Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 695/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci žalobců a) R. H. a Mgr. M. H., b) Z. K., c) M. P., d) MUDr. M. K., e) B. S., a J. J., f) M. U., g) V. N., h) M. K., i) M. B., j) J. L., k) Z. P., l) E. L., m) J. P., n) B. B., o) K. R., p) S. P., r) J. P., s) V. Z., t) S. N., u) B. d. , všech zastoupených, advokátem, proti žalovaným 1. J. K., a 2. V. M., obou zastoupených, advokátem, o určení vlastnictví, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o dovolání žalobců a až d., g. až r., t. a u. a J. J., J. V., O. U. a M. Z., proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. září 2002, č.j. -284, takto:

I. Dovolání se odmítá.

- R. a M. H. společně a nerozdílně každému ze žalovaných 50,25 Kč.

- J. V. a J. J. společně a nerozdílně každému ze žalovaných 50,25 Kč.

- Žalobci b) až d), g) až r), t) a u) každému ze žalovaných 50,25 Kč.

- O. U. a M. Z. každému ze žalovaných 50,25 Kč.

O d ů v o d n ě n í :

Napadeným rozsudkem potvrdil - (ve správném znění) odvolací soud rozsudek, kterým soud prvního stupně zamítl žalobu na určení, že jsou žalobci podílovými spoluvlastníky nebytových prostor specifikovaných v žalobě.

V odůvodnění rozsudku odvolací soud uvedl, že neshledal důvod k závěru o neplatnosti smluv, na jejichž základě žalovaní nabyli vlastnické právo, které je předmětem sporu. Proto rozsudek soudu prvního stupně ve výroku ve věci samé potvrdil.

Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání, dovozujíce jeho přípustnost z ustanovení a odst. 3 Jako dovolací důvod označili nesprávné právní posouzení věci [ ].

V dovolání uvedli, že již v odvolání poukazovali na to, že smlouva o bezúplatném převodu nebytových prostor ze dne 7.2.1992, na jejímž základě žalovaní nabyli nebytové prostory do spoluvlastnictví (dále jen “smlouva”), je neplatná pro svoji neurčitost. Smlouva „je neurčitá v tom, že v článku IV. nijak určitě nevymezuje předmět smlouvy, tj. rozsah a umístění převáděných nebytových prostor, protože v domě čp. 581b,c, v Š. u. v H. jsou další nebytové prostory (dle slovního označení smlouvy – prodejny a sklady) v přízemí domu a dále i jiné další nebytové prostory v suterénu domu.”

K tomuto svému tvrzení žalobci předložili půdorysné zobrazení přízemí a suterénu domu, ze kterého tvrzená skutečnost jednoznačně vyplývá. Neurčitost vymezení předmětu plnění nelze podle názoru žalobců překlenout ani výkladem.

Dále dovolatelé uvádějí, že v četných podáních tvrdili, že žalovaní nebyli nájemci nebytových prostor v domě čp. 581b,c v Š. u., protože mezi nimi jako nájemci a tehdejším vlastníkem nebytových prostor – bytovým družstvem – jako pronajímatelem, nebyla uzavřena platná nájemní smlouva, neboť k jejímu uzavření nedal souhlas příslušný městský úřad. K tomuto tvrzení dovolatelé snášejí rozsáhlou argumentaci. Dovolatelé rovněž tvrdí, že žalovaní neplatili pronajímateli nájemné, ale platil je zcela jiný subjekt, z čehož podle dovolatelů plyne, že nájemní smlouva byla pouze fiktivní.

Žalovaní ve vyjádření k dovolání snášejí argumenty na podporu postupu a rozhodnutí odvolacího soudu.

Dovolání není přípustné.

Dovolatelé J. V., O. U. a M. Z. nebyli účastníky řízení před odvolacím soudem, protože soud o jejich účastenství na základě (v dovolacím řízení) tvrzeného právního nástupnictví nerozhodl, proto nebyli ani osobami oprávněnými podat dovolání. Dovolací soud proto jejich dovolání podle ustanovení a odmítl.

Předpokladem přípustnosti dovolání podle je závěr dovolacího soudu, že rozhodnutí odvolacího soudu nebo některá v něm řešená právní otázka, mají po právní stránce zásadní význam. Přitom otázku, zda dovoláním napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, řeší dovolací soud jako otázku předběžnou. Teprve kladným závěrem dovolacího soudu se stává dovolání přípustným.

O rozhodnutí odvolacího soudu, které má po právní stránce zásadní význam, se jedná zejména, jestliže rozhodnutí řeší právní otázku, kterou dovolací soud dosud nevyřešil, nebo kterou odvolací soudy nebo dovolací soud rozhodují rozdílně. Řeší-li napadené rozhodnutí určitou právní otázku v rozporu s hmotným právem, má vždy po právní stránce zásadní význam. Za otázku zásadního právního významu nelze považovat takovou otázku, která byla v napadeném rozhodnutí řešena v souladu s ustálenou soudní praxí.

Zásadní právní význam dovolací soud v projednávané věci neshledal.

Závěr, zda smlouvy uzavřené mezi L. B. d. v H. a žalovanými, byly uzavřeny platně, je věcí konkrétního posouzení těchto smluv a podmínek jejich uzavírání a takové posouzení již postrádá příslušný judikatorní přesah (je významné jen pro věc samu). Odtud se uzavírá, že dovolání není podle přípustné.

Protože dovolací soud neshledal ani jiný důvod přípustnosti dovolání a dovolatelé jej ostatně ani netvrdí, i dovolání ostatních dovolatelů podle ustanovení a odmítl.

O náhradě nákladů řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení věty první, a a přiznal žalovaným náhradu nákladů řízení podle ustanovení , , 15, a a 2x paušální náhradu nákladů podle

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Jestliže povinní nesplní dobrovolně co jim ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, mohou se oprávnění domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně 10. března 2004

JUDr. Ivana Štenglová, v.r.

předsedkyně senátu