Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 412/2004

U S N E S E N Í

I. Dovolání žalobkyně proti výroku I. rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne

1. července 2003, č.j. -208 se zamítá, jinak se toto dovolání odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně svým dovoláním podaným dne 23. září 2003 (doplněným podáním její zástupkyně ze dne 8. prosince 2003) napadla rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 1. července 2003 č.j. -208, kterým byl rozsudek Krajského soudu

v Praze ze dne 22. listopadu 2001, č.j. -145 (ve znění usnesení téhož soudu ze dne 21. června 2002, č.j. -174) jednak zrušen ve vztahu k prvnímu žalovanému a v této části bylo řízení zastaveno, jednak byl tento rozsudek soudu prvního stupně, jímž byla zamítnuta žaloba na přisouzení náhrady nemajetkové újmy

v penězích ve vztahu k druhému a třetímu žalovanému, potvrzen. Dále bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení. První z výroků mající za následek, že řízení proti prvnímu žalovanému bylo zastaveno, odvolací soud odůvodnil skutečností, že tento žalovaný v mezidobí zemřel. U výroku ve věci samé ve vztahu k druhému a třetímu žalovanému pak vycházel ze skutečnosti, že žalobkyní tvrzený zásah do její osobnostní sféry se udál v souvislosti s výkonem soudní moci, tedy při výkonu práva (resp. povinnosti), což je okolností vylučující neoprávněnost zásahu. Nadto, žaloba směřovala proti fyzickým osobám, takže již z tohoto důvodu zde byl u žalovaných nedostatek pasivní legitimace.

Dovolatelka v dovolání, jímž rozsudek odvolacího soudu napadla v celém rozsahu, uplatňuje dovolací důvody ve smyslu ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) a b)

a odst. 3 Má především zato, že odvolací soud nesprávně vyložil právní předpis,

a ač k předmětnému zásahu došlo při výkonu soudnictví, měly být postiženy sankcemi podle s ohledem na okolnosti případu samotní zaměstnanci jako fyzické osoby.

K uvedenému dovolání nebylo podáno vyjádření.

S ohledem na skutečnost, že dovolatelka napadla - jak již bylo zmíněno - rozsudek odvolacího soudu, aniž by případně diferencovala mezi jednotlivými jeho výroky, byl tak tímto dovoláním napaden především výrok tohoto rozsudku označený \"I.\", kterým byl zrušen rozsudek soudu prvního stupně ve vztahu k prvnímu žalovanému a řízení bylo v této části zastaveno. V tomto případě je dovolání proti tomuto výroku sice přípustné ve smyslu ustanovení , avšak ve své podstatě je zcela nedůvodné. Jak totiž vyplývá ze zprávy matriky (správního odboru) Městského úřadu v R. ze dne 10. června 2003 (č.l. 203 spisu), první žalovaný JUDr. A. S., narozený v roce 1933, posledně bytem v R., V. č. 80, zemřel dne 15. března 2003. Odvolací soud tak správně uvážil, že takto uvedený žalovaný ztratil svou způsobilost být účastníkem řízení ( ) a na tuto skutečnost také přiléhavě procesně reagoval. Dovolání proto není v této části důvodné a bylo tedy zamítnuto ( ).

Pokud se týče výroku \"II.\" napadeného rozsudku, pak jak vyplývá z obsahu spisu a z dovolání žalobkyně, není v označené věci dovolání přípustné podle ustanovení a b) (dále jen \" \"). Takto by přípustnost dovolání v této věci mohla být založena pouze již jen ve smyslu ustanovení

odst. 1 písm. c) , avšak dovolací soud neshledal, že by v posuzované věci

k naplnění předpokladů tohoto ustanovení došlo (soudy obou stupňů na daný případ aplikovaly odpovídající zákonná ustanovení a ta také náležitě a s ustálenou judikaturou zcela konformně vyložily). Není tak u tohoto výroku naplněn ani možný případ přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení ve spojení

s téhož zákona. Protože pak zde nejsou naplněny ani eventuální předpoklady přípustnosti dovolání podle ustanovení , a , dovolacímu soudu nezbylo, než podané dovolání jako nepřípustné v této části podle ustanovení ve spojení s odmítnout.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením věta prvá ve spojení s , , a , když dovolání žalobkyně bylo zčásti zamítnuto a zčásti odmítnuto, zatímco v dovolacím řízení druhému a třetímu žalovanému žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. března 2004

JUDr. Pavel Pavlík, v. r.

předseda senátu