Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
10 C 173/2021
Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 14 355,20 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 14 355,20 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky od 12. 5. 2020 do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 000 Kč.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 14 355,20 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky od 12. 5. 2020 do zaplacení. II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 000 Kč.
1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 8. 4. 2021 se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení dlužné částky 14 355,20 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného nepovoleného debetního zůstatku. Žalobkyně tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne 20. 9. 1984 smlouvu o sporožirovém účtu číslo která byla změněna a nahrazena dodatkem ze dne 10.7.2009, a na jejímž základě mu zřídila sporožirový účet. Žalovaný se pak zavázal platit ceny za služby poskytované žalobkyní. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Žalovaný se však na svém účtu dostal do nepovoleného debetního zůstatku ve výši 378 Kč, účet byl rovněž blokován exekucí. Žalobkyně o této skutečnosti žalovaného vyrozuměla dopisem ze dne 4.12.2019 s tím, že pokud dluh nevyrovná dojde k vypovězení smlouvy. Žalovaný dluh nevyrovnal ani přes upomínky a výzvy, žalobkyně pak dne 3.2.2020 smlouvu vypověděla a svou pohledávku ve výši 535,76 Kč z tohoto titulu převedla na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Na účtu žalovaného byla dne 24.4.2020 provedena úhrada exekuce ve výši 13 804,10 Kč, konečný zůstatek tedy činil – 13 804,10 Kč, který byl žalobkyní rovněž převeden na její evidenční účet pohledávek. Jelikož žalovaný ani poté ničeho neuhradil, žalobkyně dluh ke dni 11.5.2020 zesplatnila a dne 12.5.2020 zaslala žalovanému poslední výzvu před podáním žaloby k uhrazení dluhu v celkové výši 14 355,20 Kč, který byl tvořen jistinou ve výši 14 339,86 Kč a úroky kapitalizované do zesplatnění pohledávky ve výši 15,34 Kč. V důsledku prodlení žalovaného žalobkyně nárokuje úrok z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího po zesplatnění z dlužné jistiny až do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalobkyně již v žalobě vyjádřila svůj souhlas a žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.
4. Soud z předložených důkazů zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti:
5. Z Dohody o změně Smlouvy o sporožirovém účtu soud zjistil, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 10.7.2009 ve znění původní smlouvy uzavřené dne 20.9.1984 Smlouvu o sporožirovém účtu, na jejímž základě se zavázala zřídit a vést pro žalovaného sporožirový účet č. bankovní účet a žalovaný se pak zavázal platit za zřízení a vedení účtu a další služby ceny stanovené v Sazebníku žalobkyně. Smlouvu o sporožirovém účtu, na jejímž základě žalobkyně zřídila a vedla pro žalovaného sporožirový účet, nebylo sjednáno povolení debetu. Účastníci byli povinni dodržovat Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně.
6. Z výpisu ze sporožirového účtu žalovaného č. bankovní účet za období 1. 12. 2019 – 11. 5. 2020 ve spojení s podklady pro soudní řízení soud zjistil, že žalovanému na tomto účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, který k datu 31. 12. 2019 činil 526,42 Kč. K datu 1. 2. 2020 pak byla pohledávka banky z nepovoleného debetního zůstatku v této výši převedena ze sporožirového účtu žalovaného na evidenční účet pohledávek banky z nepovolených debetních zůstatků a sporožirový účet byl uzavřen. Debetní zůstatek pak byl dne 24.4.2020 navýšen o exekuční srážku ve výši 13 804,10 Kč.
7. Z informace ze dne 4.12.2019 soud zjistil, že žalobkyně upozornila žalovaného na dluh po splatnosti v důsledku nepovoleného přečerpání ve výši 378 Kč a dále na skutečnost, že k tomuto dni je účet blokován exekucí.
