Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Odo 872/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Miroslava Galluse v právní věci žalobkyně Ing. arch. P. H., zastoupené, advokátkou, proti žalovanému S. m. Č., zastoupenému, advokátem, o zaplacení 417 912 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 10. června 2003, č. j. - 212, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalovaného směřující proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 10. června 2003, č. j. - 212, jímž byl potvrzen v pořadí první rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích ze 25. února 2003, č. j. - 179, kterým bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku 417 912 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 1. 6. 2000 do zaplacení, nebylo shledáno podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) přípustným.

Za otázku zásadního významu považuje žalovaný ve svém dovolání vyřešení otázky, zda žalovanému městu vzniká bezdůvodné obohacení na úkor vlastníka pozemků, jestliže město tyto pozemky ze soukromoprávního titulu neužívá, tyto pozemky jsou využívány obyvateli města jako park, město udržuje pozemky z titulu plnění veřejného zájmu výkonu státní správy na úseku ochrany přírody a krajiny, přičemž využití takových pozemků upravuje speciální , o ochraně přírody a krajiny a s ohledem na institut veřejného prostranství i , o místních poplatcích.

Napadené rozhodnutí nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu odstavce 1 písm. c) , neboť neřeší právní otázku v rozporu s dosavadní judikaturou (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 3. 4. 2003 sp. zn. , kterým bylo odmítnuto dovolání směřující proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 12. 9. 2002 sp. zn. , protože nebylo shledáno přípustným podle , neboť toto rozhodnutí odvolacího soudu nemělo po právní stránce zásadní význam, jestliže odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, který zavázal žalované město zaplatit vlastnici pozemku v parku S. v Č. za užívání jejího pozemku bez právního důvodu bezdůvodné obohacení ve výši obvyklého nájemného a rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. ).

Odvolacímu soudu nelze vytknout nesprávné právní posouzení, dovodil-li, že nárok žalobkyně je nárokem občanskoprávním, proto je nepřípadný odkaz žalované na , o ochraně přírody a krajiny, jehož účelem je ochrana veřejného zájmu (podle - udržení a obnova přírodní rovnováhy v krajině, ochrana rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a šetrné hospodaření s přírodními zdroji), a na , o místních poplatcích, a poukazuje-li žalovaný, že podle s ohledem na ochranu přírody a krajiny plynou pro vlastníky, uživatele a další subjekty vymezených pozemků určité povinnosti, jedná se o vztahy veřejnoprávní, přičemž ustanovení tohoto zákona nezasahují do občanskoprávních vztahů a ani je neřeší.

Proto odvolací soud shodně se soudem prvního stupně správně uzavřel, že uplatněný nárok žalobkyně je oprávněným nárokem občanskoprávním - na zaplacení náhrady za omezení užívání jejích pozemků z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 451 obč. zák., který získal žalovaný bez právního důvodu, začlenil-li předmětné pozemky mezi veřejná prostranství jako součást parku S., určeného ke každodenní rekreaci občanů města, a za toto užívání a omezení vlastnických práv žalobkyně nezaplatil žádnou náhradu. V souladu s dosavadní judikaturou byla určena i výše za užívání pozemků odpovídající výši obvyklého nájemného. Protože žalobkyní požadovaná částka byla však nižší, než by mohlo činit nájemné za předmětné pozemky, správně uložil odvolací soud žalovanému zaplatit žalobkyni jen částku jí požadovanou.

Za procesní situace, kdy dovolání není podle přípustné, dovolací soud dovolání žalovaného bez jednání ( ) jako nepřípustné odmítl ,

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , , a za situace, kdy neúspěšný žalovaný nemá právo na náhradu těchto nákladů a žalobkyni v souvislosti s tímto řízením náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 9. března 2004

JUDr. Kateřina Hornochová, v.r.

předsedkyně senátu