Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 338/2004

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Kolíně (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 17. prosince 2002, č. j. -32, zamítl žalobu, aby žalovaným bylo uloženo „zdržet se oplocení svého pozemku č. 1094/13 o výměře 81 m2 v k. ú. V., zapsaného na LV č. 215, a to v délce té strany, která souvisí s pozemkem žalobce parc. č. 1094/9, zapsaného na LV č. 634 v katastru nemovitostí pro obec a k. ú. V.“, a rozhodl o nákladech řízení. Dospěl k závěru, že je právem žalovaných, aby oplotili svůj pozemek, a že jeho výkonem nemohou zasáhnout neoprávněně do vlastnického práva žalobce. Soud prvního stupně zamítl návrh žalobce na doplnění dokazování výslechem geodetů, kteří zaměřovali hranici mezi pozemky účastníků, a vypracováním geometrického plánu s tím, že tyto důkazy by k objasnění předmětu sporu ničím nepřispěly.

K odvolání žalobce Krajský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 18. června 2003, č. j. -56, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Zdůraznil, že je nutno vycházet z toho, jak je formulován žalobní petit. Ten je v daném případě – stejně jako vylíčení rozhodujících skutečností – dostatečně přesný, určitý a srozumitelný, a tak nebyl důvod k tomu, aby byl žalobce postupem podle (dále jen „OSŘ“) vyzýván k odstranění vad žaloby. Soud prvního stupně při vázanosti žalobním petitem nemohl posuzovat nic jiného než důvodnost požadavku žalobce, aby se žalovaní obecně zdrželi oplocení svého pozemku, a k takovému omezení vlastnického práva žalovaných skutečně není důvod ani podle (dále jen „ “), ani podle . Proto byla žaloba právem zamítnuta. Vzhledem k uvedenému závěru považoval odvolací soud za správný i názor soudu prvního stupně, že nebylo důvodu provádět žalobcem navržené důkazy směřující ke zjištění sporné hranice mezi pozemky.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce dovolání s tím, že je v něm řešena právní otázka zásadního významu a že ji odvolací soud posoudil v rozporu s hmotným právem [ a odst. 3 ]. Trval na tom, že žalovaní neoprávněně zasahují do jeho vlastnického práva a že na tuto situaci dopadá . K posouzení oprávněnosti těchto zásahů bylo nutno zjistit, kde se nachází hranice mezi spornými pozemky účastníků, a tak soudy pochybily, když odmítly provést jím navržené důkazy v tomto směru. Žalobce dále namítl, že žaloba je specifikována nejen vlastním petitem, ale i připojeným geometrickým plánem a protokolem o vytýčení hranic pozemků, a vyslovil přesvědčení, že z ní jasně plyne, že nejde o uplatnění nároku na zákaz obecného práva žalovaných oplotit pozemek, nýbrž nároku na zákaz postavit plot v místě, kde je hranice vytýčena zmíněným geometrickým plánem. Jelikož příčinou sporu jsou jednoznačně nejasnosti ve vytýčení hranic pozemků, není správný názor odvolacího soudu, že není důvodu se otázkou, kde se tato hranice nachází, zabývat. Žalobce navrhl, aby byl rozsudek odvolacího soudu zrušen a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalovaní namítli, že žalobce v dovolání náležitě nevymezil dovolací důvod ani rozsah, v jakém rozsudek odvolacího soudu napadá, a navrhli, aby z tohoto důvodu bylo dovolání odmítnuto. Pro případ, že bude dovolání shledáno přípustným, se ztotožnili s právním názorem odvolacího soudu a navrhli zamítnutí dovolání.

Dovolací soud nejprve zvažoval, nakolik jsou důvodné námitky žalovaných týkající se náležitostí dovolání. Vzhledem k tomu, že rozsudek soudu prvního stupně i rozsudek odvolacího soudu obsahují jen jeden meritorní výrok, nemůže být chybějící údaj o tom, v jakém rozsahu je rozsudek napadán, nedostatkem, který brání dalšímu postupu dovolacího řízení. Z obsahu dovolání je zřejmé, co žalobce soudům obou stupňů vytýká, i to, že ve vytýkaných nedostatcích spatřuje nesprávné právní posouzení věci ve smyslu . Proto nebylo důvodu k postupu podle , a .

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Proto se dovolací soud po zjištění, že dovolání bylo podáno včas k tomu oprávněnou osobou, zabýval především tím, zda jde o dovolání přípustné.

Přípustnost dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu je upravena v a c) . Přípustnost podle písm. b) nepřichází v tomto případě v úvahu, jelikož napadeným rozsudkem byl potvrzen prvý rozsudek, který soud prvního stupně v této věci vydal, a tak zbývá přípustnost podle , podle kterého je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Podle odst. 3 téhož ustanovení má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Žalobce sám blíže nespecifikuje, které právní otázce přikládá zásadní význam, a dovolací soud je přesvědčen, že z důvodu právního významu napadeného rozsudku nelze přípustnost dovolání dovodit. Jedinou hmotněprávní otázkou, na jejímž řešení je uvedený rozsudek založen, je otázka, zda lze vlastníku pozemku obecně, bez bližší konkretizace zakázat, aby tento pozemek oplotil, a správnost závěru, že tomu tak není, žalobce nezpochybňuje. Jeho námitka, že ze žaloby plyne, že se domáhá uložení povinnosti žalovaným zdržet se oplocení jejich pozemku tak, aby nepřesahovalo hranici vytýčenou geometrickým plánem, který žalobce předkládá, a že tedy soudy obou stupňů nesprávně interpretovaly jeho žalobní petit, je námitkou procesního charakteru a týká se právního závěru těchto soudů založeného na zcela konkrétním znění žalobního petitu a konkrétním odůvodnění žaloby ve spojení s listinami v řízení předloženými. Jestliže rozhodnutí odvolacího soudu má zásadní význam po právní stránce tehdy, zahrnuje-li posouzení právní otázky relevantní i pro posouzení jiných, obdobných právních poměrů a je-li způsobilé ovlivnit obecnou rozhodovací činnost soudů (srov. např. rozsudek dovolacího soudu ze dne 31. ledna 2001, sp. zn. , uveřejněný v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck, Svazku 2, pod č. C 127), nelze uvedenému procesnímu závěru přiznat zásadní právní význam tak, jak je současnou judikaturou vykládán. Případný rozpor řešení právní otázky s procesním právem pak s ohledem na výslovné znění přípustnost dovolání podle odst. 1 písm. c) tohoto ustanovení nezakládá.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalobce není přípustné ani podle . Za této situace nezbylo, než je podle a jako nepřípustné odmítnout.

Podle , a je žalobce povinen nahradit žalovaným náklady dovolacího řízení. Ty představuje odměna advokáta za písemné vyjádření k dovolání [ ], stanovená podle , , , , a částkou 1.350,- Kč, a paušální částka náhrady výdajů podle ve výši 75,- Kč. Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti plynou z a věty před středníkem .

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalobce dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné usnesení, mohou žalovaní podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně dne 11. března 2004

Vít Jakšič,v.r.

předseda senátu