Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 947/2003

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 16. srpna 2000, č.j. -112, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 1,676.410,50 Kč s 13 % úrokem od 22. března 2000 do zaplacení (výrok I.), rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.) a o poplatkové povinnosti žalobkyně (výrok III.).

Vrchní soud v Praze rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I. a II. změnil tak, že žalovanému uložil zaplatit žalobkyni 1,366.750,- Kč s 13 % úrokem z prodlení od 22. března 2000 do zaplacení a náhradu nákladů řízení v částce 64.912,- Kč, a žalobu co do částky 309.660,50 Kč s 13 % úrokem z prodlení do 22. března 2000 do zaplacení zamítl (první výrok). Dále rozhodl, že ve výroku III. zůstal rozsudek soudu prvního stupně nedotčen (druhý výrok) a žalovanému uložil zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů odvolacího řízení 12.001,- Kč (třetí výrok).

Proti rozsudku odvolacího soudu, a to v celém jeho rozsahu, podal žalovaný dovolání, odkazuje co do jeho přípustnosti na ustanovení (dále jen „“), a co do jeho důvodnosti na ustanovení a b), odst. 3 (dovolatel tento předpis cituje ve znění účinném od 1. ledna 2001). Namítá, že napadené „rozhodnutí“ je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, že spočívá na nesprávném právním posouzení věci a že vychází ze skutkových zjištění, která nemají podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování.

Požaduje, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, přičemž současně navrhuje, aby rozhodl o odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.

Žalobkyně ve vyjádření k dovolání uvádí, že rozhodnutí odvolacího soudu je co do částky 1,366.750,- Kč s příslušenstvím rozhodnutím potvrzujícím, a co do částky 309.660,50 Kč s příslušenstvím měnícím (a pro dovolatele příznivým), a přípustnost dovolání tudíž nelze opírat o ustanovení Navrhuje, aby dovolání bylo odmítnuto.

Podle bodu 17., hlavy I., části dvanácté, , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, tj. podle občanského soudního ve znění účinném do 31. prosince 2000. O takový případ jde i v této věci, jelikož odvolací soud odvolání - ve shodě s bodem 15., hlavy I., části dvanácté, - rovněž projednal a rozhodl o něm podle ve znění účinném do 31. prosince 2000.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

K podání dovolání je oprávněn (tzv. subjektivní přípustnost) pouze ten účastník řízení, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma, odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. srpna 2000, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 12, ročník 2000, pod číslem 138). Jelikož odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ohledně částky 309.660,50 Kč s příslušenstvím změnil tak, že žalobu zamítl, rozhodl ve prospěch žalovaného. Žalovaný proto není subjektivně oprávněn k podání dovolání proti uvedenému výroku. Výše uvedené závěry se uplatní obdobně i ve vztahu k výroku, jímž odvolací soud ponechal rozsudek soudu prvního stupně v části ukládající žalobkyni povinnost k úhradě soudního poplatku nedotčen, když zmíněným výrokem rozhodnutí odvolacího soudu v poměrech žalovaného nenastala újma, jež by byla odstranitelná případným kasačním rozhodnutím dovolacího soudu.

Dovolání není přípustné ani proti výroku rozsudku odvolacího soudu, kterým bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 1,366.750,- Kč s příslušenstvím.

Dovolání proti rozsudku odvolacího soudu je přípustné za podmínek uvedených v ustanoveních , a

Ustanovení v posuzovaném případě přípustnost dovolání nezakládá, neboť rozsudek odvolacího soudu nebyl v dotčeném výroku ve věci samé rozsudkem měnícím, nýbrž potvrzujícím.

Pro úvahu, jde-li o rozsudek měnící, je rozhodující nikoli to, zda odvolací soud formálně rozhodl podle , nebo zda postupoval podle , nýbrž to, zda posoudil práva a povinnosti v právních vztazích účastníků řízení po obsahové stránce jinak, než soud prvního stupně (shodně srov. např. důvody rozhodnutí uveřejněných pod čísly 47/1998 a 27/1999 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Napadený rozsudek otázku nároku žalobkyně na zaplacení ceny díla v rozsahu částky 1,366.750,- Kč s příslušenstvím řeší shodně s rozsudkem soudu prvního stupně, a uvedený výrok ve věci samé tak má charakter rozhodnutí potvrzujícího.

Dovolání není přípustné ani podle ustanovení (rozsudek ze dne 16. srpna 2000 je prvním rozsudkem soudu prvního stupně ve věci), ani podle ustanovení ; odvolací soud přípustnost dovolání výrokem potvrzujícího rozsudku nevyslovil ( ) a žalovaný návrh na vyslovení této přípustnosti před vyhlášením potvrzujícího rozsudku nepodal ( ).

Zbývá posoudit podmínky přípustnosti dovolání určené ustanovením Vady řízení ve smyslu tohoto ustanovení, k nimž je povinen dovolací soud přihlížet z úřední povinnosti ( ) a jejichž existence činí zmatečným (s výjimkami zakotvenými v ) každé rozhodnutí odvolacího soudu, dovoláním namítány nejsou a z obsahu spisu rovněž nevyplývají.

Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání ( věta první ), dovolání podle a a c) odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními , a věty první (per analogiam). Jelikož dovolání žalovaného bylo odmítnuto, vzniklo žalobkyni právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení. Náklady žalobkyně sestávají z paušální odměny advokáta za řízení v jednom stupni ve výši 7.500,- Kč podle , , , a a z náhrady paušálních výdajů v částce 75,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně 23. března 2004

JUDr. Ivana Štenglová, v.r.

předsedkyně senátu