Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
4 C 320/2020-36
Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudcem Mgr. Tomášem Mottlem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D.
sídlem adresa
o zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 16 000 Kč od 17. 6. 2020 do 11. 9. 2020
rozsudkem pro uznání
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 381,37 Kč představující úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 16 000 Kč od 17. 6. 2020 do 11. 9. 2020, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalobkyni se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 381,37 Kč představující úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 16 000 Kč od 17. 6. 2020 do 11. 9. 2020, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalobkyni se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.</b>
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 18. 7. 2020 domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 16 000 Kč s příslušenstvím. Žalovaná jistina představovala zálohu za neuskutečněnou dovolenou, kterou žalobkyně žalované do dne podání žaloby nevrátila. Žalovaná následně žalovanou jistinu žalobkyni uhradila, a to dne 11. 9. 2020, žalobkyně proto vzala žalobu co do jistiny zpět a řízení bylo v této části usnesením ze dne 21. 12. 2020, č. j. 4 C 320/2020 -24 zastaveno. Předmětem řízení zůstalo příslušenství jistiny, tj. úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 16 000 Kč od 17. 6. 2020 do 11. 9. 2020, což činí 381,37 Kč.
2. Žalovaná podáním ze dne 4. 3. 2021 uznala žalobní nárok v jeho zbytku, a to v částce 381,37 Kč.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z uznání závazku žalovanou ze dne 4. 3. 2021 bylo prokázáno, že žalovaná svůj závazek vůči žalobkyni uznala co do důvodu a výše.
5. Dle § 153a odst. 1 , věta první, o. s. ř. o. s. ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání.
6. Jelikož žalovaná žalobní nárok výslovně uznala, soud žalobě vyhověl rozsudkem pro uznání dle § 153a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když tomu nebrání povaha uplatněného nároku, neboť jde o věc smluvního plnění, v níž lze uzavřít soudní smír (§ 99 o. s. ř. o. s. ř. ), výsledné rozhodnutí založené na uznání nároku není v rozporu s právními předpisy.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 150 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žalobkyni, jíž by jinak náleželo právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 , věta druhá, o. s. ř. o. s. ř. , právo náhradu nákladů řízení nepřiznal. Dle judikatury Nejvyššího soudu důvody zvláštního zřetele hodné pro nepřiznání práva na náhradu nákladů řízení úspěšnému účastníkovi musí být dány na straně žalobce i žalovaného, úvaha soudu o tom, zda jde o výjimečný případ a zda tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele, musí vycházet z posouzení všech okolností konkrétní věci. Musí se jednat o okolnosti, pro které by se jevilo v konkrétním případě nespravedlivým ukládat náhradu nákladů řízení tomu účastníku, který ve věci úspěch neměl, a zároveň by bylo možno spravedlivě požadovat na úspěšném účastníku, aby náklady vynaložené v souvislosti s řízením nesl ze svého. Jinak řečeno, je třeba zkoumat nejen dopad uložení povinnosti k náhradě nákladů řízení do majetkové sféry neúspěšného účastníka, ale i dopad nepřiznání náhrady nákladů řízení do majetkové sféry účastníka úspěšného. Soud tak především přihlíží k majetkovým, sociálním, osobním a dalším poměrům všech účastníků řízení, ale i k okolnostem, které vedly k soudnímu uplatnění nároku, k postojům účastníků v průběhu řízení apod. (viz např. rozsudek ze dne 25. 2. 2014, sp. zn. 22 Cdo 3542/2013 ). Soud v tomto případě shledal, že tu jsou důvody zvláštního zřetele hodné pro nepřiznání náhrady nákladů řízení jinak úspěšné žalobkyni. Při rozhodování o nákladech řízení soud přihlédl k poměrům účastníků a možným dopadům přiznání a naopak nepřiznání náhrady nákladů u každého z účastníků. V souvislosti již více než rok probíhajícími restriktivními opatřeními proti pandemii koronaviru SARS-CoV-2 jsou možnosti žalované dosahovat zisku z podnikání vzhledem k předmětu jejího podnikání v oblasti cestovního ruchu značně omezeny ne-li zcela vyloučeny a žalovaná patří do skupiny podnikatelů až existenčně ohrožených změnou podnikatelského prostředí a současnou ekonomickou situací. Pro žalovanou by ukládání povinnosti náhrady nákladů řízení v souvislosti s žalobami na vrácení ceny neuskutečněných zájezdů mohlo mít až potencionálně likvidační efekt. Předmětný spor vznikl právě na základě neuskutečněného zájezdu v souvislosti s pandemií onemocnění covid-19. Žalovaná již od počátku svůj dluh vůči žalobkyni nerozporovala a dne 11. 9. 2020 žalovanou jistinu uhradila, ve zbytku dále pohledávku uznala. Soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení přihlédl k okolnostem, které vedly k soudnímu uplatnění nároku, současné ekonomické situaci žalované a také k jejímu chování v průběhu řízení. Soudu se jeví, že přiznání nákladů řízení žalobkyně by mělo významně nepříznivější dopad do majetkové sféry žalované, než tomu bude v případě nepřiznání náhrady nákladů řízení u jinak úspěšné žalobkyně. Proto soud rozhodl, tak jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 7.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.