Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 181/2003

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Odvolací soud změnil usnesení, jímž soud prvního stupně nařídil výkon rozhodnutí (prodejem movitých věcí), a návrh na nařízení výkonu zamítl. Dospěl k závěru, že vykonávané rozhodnutí (blok na pokutu na místě nezaplacenou) není vykonatelné, jelikož neobsahuje písemné poučení o způsobu zaplacení pokuty, lhůtě její splatnosti a o následcích nezaplacení.

Oprávněný (zastoupen advokátem) ve včasném dovolání namítl, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Podkladové rozhodnutí, uvádí se v dovolání, obsahuje všechny náležitosti správního rozhodnutí a je proto i vykonatelné; odvolací soud totiž přehlédl, vycházeje z předložené části „A“ bloku, že všechna poučení, jejichž nedostatek je vytýkán, jsou obsahem oddělené části „B“ bloku, kterou při projednání přestupku převzal povinný.

Podle bodu 15. části dvanácté, hlavy první, , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se odvolání proti rozhodnutím soudu prvního stupně, vydaným přede dnem nabytím účinnosti nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. účinného před 1.1.2001 - dále jen „ “). Podle bodu 17. platí, že dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti uvedeného zákona, nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů.

Jestliže soud prvního stupně v dané věci rozhodl dne 16.11.2000, příslušelo odvolání povinného projednat „podle dosavadních předpisů“, v důsledku čehož bylo nutno naložit stejně i s dovoláním, byť směřovalo proti rozhodnutí, vydanému po 1.1.2001.

Dovolání je přípustné ( ), jelikož směřuje proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo změněno usnesení soudu prvního stupně ( ).

S výjimkou vad řízení vyjmenovaných v a jiných vad, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem ( ).

Dovolatel - posuzováno z hlediska obsahu dovolání - důvod podřaditelný ustanovení (který ohlásil) ve skutečnosti neuplatnil. Právní závěr (oproti názoru odvolacího soudu odlišný), že podkladové rozhodnutí je vykonatelné, totiž dovodil nikoli z právní oponentury (viz zásady, vyjádřené v usnesení Nejvyššího soudu z 12.4.2001, sp. zn. , uveřejněném pod č. 4/2002 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek), nýbrž ze skutkového tvrzení, že povinný o způsobu zaplacení pokuty, lhůtě splatnosti a o následcích jejího nezaplacení ve skutečnosti poučen byl (tím, že tato poučení obsahovala část bloku, oddělené od části předložené soudu, kterou při projednání přestupku převzal).

Správnost tohoto tvrzení prověřena být nemohla, neboť oprávněný je ani v odvolacím řízení neuplatnil; uplatněno v dovolacím řízení je pak bezcenné proto, že - zde způsobilé - skutkově založené dovolací důvody nenaplňuje.

Skutkové námitky jsou v dovolacím řízení relevantní než v podobě dovolacího důvodu podle , tj. námitky tzv. jinou - než zmatečnostní - vadou řízení, spočívající v neúplnosti skutkových zjištění (jestliže je výrazem opomenutí zásad, vyjádřených v ), nebo ve smyslu dovolacího důvodu podle , má-li být doloženo, že v řízení učiněná skutková zjištění jsou nesprávná (tím, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování).

Nic z toho dovolatel netvrdí.

Kritizovat rozhodnutí odvolacího soudu obdobně odvolacímu důvodu podle (že dosud zjištěný skutkový stav neobstojí, neboť tu jsou další skutečnosti nebo jiné důkazy, které nebyly dosud uplatněny) - jak podle obsahu dovolání činí dovolatel - je však v dovolacím řízení vyloučeno; skutkové novoty zde nejsou přípustné. Tomu odpovídá, že se v dovolacím řízení neprovádí dokazování, resp. že se provádí jen k prokázání důvodu dovolání ( ). Tato zásada se uplatní i tehdy, jestliže určité tvrzení o skutkových okolnostech účastník již mohl uplatnit v předchozích stadiích řízení, leč tak neučinil, ačkoli jejich uplatnění bylo v jeho zájmu.

Z hledisek důvodů uplatněných v dovolání tedy účinně zpochybnit skutkový základ věci nelze, a právní názor, s nímž jej odvolací soud spojil, dovoláním dotčen nebyl.

Přesto však napadené rozhodnutí za správné mít nelze; existenci jiných (než zmatečnostních) vad řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, posuzuje dovolací soud, aniž byly - prostřednictvím zvláštního dovolacího důvodu ( ) - v dovolání namítány ( , věta druhá, - viz výše).

Odvolací soud se sice právem zabýval otázkou materiální vykonatelnosti rozhodnutí, jež mělo být vykonáno (v duchu závěrů výše zmíněného judikátu R 4/2002), avšak posuzoval ji výlučně ve vztahu k tomu dokladu (o něm), který byl oprávněným s návrhem na nařízení výkonu rozhodnutí předložen.

