Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
6 C 18/2021
Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem Mgr. Františkem Jurtíkem ve věci
manžela: osobní údaje manžela
a
manželky: osobní údaje manželky
o rozvod manželství
takto:
I. Manželství manželky celé jméno manželky, rozené příjmení, a manžela celé jméno manžela, uzavřené dne datum před stát. instituce, se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Manželství manželky [celé jméno manželky], rozené [příjmení], a manžela [celé jméno manžela], uzavřené dne [datum] před [stát. instituce], se rozvádí. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Dne 3. 2. 2021 byl u Okresního soudu v Prostějově podán manželkou návrh na rozvod manželství účastníků, který byl odůvodněn tím, že účastníci spolu jako manželé již delší dobu nežijí, manželství je hluboce a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat obnovení manželského soužití. Manžel se v průběhu řízení ve věci vyjádřil tak, že s návrhem na rozvod manželství nesouhlasí, k manželce má stále citový vztah a je ochoten přispět ke zlepšení vzájemných vztahů. Manželka i přes odmítavé stanovisko manžela na návrhu setrvala s tím, že její stanovisko je neměnné.
2. Z oddacího listu soud zjistil, že účastníci uzavřeli manželství dne datum. Rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne datum rozhodnutí číslo jednací číslo jednací byly upraveny poměry účastníků k jejich nezletilým dětem pro dobu po rozvodu a rozhodnutí nabylo právní moci dne datum. V průběhu řízení nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by mohly vést k závěru, že rozvod manželství účastníků bude v rozporu se zájmem nezletilých dětí účastníků, daný zvláštními důvody (§ 755 odst. 2 písm. a) o. z.). Případný zájem nezletilých dětí účastníků na trvání manželství soud zjišťoval i dotazem u opatrovníka jmenovaného pro řízení o úpravě poměrů k nezletilým na dobu po rozvodu a z jeho zprávy zjistil, že nepovažuje rozvod manželství účastníků za odporující zájmům dětí.
3. Z výpovědi manželky soud zjistil, že manželství účastníci uzavřeli i z důvodu jejího těhotenství, znali se však delší dobu a měli tedy možnost se vzájemně dostatečně poznat. V současné době již jako manželé nejméně jeden rok nežijí, neplní manželská práva a povinnosti, finančně spolu také nehospodaří, intimně se nestýkají. Manželka si potom v únoru 2021 zajistila jiné bydlení v podnájmu a odešla i s dětmi ze společného bydliště. Z pohledu manželky se jedná o trvalý stav a v žádném případě neuvažuje o obnovení společného soužití, a to i přes stanovisko manžela, který projevil zájem na obnovení společného soužití. I kdyby návrhu nebylo vyhověno, tak k manželovi by se nevrátila. Připustila, že za trvání manželství měla po dobu asi 3/4 roku jinou známost, tato již ale netrvá. Pokud jde o příčiny rozvratu manželství, byl podle manželky problém v komunikaci a dále si nerozuměli v některých základních záležitostech manželského či rodinného soužití a společné domácnosti, např. v otázkách výchovy dětí, financí, trávení volného času apod. Vždy když chtěla dělat něco jinak, než chtěl manžel, tak vznikl konflikt. Již v roce 2019 i s dětmi ze společné domácnosti odešla, ale po dvou měsících se vrátila, dala manželovi šanci, ale bylo to zbytečné. V důsledku uváděných neshod mezi účastníky docházelo ke konfliktům a hádkám, postupně i ke vzájemnému odcizení a nakonec ke zrušení společné domácnosti. Manžel odmítl i třeba návštěvu poradny. Dcery jsou v pořádku a není nic, co by bránilo z hlediska zájmů nezletilých dětí rozvodu manželství. Ani po opuštění společné domácnosti se v tomto směru nic nezměnilo. S manželem se děti stýkají, styk probíhá v pořádku a výživné je placeno.
4. Podobně z výpovědi manžela bylo zjištěno, že z počátku bylo manželství účastníků v pořádku, v současné době však již manželství funkční není, jak uvedla manželka. V únoru 2021 se také manželka i s dětmi odstěhovala ze společného bydliště. Manžel má ještě zájem na obnovení společného soužití, a je přesvědčen, že manželství by i nadále mohlo fungovat. V průběhu manželství byly zejména problémy v komunikaci a účastníci se neshodovali v některých záležitostech. K tomu manžel uvedl, že pokud jde o nezletilé děti, tak starší dcera je velmi chytrá a snažil se ji spíše více popohánět a co se týče finančního hospodaření, to bylo limitováno hypotékou na dům. Ohledně dětí ani manželovi není známo nic, co by obecně bránilo rozvodu manželství.
5. Podle § 755 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.
6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že všechny zákonné podmínky pro rozvod manželství účastníků podle citovaných ustanovení o. z., jak jsou uvedeny výše, byly v daném případě splněny. Účastníci spolu již delší dobu jako manželé nežijí, zrušili rodinnou domácnost, nevykonávají manželská práva a povinnosti vyplývající z ustanovení § 687 a násl. o. z. a manželka se i s dětmi odstěhovala ze společného bydliště. Lze tedy uzavřít, že manželské soužití účastníků je hluboce a nenapravitelně rozvráceno, jedná se o trvalý stav a nelze očekávat jeho obnovení. Přitom je třeba přihlédnout především ke stanovisku manželky, která na návrhu na rozvod manželství i přes stanovisko manžela setrvala a vyloučila jakoukoliv možnost obnovení společného soužití. Za této situace by manželství účastníků zůstalo jen formálním svazkem, který by neplnil svůj účel a nemůže být žádný zájem na jeho zachování. Proto soud návrhu vyhověl a manželství účastníků rozvedl. Dlužno dodat, že procesní stanovisko manžela, který s rozvodem manželství nesouhlasil, není rozhodující, neboť soud posuzuje, zda jsou naplněny zmíněné zákonné předpoklady (mezi něž souhlas manželů s rozvodem nepatří) a v kladném případě manželství rozvede. Na skutečnost, že se jedná o kvalifikovaný rozvrat manželství lze usuzovat i ze skutečnosti, že již dříve účastníci společnou domácnost zrušili a byly činěny kroky k rozvodu manželství. Následné obnovení soužití účastníků k trvalému zlepšení vztahů zjevně nevedlo. Rozvod manželství nebude podle výsledků dokazování ani v rozporu se zájmem nezletilých dětí účastníků. Příčiny rozvratu manželství účastníků byly uvedeny výše a lze je spatřovat v problémech ve vzájemné komunikaci a v neshodě povah zájmů a názorů účastníků, kteří si nerozuměli v uvedených otázkách manželského soužití a nedokázali svoje odlišné představy vzájemně řešit. To nutně vedlo k postupnému narušení vztahů a (alespoň ze strany manželky) k odcizení a nakonec zrušení společné domácnosti. Ze strany manželky rovněž došlo v průběhu trvání manželství k porušení manželské věrnosti.
7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, podle něhož bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Takové předpoklady pro přiznání náhrady nákladů řízení však v projednávané věci nejsou splněny.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově.
Oba účastníci jsou povinni do patnácti pracovních dnů od právní moci tohoto rozsudku požádat příslušný úřad o vydání nového občanského průkazu (jen pokud je v jejich dosavadním občanském průkazu zapsán údaj o rodinném stavu).
Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení.