Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Odo 272/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Vladimíra Velenského ve věci žalobkyně B. I., s.r.o., zastoupené, advokátkou, proti žalované B. H., zastoupené, advokátkou, o zaplacení částky 2 298 Kč, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 7. října 2003, č.j. -83, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení 2 298 Kč s tím, že tato částka představuje smluvní pokutu, kterou si účastníci sjednali ve smlouvě ze dne 2. 11. 2000 pro případ porušení smluvních povinností. Žalovaná svou smluvní povinnost zboží převzít a zaplatit za něj sjednanou kupní cenu porušila, smluvní pokutu odmítla uhradit.

Okresní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 14. dubna 2003, č. j. -69, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 298 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku. Současně rozhodl o nákladech řízení účastníků tak, že žalované stanovil povinnost zaplatit žalobkyni (k rukám její zástupkyně) na náhradě těchto nákladů částku 5 100 Kč; státu náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne 7. října 2003, č. j. -83, změnil rozsudek soudu prvního stupně pouze ve výroku o nákladech řízení účastníků, když žalobkyni právo na náhradu těchto nákladů vůči žalované nepřiznal; jinak rozsudek soudu prvního stupně potvrdil, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, v němž vytýká odvolacímu soudu, že jeho rozhodnutí je nespravedlivé, neboť přisvědčuje firmě, která prodává předražené zboží, a která žalovanou jako zákazníka podvedla. Přípustnost dovolání dovozuje žalovaná z ustanovení Rekapitulujíc sled událostí namítá, že soudy obou stupňů nezjistily úplně skutkový stav věci, když neprovedly navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, nevypořádaly se s námitkami žalované k okolnostem a důvodům nepřevzetí zboží, a v důsledku toho věc nesprávně právně posoudily. Srozuměna není dovolatelka ani s rozhodnutím odvolacího soudu o nákladech odvolacího řízení, neboť má zato, že v i v případě těchto nákladů mělo být – při zohlednění jejích osobních a majetkových poměrů - aplikováno ustanovení Z uvedených důvodů navrhla, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalobkyně navrhla, aby dovolací soud dovolání žalované odmítl, neboť nejsou splněny podmínky přípustnosti dovolání.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení a k tomu oprávněným subjektem (žalovanou), dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu,

a) jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé,

b) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil,

c) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Podle ustanovení není dovolání podle odstavce 1 tohoto ustanovení přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20 000 Kč a v obchodních věcech 50 000 Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

V dané věci žalovaná napadla dovoláním rozsudek odvolacího soudu ve výroku o věci samé, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně přiznávající žalobkyni nárok na zaplacení částky 2 298 Kč. Protože dovoláním dotčeným rozsudkem odvolacího soudu bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20 000 Kč, je přípustnost dovolání směřujícího proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé ustanovením vyloučena.

Přípustnost dovolání proti rozsudečnému výroku, jímž odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení, nelze dovodit ze žádného ustanovení .

S odkazem na shora uvedené lze uzavřít, že dovolání žalované směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; dovolací soud proto takové dovolání – aniž se mohl věcí dále zabývat – jako nepřípustné odmítl ( věta první, ).

V dovolacím řízení vznikly žalobkyni v souvislosti se zastoupením advokátkou náklady, které v rozsahu, v jakém byly potřebné k účelnému bránění jejího práva, spočívají v odměně advokátky za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 1 125 Kč (srov. část dvanáctou, hlavu první , , , v návaznosti na , a , kterou se stanoví paušální sazba výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení /advokátní tarif/, po připočtení částky 75 Kč ( ), celkem ve výši 1 200 Kč. V dovolacím řízení neúspěšné žalované dovolací soud podle , , a uložil, aby tyto náklady žalobkyni uhradila; ve smyslu ustanovení je žalovaná povinna náhradu nákladů zaplatit k rukám advokátky, která žalobkyni v tomto řízení zastupovala.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 22. března 2004

JUDr. Ivana Zlatohlávková, v.r.

předsedkyně senátu