Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 141/2020

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem Mgr Pavlem Punčochářem v právní věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen titul. jméno jméno, advokátem,

sídlem adresa,

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa,

zastoupený opatrovníkem název opatrovnice, IČO,

sídlem adresa opatrovnice,

o zaplacení 1.500 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1.500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 1.500 Kč od 21. 7. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1.500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 1.500 Kč od 21. 7. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 1.500 Kč s tím, že dne 20. 7. 2017 byla provedena přepravní kontrola žalovaného ve veřejném dopravním prostředku: tramvajové linky číslo jež je provozovaná žalobcem. Žalovaný se na výzvu pověřené osoby neprokázal platným jízdním dokladem, v důsledku čehož žalovaný porušil své povinnosti cestujícího a vznikla mu povinnost smluvní pokutou v částce 1.500 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Předně soud posuzoval svou pravomoc k projednání a rozhodnutí ve věci samé a rovněž i otázku rozhodného práva, s ohledem na mezinárodní prvek, neboť žalovaný je občanem Bulharské republiky a na území České republiky je přihlášen k ubytování na adrese adresa. Vzhledem k tomu, že jak žalobce, coby společnost se sídlem v České republice, tak i žalovaný jsou členy Evropské unie, použije se na právní vztah týkající se mezinárodní příslušnosti soudu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen,,Brusel I bis“).

5. Podle čl. 5 odst. 1 Brusel I bis osoby, které mají bydliště v některém členském státě, mohou být u soudů jiného členského státu žalovány pouze na základě pravidle stanovených v oddílech 2 a 7. Podle čl. 7 odst. 1 písm. a) Brusel I bis osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Jelikož v daném případě došlo mezi účastníky řízení k uzavření smlouvy o přepravě osob na území České republiky, je tak dána pravomoc českých soudů.

6. Rozhodné právo bylo určeno podle článku 4 a čl. 6 odst. 4 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) tak, že při neexistenci volby práva se smlouva o poskytování služeb se řídí právem země, v níž má poskytovatel služby obvyklé bydliště. Poskytovatel služeb má sídlo v České republice, proto bylo při rozhodování postupováno podle českého právního řádu.

7. Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřesahující částku 10.000 Kč, pročež zdejší soud potupoval podle ust. a rozhodoval na základě účastníky předložených důkazů. Soud ze zápisu o provedené přepravní kontrole číslo zjistil, že žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobce, a to dne 20. 7. 2016 tramvajovou linkou č. 10. Na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil. Výše jízdného a přirážky k jízdnému jsou soudu známy z jeho úřední činnosti. Z předžalobní upomínky ze dne 21. 7. 2017 bylo soudem zjištěno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby pod podacím číslem zásilky číslo.

8. Podle ust. , , ve znění pozdějších předpisů, smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.

9. Podle , o drahách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,, “), je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému.

10. Podle výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1.500 Kč.

11. Podle , o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, ve znění pozdějších předpisů, nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.

12. Protože se žalovaný neprokázal platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a následně požadované nezaplatil, soud shledal nárok žalobce důvodným. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu a ocitl se tak se zaplacením dluhu v prodlení, soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle ust. , , ve znění pozdějších předpisů, ve výši stanovené , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřeneckých fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů.

13. Nákladový výrok je odůvodněn ust. , neboť ve věci samé byl zcela úspěšný žalobce. Náhrada sestává z uhrazeného soudního poplatku ve výši 400 Kč a náhrady nákladů právního zastoupení. Pro výpočet odměny právního zástupce soud vycházel z , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,,AT“), kdy za jeden úkon právnímu zástupci žalobce náleží odměna ve výši 200 Kč dle ust. AT, neboť peněžité plnění nepřesahuje částku 10.000 Kč. Právní zástupce žalobce učinil celkem 3 úkony právní služby (převzetí, sepsání žaloby a předžalobní výzvy), proto mu náleží odměna ve výši 600 Kč, spolu s režijní náhradou ve výši 300 Kč za tyto 3 úkony dle AT, zvýšené o 21 % DPH dle AT, tj. o částku 189 Kč Celkem soud přiznal žalobci na náhradě nákladů částku 1.489 Kč. Platební místo je určeno dle ust.

14. Lhůta k plnění je stanovena dle ust. věta prvá

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.