Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 35/2004

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobci se domáhali zaplacení částky 51.609,90 Kč s odůvodněním, že žalovaná jako nájemkyně bytu č. 1 o velikosti 2+1 s příslušenstvím (dále jen „předmětný byt“, resp. „byt“) v domě čp. 312 v M. (dále jen „předmětný dům“, resp. „dům“), dluží na nájemném za dobu od června 2002 do ledna 2003 (včetně poplatku z prodlení) a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu celkem částku 51.609,90 Kč.

Okresní soud v Písku (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 3. února 2003, č. j. -48, žalobě vyhověl a uložil žalované, aby do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatila žalobcům částku 51.609,90 Kč. V návaznosti na rozhodnutí ve věci samé rozhodl o nákladech řízení účastníků. Z provedených důkazů vzal mimo jiné za zjištěno, že žalovaná (nájemkyně předmětného bytu) dluží žalobcům (pronajímatelům bytu a vlastníkům předmětného domu) na nájemném (včetně poplatku z prodlení) a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu za žalovanou dobu částku 51.609,90 Kč, že platby nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu přestala žalobcům poskytovat proto, že měla mít vadná kamna v koupelně i v kuchyni a že jí byla účtována platba za vodu, kterou údajně nemohla v takovém množství spotřebovat, že tyto platby neobnovila ani po opravě obou kamen a ani přesto, že vnitřní rozvod vody v domě nevykazoval žádné závady a že souhlasila se způsobem účtování spotřeby vody v domě. Na základě uvedených skutkových zjištění soud prvního stupně dovodil, že žalovaná se nedomáhala ve smyslu , , v tehdy platném znění (dále jen „obč. zák.“), přiměřené slevy z nájemného a z úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu; nebyla-li proto mezi účastníky sporná výše dlužného nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu a ani výše poplatku z prodlení, žalobě vyhověl.

K odvolání žalované Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací rozsudkem ze dne 3. července 2003, č. j. -70, citovaný rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků. Při posuzování uplatněného nároku vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně a – s odkazem na ustanovení § 671 odst. 1 a § 699 obč. zák. – dovodil, že žalovaná, aniž uplatnila právo na slevu z nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu, přestala uvedené platby poskytovat a dluží na nájemném (včetně poplatku z prodlení) a na úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu žalovanou částku.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, v němž uvedla, že požadavek žalobců pokládá za nespravedlivý, protože žalobci jí nevytvořili elementární podmínky pro důstojné užívání bytu a nápravu nesjednali ani přes opakované žádosti z její strany. K dovolání přiložila jedenáct kusů fotografií dokumentujících situaci v bytě, dále korespondenci Městského úřadu v M., jíž byli žalobci vyzýváni ke sjednání nápravy. Navrhla, aby dovolací soud zrušil napadené rozhodnutí odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( , , ve znění pozdějších předpisů – dále jen „ “) shledal, že dovolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou – účastnicí řízení ( ) za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatelky ( a 2 ) a že má formální i obsahové znaky uvedené v ustanovení

Poté se dovolací soud zabýval otázkou přípustností tohoto mimořádného opravného prostředku, neboť toliko z podnětu přípustného dovolání lze správnost napadeného rozhodnutí přezkoumat z hlediska uplatněných (způsobilých) dovolacích důvodů.

Podle dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu se řídí ustanoveními a c/ Zbývá dodat, že vady podle , a b/ a a vady podle přípustnost dovolání nezakládají a lze je přezkoumat pouze v případě přípustného dovolání ( ).

Podle není dovolání v dané věci přípustné proto, že napadeným rozsudkem odvolací soud potvrdil v pořadí první rozsudek soudu prvního stupně.

Podle je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b/ a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Přitom podle rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam (odstavec 1 písm. c/) zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Z toho, že přípustnost dovolání podle je spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pouze pro posouzení otázek právních. Způsobilým dovolacím důvodem, jímž lze dovolání odůvodnit, je v tomto případě zásadně jen důvod podle , jehož prostřednictvím lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci; není jím naopak důvod, kterým lze vytýkat nesprávnost skutkových zjištění ( ). Jelikož ve smyslu je dovolací soud – s výjimkou určitých vad řízení – vázán uplatněným dovolacím důvodem, jsou pro úsudek, zda rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam či nikoli, relevantní pouze otázky (z těch, na kterých rozhodnutí odvolacího soudu spočívá), jejichž posouzení odvolacím soudem dovolatel napadl, resp. jejichž řešení v dovolání alespoň zpochybnil.

V projednávané věci – jak je patrno z obsahu dovolání – napadá dovolatelka správnost (úplnost) skutkových zjištění. Ve skutečnosti tedy brojí proti skutkovým zjištěním učiněným oběma soudy, resp. proti způsobu hodnocení důkazů, z nichž soudy obou stupňů svá skutková zjištění čerpaly. Dovolatelka však přehlíží, že skutkový základ sporu se v dovolacím řízení nemůže měnit; lze jej sice napadnout (námitkou, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování), avšak pouze tehdy, je-li dovolání již jinak – podle a b/ (nebo při obdobném užití těchto ustanovení ve smyslu a ) – přípustné ( ). Je-li přípustnost dovolání teprve zvažována (podle ), nemůže být námitka směřující proti skutkovému stavu věci pro posouzení přípustnosti dovolání právně relevantní.

Jestliže dovolatelka ve skutečnosti zpochybňuje správnost (úplnost) skutkových zjištění soudu prvního stupně, z nichž vycházel i soud odvolací (námitkami, že žalobní požadavek žalobců je nespravedlivý, protože žalobci jí nevytvořili elementární podmínky pro důstojné užívání bytu /viz jedenáct kusů fotografií dokumentujících situaci v bytě/ a nápravu nesjednali ani přes opakované žádosti z její strany a ani přes výzvy Městského úřadu v M.), nemohou tyto námitky založit přípustnost dovolání podle

Vycházeje z uvedených závěrů, dovolací soud nedovodil přípustnost dovolání ani podle , a proto je podle a odmítl (pro nepřípustnost).

Žalovaná z procesního hlediska zavinila, že její dovolání bylo odmítnuto, avšak žalobcům v dovolacím řízení žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měli proti žalované právo, nevznikly. Této procesní situaci odpovídá výrok, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení ( , , a ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 12. března 2004

JUDr. Miroslav F e r á k , v.r.

předseda senátu