právní normy, jež na daný případ nedopadá); Nejvyšší soud proto jeho rozhodnutí zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (, část věty za středníkem, odst. 3, věta první, ).

Právní názorem dovolacího soudu je odvolací soud vázán (, věta první, ).

V novém rozhodnutí rozhodne soud nejen o nákladech dalšího řízení, ale znovu i o nákladech řízení původního, tedy i řízení dovolacího (, věta druhá, ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. března 2004

JUDr. Pavel Krbek, v. r.

předseda senátu