Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
5E09A5954BEA80A9C1257A4E0065AC7A.html
HTML · 10.71 KB
No categories available
8 Tdo 175/2004
U S N E S E N Í
O d ů v o d n ě n í :
Obviněný L. K. v současné době vykonává ve věznici s ostrahou trest odnětí svobody v trvání tří roků, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 9. 9. 2003, sp. zn. 18 T 45/2003 , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. 10. 2003, sp. zn. 4 To 856/2003 , jímž byl uznán vinným trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. a trestným činem násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle § 197a tr. zák.
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 26. 2. 2004 v neveřejném zasedání dovolání nejvyšší státní zástupkyně podané ve prospěch i v neprospěch obviněného L. K. proti citovanému rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích a rozhodl tak, že se podle § 265k odst. 1 tr. ř. tento rozsudek zrušuje, podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle § 265l odst. 1 tr. ř. se přikazuje Krajskému soudu v Českých Budějovicích, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Za této situace bylo nezbytné, aby Nejvyšší soud podle § 265l odst. 4 tr. ř. rozhodl o vazbě obviněného.
Při zkoumání okolností významných pro takové rozhodnutí Nejvyšší soud shledal, že obviněný L. K. byl omezen na svobodě ještě před tím, než byl z vazby převeden do výkonu trestu shora uvedeného. Do vazby byl vzat podle § 69 odst. 5 tr. ř. z důvodu uvedeného v § 67 písm. a) tr. ř. usnesením Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 31. 7. 2003, sp. zn. 18 T 45/2003 , v průběhu řízení před soudem prvního stupně na základě příkazu k zatčení vydaného předsedkyní senátu tohoto soudu poté, co se opakovaně nedostavil k hlavním líčením, na která byl řádně a včas předvolán. Jak vyplývá z obsahu spisu, obviněný se vyhýbal řízení před soudem prvního stupně, což lze dovodit i z toho, že se nepodařila jeho přítomnost před soudem zajistit ani na základě předvedení, které měly zajistit policejní orgány. V místě trvalého bydliště ani ve městě V. nebyl pro tento účel zastižen.
Vzhledem k těmto okolnostem Nejvyšší soud dospěl k závěru, že i za současné situace, kdy je nutné rozhodnout o vazbě obviněného, je zapotřebí přihlédnout především k tomu, že obviněný, aniž by mu v tom bránily jakékoliv překážky, se vědomě odmítal dostavit k hlavním líčením, o jejichž konání věděl a na která svou neúčast nijak neomluvil. Pro takový postoj obviněného je třeba i v současném stadiu řízení o dovolání (s poukazem na skutečnosti vyplývající z citovaného rozhodnutí soudu prvního stupně o vazbě, na které lze i v této souvislosti navázat) učinit závěr, že je dána důvodná obava, že obviněný se bude i nadále skrývat, aby se tak trestnímu stíhání a reálně hrozícímu trestu vyhnul.
Z těchto důvodů Nejvyšší soud dospěl k závěru, že u obviněného L. K. je dán důvod vazby podle § 67 písm. a) tr. ř., a proto za splnění podmínek ustanovení § 265l odst. 4 tr. ř. rozhodl o jeho vzetí do vazby.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 26. února 2004
Předseda senátu:
JUDr. Jan B l á h a