Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 938/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Františka Faldyny a JUDr. Zdenka Krčmáře v právní věci žalobkyně U., a.s., zastoupené, advokátem, proti žalované O. & spol., s. r. o., zastoupené, advokátem, o zaplacení 7,130.332,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. května 2003, č.j. -53, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Usnesením ze dne 26.11.2002, č.j. -41 soud prvního stupně zastavil řízení ve věci s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Burzovnímu rozhodčímu soudu při B. c. p. P., a. s., P. 1, R. 14. V projednávané věci se žalobkyně domáhala zaplacení dluhu, vzniklého tím, že žalovaná neuhradila poplatky za nevypořádané obchody.

Soud prvního stupně dovodil, že z článku 29 Burzovních pravidel platných ke dni podání žaloby zjistil, že pravomoc k řešení sporů mezi členy B. c. p. P., a.s. a žalobkyní týkajících se obchodů s cennými papíry nebo deriváty náleží „Burzovnímu rozhodčímu soudu, rozhodcům zapsaným v seznamu rozhodců.“ Proto soud prvního stupně podle ustanovení (dále též jen „“) řízení zastavil a rozhodl o postoupení věci.

Napadeným usnesením změnil odvolací soud usnesení soudu prvního stupně tak, že námitku žalované, že věc má být projednána v řízení před rozhodci, zamítl.

Odvolací soud především uzavřel, že soud prvního stupně měl postupovat podle , nikoli podle Podle nemůže soud věc dále projednávat a zastaví řízení, jestliže k námitce žalovaného uplatněné nejpozději při jeho prvním úkonu ve věci zjistí, že věc má být podle smlouvy účastníků projednána v řízení před rozhodci. Soud věc přesto projedná, zjistí-li, že věc nemůže být podle práva České republiky podrobena rozhodčí smlouvě, nebo že rozhodčí smlouva je neplatná, popřípadě vůbec neexistuje, nebo že projednání věci v řízení před rozhodci přesahuje rámec pravomoci přiznané jim smlouvou, nebo rozhodčí soud odmítl se věcí zabývat. Soud dále věc projedná také v případě, že námitka žalovaného byla uplatněna později, než v jeho prvním úkonu ve věci samé.

Odvolací soud dále konstatoval, že z obsahu spisu je zřejmé, že žalovaná podala dne 4.10.2001 odpor proti platebnímu rozkazu ze dne 10.7.2001. Jednalo se o její první úkon ve věci a není v něm obsažena námitka, že věc má být projednána v řízení před rozhodci. Tuto námitku obsahuje až další podání žalované, ze dne 12.11.2001 - vyjádření k žalobě - zpracované na výzvu soudu prvního stupně. Protože námitka podle byla uplatněna opožděně, měl ji soud prvního stupně usnesením zamítnout bez věcného posouzení.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání. Co do jeho přípustnosti odkázala na ustanovení , co do důvodu na ustanovení

V dovolání uvedla, že lze přisvědčit závěru odvolacího soudu, že soud prvního stupně měl postupovat podle nikoli podle , odvolací soud však nesprávně posoudil ustanovení (správně odst. 1)

V projednávané věci soud prvního stupně vydal platební rozkaz. Účinkům platebního rozkazu lze zabránit pouze podáním odporu, který však nemusí být odůvodněn. Podá-li žalovaný proti platebnímu rozkazu včas odpor, platební rozkaz se tím zrušuje ( ).Věc se v tom případě vrací do stadia, v němž byla před vydáním platebního rozkazu. Soud proto nadále připravuje projednání věci stejně, jako by platební rozkaz nebyl vydán.

Dovolatelka má za to, že podaný odpor proti platebnímu rozkazu nelze považovat za její první úkon ve věci samé. Své stanovisko opírá m. j. o rozhodnutí Nejvyššího soudu č. Rc 73/55, které dle jejího názoru klíčovým způsobem definuje charakter a povahu podaného odporu a dává odpověď na otázku, proč odpor proti platebnímu rozkazu nelze považovat za první úkon účastníka ve věci samé.

Dovolatelka navrhuje, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé. Protože usnesení soudu prvního stupně není usnesením ve věci samé, není dovolání podle žalovanou tvrzeného ustanovení přípustné.

Proto se dovolací soud zabýval přípustností dovolání z hlediska dalších zákonem stanovených případů.

Podle ustanovení je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení nebo o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí ( věta druhá ). Takovým usnesení napadené usnesení není.

Podle ustanovení je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto ve věci konkursu a vyrovnání, o žalobě pro zmatečnost, o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí, ve věci zastavení výkonu rozhodnutí, ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí, o rozvrhu rozdělované podstaty ve výkonu rozhodnutí, o povinnostech vydražitele uvedeného v () a v . Ani takovým rozhodnutím napadené usnesení není.

A konečně podle ustanovení je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží, nebo jímž bylo v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle , o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka ( ), o přistoupení dalšího účastníka ( ), o záměně účastníka ( ) a proti usnesení jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle , potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle , o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka ( ), o přistoupení dalšího účastníka ( ) a o záměně účastníka ( ). Dovolání je též přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby); to neplatí, jestliže byl odmítnut návrh na předběžné opatření ( ).

Ani tyto případy přípustnosti dovolání napadené usnesení nenaplňuje.

Protože napadené usnesení nelze podřadit pod žádný z případů, ve kterých připouští dovolání, dovolací soud dovolání podle ustanovení a odmítl.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 18. března 2004

JUDr. Ivana Štenglová, v.r.

předsedkyně senátu