Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
6 C 204/2018
Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem Mgr. Františkem Jurtíkem ve věci
manžela: osobní údaje manžela
a
manželky: osobní údaje manželky
o rozvod manželství
takto:
I. Manželství manželky celé jméno manželky, rozené příjmení, a manžela celé jméno manžela, uzavřené dne datum před stát. instituce, se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Manželce se nepřiznává osvobození od soudních poplatků.
IV. Manželka je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Prostějově soudní poplatek za návrh na zahájení řízení o rozvod manželství v částce 2.000 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
I. Manželství manželky [celé jméno manželky], rozené [příjmení], a manžela [celé jméno manžela], uzavřené dne [datum] před [stát. instituce], se rozvádí. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Manželce se nepřiznává osvobození od soudních poplatků. IV. Manželka je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Prostějově soudní poplatek za návrh na zahájení řízení o rozvod manželství v částce 2.000 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
1. Dne 24. 10. 2018 byl u Okresního soudu v Prostějově podán manželkou návrh na rozvod manželství účastníků. Manžel s rozvodem manželství souhlasil a rovněž navrhl, aby manželství bylo rozvedeno.
2. Z oddacího listu soud zjistil, že účastníci uzavřeli manželství dne datum. Rozsudkem Okresního soudu v Benešově ze dne datum rozhodnutí číslo jednací číslo jednací byly upraveny poměry účastníků k jejich nezletilým dětem pro dobu po rozvodu a rozhodnutí nabylo právní moci dne datum. V průběhu řízení nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by mohly vést k závěru, že rozvod manželství účastníků bude v rozporu se zájmem nezletilých dětí účastníků, daný zvláštními důvody (§ 755 odst. 2 písm. a) o. z.). Případný zájem nezletilých dětí účastníků na trvání manželství soud zjišťoval i dotazem u opatrovníka jmenovaného pro řízení o úpravě poměrů k nezletilým na dobu po rozvodu a z jeho zprávy zjistil, že nepovažuje rozvod manželství účastníků za odporující zájmům dětí.
3. Z výpovědi manželky soud zjistil, že zpočátku byly vztahy mezi účastníky dobré, když však byly synovi 3 měsíce, manžela vzali do vazby a to pak pro ni bylo náročné. Neshody mezi účastníky začaly být v roce 2015 hlavně z finančních důvodů a kvůli problémům manžela s alkoholem a fyzickému napadení syna. Manžel chodil často pít a kouřit a proto i s dětmi raději odešla do azylového domu. Poté se odstěhovala do obec, kde si našla práci. Od manžela odešla v roce 2018 a od té doby spolu jako manželé nežijí. Na obnovení společného soužití s manželem již nemá zájem.
4. Rovněž z výpovědi manžela soud zjistil, že zpočátku byly vztahy mezi účastníky dobré. Od roku 2018 však již jako manželé nežijí, neplní manželská práva a povinnosti, finančně spolu nehospodaří a také bydlí odděleně. Manželka i s dětmi ze společného bydliště odešla. Ani manžel již v současné době nemá zájem na obnovení společného soužití. Vzájemné vztahy se začaly zhoršovat už asi před pěti lety, kdy s manželkou si postupně přestali rozumět, došlo mezi nimi k odcizení a nakonec zrušení společné domácnosti. K příčinám rozvratu manželství tvrzeným manželkou se manžel nechtěl blíže vyjadřovat.
5. Podle § 755 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.
6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že všechny zákonné podmínky pro rozvod manželství účastníků podle citovaných ustanovení o. z., jak jsou uvedeny výše, byly v daném případě splněny. Účastníci spolu již delší dobu jako manželé nežijí, zrušili rodinnou domácnost, nevykonávají manželská práva a povinnosti vyplývající z ustanovení § 687 a násl. o. z. a ani o to do budoucna nemají zájem. Lze tedy uzavřít, že manželské soužití účastníků je hluboce a nenapravitelně rozvráceno, jedná se o trvalý stav a nelze očekávat jeho obnovení. Rozvod manželství nebude podle výsledků dokazování ani v rozporu se zájmem nezletilých dětí účastníků. Proto soud návrhu vyhověl a manželství účastníků rozvedl. Příčiny rozvratu manželství účastníků byly uvedeny výše.
7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, podle něhož bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Takové předpoklady pro přiznání náhrady nákladů řízení však v projednávané věci soud neshledal.
8. Manželka v průběhu řízení žádala o osvobození od placení soudního poplatku. Tuto žádost však soud nepovažuje za důvodnou. Aktuální poměry manželka uvedla zejm. při výslechu před dožádaným soudem, kdy by měla ze zaměstnání dosahovat příjmů 15.000 Kč měsíčně, dále má k dispozici důchod 4.500 Kč a přídavky na děti 1.900 Kč. Nelze odhlédnout od skutečnosti, že manželka žije ve společné domácnosti s přítelem, který má příjmy cca 12 – 13.000 Kč čistého a důchod 5.500 Kč. Výdaje manželka uvedla zejm. na bydlení v částce 13.770 Kč měsíčně.
9. Podle § 30 odst. 1 o. s. ř. účastníkovi, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138) předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. Podle ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody.
10. S ohledem na shora uvedené celkové poměry manželky soud dovodil, že osvobození od soudních poplatků neodůvodňují. Bylo zjištěno, že manželka i po odečtení nezbytných výdajů (na bydlení a na další nezbytné potřeby členů domácnosti) disponuje dostatečným příjmem k zaplacení soudního poplatku za návrh na rozvod manželství, který činí 2.000 Kč. Vzhledem k tomu, že podle citované právní úpravy lze osvobození od soudních poplatků přiznat spíše výjimečně a v odůvodněných případech, soud v daném případě manželce osvobození nepřiznal.
11. S ohledem na nepřiznání osvobození manželky od placení poplatku soud nakonec rozhodl o povinnosti manželky doplatit soudní poplatek z návrhu podle § 9 odst. 6 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, přičemž soudní poplatek činí podle položky 4 bod 6 sazebníku částku 2.000 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově.
Oba účastníci jsou povinni do patnácti pracovních dnů od právní moci tohoto rozsudku požádat příslušný úřad o vydání nového občanského průkazu (jen pokud je v jejich dosavadním občanském průkazu zapsán údaj o rodinném stavu).
Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení.