Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
23 C 141/2021
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Preislerem, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 5 950 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 950 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 318,20 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 742,60 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Pokud jde o zaplacení kapitalizovaného úroku 3 454,85 Kč a úroku 20,98 % ročně z částky 4 742,60 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, v tomto rozsahu se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 950 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 318,20 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 742,60 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Pokud jde o zaplacení kapitalizovaného úroku 3 454,85 Kč a úroku 20,98 % ročně z částky 4 742,60 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, v tomto rozsahu se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalující strana se domáhala, aby soud uložil žalované straně zaplatit jí částku 5 950 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 318,20 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 742,60 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem 3 454,85 Kč a úrokem 20,98 % ročně z částky 4 742,60 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
2. Předmětem řízení byly nároky ze smlouvy o půjčce číslo uzavřené dne 7. 9. 2015 mezi žalovanou stranou (dále označená též jako dlužník) a společností právnická osoba (dále jen poskytovatel peněz nebo předchozí věřitel), na jejímž základě byly žalované straně poskytnuty peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč a žalovaná strana je měla splatit a zaplatit úrok ve výši sjednané ve smlouvě. Žalovaná strana tyto povinnosti nesplnila a dluží žalující straně částku uplatněnou v žalobě spolu s příslušenstvím.
3. Pohledávku nabyla žalující strana na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené s poskytovatelem peněz jako původním věřitelem.
4. Soud nařídil na den 15. 7. 2021 jednání ve věci, ke kterému se dostavila jen žalující strana.
5. Soud učinil následující skutkový a právní závěr.
6. Na žalující stranu byla postoupena vymáhaná pohledávka. Dlužníkovi bylo postoupení pohledávky předchozím věřitelem oznámeno (§ 1879 , § 1882 zákona č. 89/2012 Sb. ). Tím bylo založeno oprávnění žalující strany vymáhat v soudním řízení postoupenou pohledávku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009 sp. zn. 31 Cdo 1328/2007 ).
7. Mezi dlužníkem a předchozím věřitelem byla uzavřena smlouva o zápůjčce a dlužníkovi byly přenechány peněžní prostředky (§ 2390 o.z.). Dlužník měl zápůjčku hradit ve splátkách. Protože ve smlouvě byl založen na základě ujednání stran (§ 1746, § 1 odst. 2 o.z.) vedle zaplacení úroku (§ 2392 odst. 1 o.z.) i závazek dlužníka k zaplacení dalších poplatků v souvislosti s poskytnutím zápůjčky a poplatku za pojištění (§ 1746 odst. 2, § 1 odst. 2 o.z.), byl dlužník povinen hradit i je.
8. Dlužník smlouvu nezpochybnil. Bylo na něm, aby prokázal, že k prodlení s vrácením zápůjčky, jak bylo sjednáno, nedošlo a že zápůjčku vrátil, popř. že dluh jinak zanikl (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 1. 2002 sp. zn. 25 Cdo 98/2000 a ze dne 24. 7. 2008 sp. zn. 29 Odo 475/2006 ). Dlužník nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení neprokázal.
9. Dlužník předchozímu ani současnému věřiteli platby neuhradil, a proto byla žaloba co do jistiny a nárokovaných poplatků shledána po právu. Dlužník neprokázal, že jistinu vrátil řádně a včas, je proto v prodlení a věřiteli vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Povinnost platit úrok z prodlení trvá až do zániku dluhu splněním nebo jiným způsobem (k povaze závazku k placení úroků z prodlení srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2007 sp. zn. 21 Cdo 761/2007 , jehož závěry jsou použitelné i nadále). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení.
10. Pokud však jde o plynoucí úrok a kapitalizovaný úrok, bylo ve článku 1.2. smluvních podmínek sjednáno, že v případě, že nebude dluh splacen tak, jak je dohodnuto ve smlouvě, nebude věřitel po dobu prodlení nárokovat další úrok. V rozsahu kapitalizovaného a dalšího plynoucího úroku proto soud žalobu zamítl.
11. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná, neboť nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující stanovení lhůty delší nebo stanovení plnění ve splátkách.
12. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval dle § 142 odst. 2 o.s.ř. , podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Větší úspěch měla žalovaná strana a měla by proto právo na náhradu poměrné části nákladů řízení. Protože jí však žádné náklady nevznikly, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomu tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nebude-li uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.