Stranou ponechal možnost, že jím nemusel být obsah vlastního (skutečně vydaného) rozhodnutí v úplnosti vystižen.

Nelze přehlédnout, že i pro výkon titulů správních platí - co do podmínek pro nařízení výkonu - požadavky vyslovené v ; podle se totiž ustanovení až 271 použijí (s výjimkou ustanovení a 3) i na výkon jiných (zde vyjmenovaných) rozhodnutí, než vydaných v občanském soudním řízení. Ustanovení požaduje, aby oprávněný k návrhu na nařízení výkonu připojil stejnopis rozhodnutí, opatřený potvrzením o jeho vykonatelnosti soudem, který o věci rozhodoval jako soud prvního stupně (není třeba jej připojit jen tehdy, jestliže se návrh na výkon rozhodnutí podává u soudu, který o věci rozhodoval jako soud prvního stupně). Ve smyslu platí, že potvrzením o vykonatelnosti opatří rozhodnutí ten orgán, který je vydal (odst. 1), soud je však vždy oprávněn před nařízením výkonu rozhodnutí přezkoumávat jeho správnost, a to u všech titulů (odst. 2); přichází-li v úvahu, že výkon rozhodnutí bude nutné zastavit, vyžádá si soud zpravidla vyjádření orgánu, který rozhodnutí vydal (odst. 3).

Jestliže oprávněný spolu s návrhem na nařízení výkonu titul opatřený doložkou vykonatelnosti nepředložil, soud návrh neodmítne (nejde o důsledek jeho vady podle , 2 ), nýbrž - z věcných důvodů - jej zamítne; nebyla totiž splněna podmínka, kterou zákon pro nařízení výkonu rozhodnutí stanovil.

Podle při výkonu rozhodnutí soud poskytuje účastníkům, jakož i dalším osobám, kterých se výkon rozhodnutí týká, poučení o jejich procesních právech a povinnostech (srov. též , , a zejména ).

Takovou procesní povinností je též povinnost oprávněného vyplývající z citovaných ustanovení a Pakliže ji oprávněný nesplnil, je soud povinen mu poskytnout odpovídající poučení, a dát mu příležitost, aby tak (v určené lhůtě) učinil dodatečně; teprve neodstraní-li tento nedostatek ani poté, může přistoupit k tomu, že návrh na nařízení výkonu (proto) zamítne.

Soud tedy oprávněného k dodatečnému předložení titulu opatřeného doložkou vykonatelnosti vždy vyzve; to platí nejen v případě, že oprávněný titul s návrhem na nařízení jeho výkonu nepředložil vůbec, nýbrž i v případě, že tak učinil vadně, kupříkladu neúplně, nebo bez doložky vykonatelnosti, případně v rozporu s ostatními údaji návrhu o tom, co má být vykonáno (srov. též odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.2.1999, sp. zn. , uveřejněné pod č. 62/1999 v časopise Soudní judikatura).

Tím se posouzení návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí přesouvá z roviny materiální vykonatelnosti titulu (z hlediska jeho obsahových náležitostí), z níž vycházel odvolací soud, do roviny hodnocení, zda oprávněný řádně splnil svoji (procesní) povinnost ve smyslu , , tj. zda k návrhu na nařízení výkonu připojil zákonu odpovídající (formálně i obsahově úplnou) u o rozhodnutí, které bylo vydáno, a jež mělo být vykonáno.

Nebylo-li možné vyloučit, že s návrhem na nařízení výkonu předložil oprávněný u, jež v úplnosti vydané rozhodnutí nepředstavovala, mělo se mu dostat odpovídajícího poučení, jak ji má doplnit, aby požadavkům ustanovení ( ) mohl dostát dodatečně.

Jestliže tak odvolací soud neučinil, neposkytl oprávněnému poučení o jeho procesních povinnostech, ačkoli k tomu byl povinen ( ).

Z hlediska ustanovení , ( ) je tím řízení před odvolacím soudem zatíženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a jež má povahu (jiné) vady řízení ve smyslu , věty druhé,

Dovoláním napadené rozhodnutí tudíž správné není ( ), pročež je Nejvyšší soud zrušil a věc odvolacímu soudu vrátil k dalšímu řízení ( )

Právní názor dovolacího soudu je pro další řízení závazný ( , věta druhá, ).

Byla-li opomenuta možnost (viz výše), že oprávněný splnil povinnost podle ( ) neúplně, zůstala logicky nepoložena (a nezodpovězena) otázka, jaké postupy k (úplnému) splnění této povinnosti (k doložení titulu materiálně vykonatelného) měl oprávněný reálně - ve specifických poměrech rozhodování v tzv. blokovém řízení, upraveném v ustanoveních až , o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, formou bloku na pokutu na místě nezaplacenou - k dispozici, jestliže podle tohoto předpisu k uložení pokuty použil \"pokutový blok\" vydaný ministerstvem financí.

O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení rozhodne soud v novém rozhodnutí ve věci ( , věta třetí, ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. března 2004

JUDr. Vladimír Kurka, v.r.

předseda senátu