Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 435/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudkyň JUDr. Marty Škárové a JUDr. Olgy Puškinové v právní věci žalobkyně H. Š., zastoupené advokátem, proti žalované Č. k. p., zastoupené Č. p. a. s., za vedlejšího účastenství V. A., zastoupeného advokátem, na straně žalované, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání vedlejšího účastníka proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. září 2003, č. j. -100, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem ze dne 28. 5. 2002, č. j. -57, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 9. 1. 2003, č. j. -91, a doplňujícího usnesení ze dne 5. 5. 2003, č. j. -95, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 339.600,- Kč, ohledně částky 108.000,- Kč žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky i vůči státu.

K odvolání žalované a vedlejšího účastníka Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 3. 9. 2003, č. j. -100, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o platební povinnosti žalované a ve výrocích o náhradě nákladů řízení potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal vedlejší účastník na straně žalované dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení a které odůvodňuje podle ustanovení a Navrhl, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil.

Žalovaná ve vyjádření uvedla, že se připojuje k dovolání podanému vedlejším účastníkem.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení , dospěl k závěru, že dovolání podala osoba, která k tomu není oprávněna.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Podle ustanovení věty první účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.

Podle ustanovení v řízení má vedlejší účastník stejná práva a povinnosti jako účastník. Jedná však toliko sám za sebe. Jestliže jeho úkony odporují úkonům účastníka, kterého v řízení podporuje, posoudí je soud po uvážení všech okolností.

Vedlejší účastník má podle této úpravy zásadně stejná práva a povinnosti jako účastník řízení a jeho postavení se odvíjí od účastníka, na jehož podporu vystupuje; není však oprávněn provádět úkony znamenající dispozici s řízením, s předmětem řízení nebo s úkony, které učinil sám účastník. Zákon přitom výslovně neřeší, zda je vedlejší účastník oprávněn podat dovolání. Vzhledem k tomu, že v zákoně je výslovně upravena legitimace vedlejšího účastníka pouze k podání odvolání, žaloby na obnovu řízení a žaloby pro zmatečnost při současném vymezení podmínek, za nichž může tyto opravné prostředky uplatnit (srov. ustanovení a ve znění účinném od 1. 1. 2001), zatímco o oprávnění vedlejšího účastníka podat dovolání zákon nic neuvádí, je třeba dovodit, že zákon vedlejšímu účastníku oprávnění podat dovolání nedává. Tento výklad (pomocí argumentu e silentio legis) je zastáván i v právní literatuře (srov. Bureš, J., Drápal, L., Mazanec, M., , komentář, 6. vydání, Praha C. H. Beck, 2003, s. 1059, bod 3.) a soudní praxi (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 5. 2003, sp. zn. , publikované pod č. 3 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2004).

V posuzovaném případě podal dovolání vedlejší účastník na straně žalované, tedy někdo, kdo k tomu není oprávněn. Na tom nic nemění ani podání žalované ze dne 10. 2. 2004 (vyjádření k dovolání vedlejšího účastníka), které bylo podáno po uplynutí lhůty k dovolání podle ustanovení Nejvyšší soud ČR proto dovolání vedlejšího účastníka podle ustanovení věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a , neboť vedlejší účastník s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá na náhradu nákladů dovolacího řízení právo a žalobkyni (ani žalované) v tomto řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. března 2004

JUDr. Petr Vojtek, v. r.

předseda senátu