Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 243/2021

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Ing. Dagmar Langovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 9 208 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky za dobu od 1. 11. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky ve výši 4 208 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky za dobu od 1. 11. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky za dobu od 1. 11. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba o zaplacení částky ve výši 4 208 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky za dobu od 1. 11. 2020 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 9 208 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. a II. tohoto rozsudku. Tvrdila, že pomocí prostředků elektronické komunikace uzavřela se žalovanou dne 8. 7. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru číslo na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, které byly žalované poskytnuty bankovním převodem na číslo účtu uvedené žalovanou ve smlouvě. Žalovaná se ve smlouvě zavázala každý kalendářní měsíc hradit minimální splátku úvěru stanovenou ve smlouvě ve výši 1/5 dlužné částky k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však 300 Kč. Dále se zavázala uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny, tedy 1 000 Kč, úrok ve výši 20 % měsíčně a v případě splatnosti celého dluhu postupem podle čl. 6 smlouvy místo měsíčního úroku roční úrok ve výši 15 % s tím, že úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny, přičemž jeho celková výše tvořená součtem jednotlivých částek úroků účtovaných měsíčně dle výpisů k revolvingovému účtu činí 2 845 Kč. Dále bylo ujednáno, že v případě prodlení se splacením dluhu či jeho části je žalovaná povinna hradit žalobkyni po dobu prvních 90 dní prodlení žalovaného smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každých započatých 30 dní prodlení se splacením dluhu či jeho části, přičemž smluvní pokuta se na konci každého kalendářního měsíce rovněž stává součástí jistiny. Žalobkyně dále uvedla, že úvěruschopnost žalované posoudila na základě údajů, které žalovaná uvedla v žádosti o úvěr a dále nahlédnutím do veřejně přístupných rejstříků, zároveň přiložila výplatní lístek žalované. Žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho a od 1. 11. 2020 je v prodlení s celkovou částkou ve výši 9 208 Kč (jistina 5 000 Kč, poplatek 1 000 Kč, úrok 2 845 Kč, smluvní pokuta 363 Kč). K úhradě pohledávky byla žalovaná vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 5. 1. 2021, na kterou nijak nereagovala a na shora specifikovaný dluh ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud v souladu s ustanovením , (dále jen „“), účastníky k vyjádření, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle za to, že jejich souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání je dán. Protože žalobkyně s navrženým postupem vyslovila souhlas již v samotném návrhu a žalovaná na výzvu soudu nereagovala, rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:

5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru číslo smlouvy o uživatelském účtu ze dne 8. 7. 2020 soud zjistil, že tohoto dne měla být mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru a uživatelském účtu. Soudu předložené smlouvy obsahují pouze podpis žalobkyně. Podpis žalované není ani na jedné smlouvě v žádném formátu připojen. Místo určené na podpis žalované je prázdné. Z kopie občanského průkazu žalované soud zjistil, že tuto má žalobkyně v držení.

6. Ze žádosti o úvěr a výplatního lístku žalované, bylo zjištěno, že žalovaná má jednu vyživovací povinnost, vlastní byt a měsíční náklady uvedla ve výši celkem 8 000 Kč Čistá mzda žalované činila cca 27 000 Kč.

7. Z výpisu účtu č. bankovní účet vedeného na jméno žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně poukázala částku ve výši 5 000 Kč na účet žalované č. bankovní účet.

8. Z výpisů k revolvingovému úvěru číslo ze dne 10. 8. 2020, číslo ze dne 10. 9. 2020, číslo ze dne 12. 10. 2020, číslo ze dne 10. 11. 2020 a číslo ze dne 10. 12. 2020 znějících na jméno žalované soud zjistil, že žalobkyně žalované vystavovala pravidelné měsíční výpisy, z nichž vyplývá, že žalobkyně evidovala za žalovanou pohledávku na jistině 5 000 Kč, a dále poplatky za sjednání úvěru a naběhlý úrok.

9. Z předžalobní upomínky ze dne 5. 1. 2021 včetně podacího archu má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky.

10. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.

11. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu , vzal soud za prokázané, že žalobkyně na základě žádosti poskytla žalované finanční prostředky formou revolvingového úvěru ve výši 5 000 Kč. Žalovaná čerpala finanční prostředky převodem na bankovní účet, a to v celkové výši 5 000 Kč. Žalovaná neuhradila žalobkyni ničeho. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení, došlo k zesplatnění celého úvěru, a proto žalobkyně vyzvala žalovanou k jeho zaplacení výzvou ze dne 5. 1. 2021.

12. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení , (dále jen „“), podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

14. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Soud ve smyslu ustanovení přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Podle plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

19. Podle věta prvá dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak

20. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je uplatněna po právu pouze co do částky 5 000 Kč, neboť mezi účastníky nedošlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy. Ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná, pokud poskytovatel poskytl úvěr spotřebiteli, ač z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že jsou zde pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V daném případě z předložených důkazů nebylo zjištěno, že by žalobkyně dostatečným způsobem zjišťovala, zda je žalovaná schopna úvěr řádně splácet, a že si ani od žalované nevyžádala všechny potřebné důkazy. Z důkazů předložených soudu žalobkyní k výzvě ze dne 17. 5. 2021 za účelem prokázání tvrzení, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, bylo zjištěno, že žalobkyně prověřila příjmovou stránku žalované především na základě jí uvedených údajů v žádosti o úvěr. Žalobkyně dále tvrdila, že tyto údaje prověřovala ve veřejně přístupných databázích, ale tato svá tvrzení nikterak nedoložila. Ze žalobkyní předložené žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaná ohledně svých osobních a majetkových poměrů uvedla, že je má jednu vyživovací povinnost a bydlí ve vlastním bytě. Její čistý příjem činí 26 000 Kč měsíčně, výdaje na bydlení uvedla ve výši 3 000 Kč, výdaje na obživu ve výši 2 000 Kč a další výdaje ve výši 3 000 Kč. Její celkové výdaje by tak měly činit 8 000 Kč měsíčně. K žádosti o úvěr však nebyly kormě výplatní pásky za jeden měsíc žalobkyní tvrzeny ani přiloženy žádné další relevantní důkazy prokazující majetkové poměry žalované, např. pracovní smlouva, ze které by bylo zřejmé jak dlouho a u jaké společnosti je/bude žalovaná zaměstnána, výplatní pásky za další měsíce, ze kterých by bylo zřejmé, že žalovaná má pravidelný a stálý příjem, výpisy z účtu aj. Stejně tak žalobkyně neprokázala, že se zabývala skutečnými výdaji žalované, a že řádným způsobem porovnala výdaje a příjmy žalované ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když z předložených důkazů není zřejmé, kolik činí další výdaje žalované, za co je vynakládá, zda vlastní nějaké hodnotnější věci nebo zda nemá jiné dluhy. Soudu je navíc z úřední činnosti známo, že žalovaná před uzavřením této smlouvy o úvěru čerpala řadu dalších úvěrů u jiných poskytovatelů. Jen pro úplnost soud doplňuje, že jako rozporuplné se mu také jeví, že dokument smlouva o revolvingovému byl podle jeho vlastností vytvořen až dne 4. 1. 2021 a nikoliv dne 8. 7. 2020, kdy mělo dojít k uzavření této smlouvy. V důsledku výše uvedených skutečností a v souladu s  tak soud vyhodnotil smlouvu o zápůjčce jako neplatnou.

21. Lze tak uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru dostatečně a s odbornou péčí nezkoumala úvěruschopnost žalované, respektive, že žalobkyně neprokázala, že by byla úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru dostatečně a s odbornou péčí posouzena. Tedy ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru platí, že povinnost uložená poskytovateli spotřebitelského úvěru v  zákona splněna nebyla a smlouva o úvěru je proto pro rozpor se zákonem ve smyslu neplatná.

22. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 5 000 Kč. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná před podáním žaloby neuhradila ničeho, a žalobkyně tak má nárok na bezdůvodné obohacení ve výši 5 000 Kč, které jí bylo přiznáno společně se zákonným úrokem z prodlení jdoucím ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 1. 11. 2020 (tj. ode dne následujícího po splatnosti úvěru) do zaplacení (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).

23. Vhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, soud ve zbývajícím rozsahu (tj. v rozsahu poplatků, obchodního úroku, smluvní pokuty a k nim požadovaného úroku z prodlení) žalobu zamítl (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěch žalobkyně byl pouze nepatrný, když byla úspěšná pouze v částce 5 000 Kč a neúspěšná co do částky 4 208 Kč (výrok pod bodem III. tohoto rozsudku).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).