8. Dopisem ze dne 3.2.2020 byl žalovaný informován o skutečnosti, že žalobkyně převedla dne 2.2.2020 svou pohledávku ze sporožirového účtu v celkové výši 535,76 Kč na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a dopisem ze dne 12.5.2020 byl žalovaný informován, že žalobkyně převedla tohoto dne svou pohledávku v celkové výši 14 355,20 Kč (debet 14 339,86 Kč, úroky 15,34 Kč) na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků, a zároveň byl žalovaný vyzván k okamžité úhradě dlužných částek. Danými dopisy rovněž žalobkyně vypověděla v souladu se smluvními podmínkami Smlouvu o sporožirovém účtu a všech dalších dohod o službách souvisejících s účtem. Od převodu pohledávky ze sporožirového účtu na evidenční účet pohledávek byly dlužné částky úročeny úrokem z prodlení ve výši 9% ročně.
9. Z předžalobní upomínky ze dne 23.12.2020 a z kopie dodejky považuje soud za prokázané, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky 15 082,90 Kč nejpozději do 7.1.2021 s upozorněním na případné vymáhání pohledávky soudní cestou.
10. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o osobním účtu, na základě které žalobkyně zřídila žalovanému osobní účet č. bankovní účet. Žalovaný za dobu trvání smluvního vztahu prostředky na účtu neoprávněně přečerpal, přičemž se dostal do záporného zůstatku v konečné výši - 14 339,86 Kč. Banka následně dne 3.2.2020 smlouvu se žalovaným vypověděla a svou pohledávku, k jejíž úhradě žalovaného tímto vyzvala, účetně převedla na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Celková výše dluhu pak včetně příslušenství dosáhla částky 14 355,20 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 23.12.2020 k úhradě debetního zůstatku. Žalovaný však na výzvu nereagoval.
11. Podle ustanovení § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.
12. Ve smyslu § 708 obchodního zákoníku, ve znění účinném v době uzavření poslední dohody o změně smlouvy a přechodu na smlouvu novou, se smlouvou o běžném účtu zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet vklady a platby a uskutečňovat z něho výplaty a platby. Smlouva o běžném účtu vyžaduje písemnou formu (podle znění citovaného zákona účinného ke dni uzavření původní smlouvy o sporožirovém účtu se smlouvou o běžném účtu se zavazuje banka zřídit od určité doby na určitou měnu běžný účet pro jeho majitele. K uzavření smlouvy se vyžaduje písemná forma.).
13. Dle § 711 obchodního zákoníku smlouva o běžném účtu může stanovit, že banka provede do určité částky příkazy k platbám, i když k tomu není dostatek peněžních prostředků na účtu. Nejsou-li práva a povinnosti stran při poskytnutí těchto peněžních prostředků sjednány ve smlouvě o běžném účtu, řídí se úpravou smlouvy o úvěru (§ 497 a násl.). Podle tohoto ustanovení § 497 obchodního zákoníku, v uvedeném znění, se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 502 odst. 1 věta první a § 503 odst. 1 citovaného zákona je od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Závazek platit úroky je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Ve smyslu § 504 obchodního zákoníku je dlužník povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán.
14. Ve smyslu ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1.1.2014, může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je s účinností ode dne 1. 1. 2014 (tedy v době prodlení dlužníka s peněžitým plněním) nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.
15. Po zhodnocení obsahu listin založených ve spise soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná, a že tedy je třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. Z provedeného řízení má soud za prokázané, že došlo k platnému uzavření smlouvy o sporožirovém účtu, kdy však žalovaný porušil své smluvní závazky, neboť mu na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, který ani na základě upomínek nevyrovnal. Žalobkyně tak byla oprávněna od smlouvy odstoupit a v souladu se smluvními podmínkami dlužnou částku převést na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a účtovat též úrok z prodlení v zákonné výši. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by žalovaný nárok jakkoliv zpochybnil. Soud tedy neměl žádné pochybnosti o oprávněnosti žalovaného nároku, neboť z výše uvedeného je zřejmé, že žalovaný své závazky vyplývající z platně uzavřené smlouvy řádně a včas neplnil a svým povinnostem vůči věřiteli nedostál. Výše dlužné částky jak byla nárokována žalobkyní, je pak v souladu s předloženými listinnými důkazy. Ze všech uvedených důvodů tedy soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku 14 355,20 Kč (dlužná jistina 14 339,86 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 15,34 Kč), a spolu se zákonným úrokem z prodlení z jistiny ode dne následujícího po zesplatnění pohledávky, tj. od 12.5.2020 do zaplacení. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.
16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 2 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Berouně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.