Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (13)No categories available
10 C 89/2021-14
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Špokovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 18 313 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 991 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 991 Kč od 19. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Pro částku 15 322 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 13 894,66 Kč od 7. 12. 2019 do 18. 9. 2020, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 903,66 Kč od 19. 9. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 728,40 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 11 050,13 Kč, úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 13 894,66 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, se žaloba žalobkyně zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 991 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 991 Kč od 19. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Pro částku 15 322 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 13 894,66 Kč od 7. 12. 2019 do 18. 9. 2020, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 903,66 Kč od 19. 9. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 728,40 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 11 050,13 Kč, úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 13 894,66 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, se žaloba žalobkyně zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 18 313 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce 3 728,40 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 13 894,66 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem a poplatky ve výši 11 050,13 Kč, úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 13 894,66 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, když tyto částky měla žalovaná dlužit na základě Smlouvy o úvěru číslo uzavřené dne 7. 7. 2015 mezi ní a právní předchůdkyní žalobkyně – společností právnická osoba, na podkladě níž poskytla tato společnost žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které byly žalované předány v hotovosti při uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala bance zaplatit celkem částku 35 322 Kč, z toho 20 000 Kč jako samotnou půjčku a 15 322 Kč jako souhrnný poplatek včetně pojištění, a to formou 58 měsíčních splátek po 609 Kč. Schopnost žalované splácet úvěr byla právní předchůdkyní žalobkyně ověřována na základě žalovanou vyplněné žádosti o úvěr, ve které uvedla své údaje, zaměstnavatele, příjmy a výdaje, počet vyživovacích povinností apod. Žalovaná své smluvní závazky nehradila řádně a včas, zaplatila pouze platby ve výši 17 009 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, byla pohledávka s účinností k 6. 12. 2019 postoupena na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno.
2. Soud ve věci usneseními ze dne 8. 3. 2021 vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda podle § 115a občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř. ) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučena, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované řádně doručeno dne 5. 4. 2021, přičemž však se žalovaná k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že žalovaná s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v samotné žalobě.
3. Na základě provedeného dokazování soud z provedených listinných důkazů učinil tato skutková zjištění: Listinami označenými jako anonymizováno půjčka číslo podepsané dnem 7. 7. 2015, má soud v řízení za prokázáno, že společnost právnická osoba se dohodla se žalovanou na tom, že uvedená společnost poskytne žalované finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, a to za souhrnný poplatek v částce 15 322 Kč (úrok + poplatky + pojištění); žalovaná se naopak zavázala uvedené prostředky společnosti vrátit, jakož i zaplatit jí souhrnný poplatek, to obojí v 58 měsíčních splátkách po 609 Kč; žalovaná pak písemně v rámci samotné smlouvy prohlásila, že uvedené prostředky od společnosti převzala. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že v této žalovaná vyplnila údaje o výši svého příjmu 6 490 Kč a ostatních nespecifikovaných příjmů ve výši 8 000 Kč a sirotčím důchodu ve výši 7 004 Kč, výdaje ve výši 5 660 Kč (nájemné), 5 000 Kč (domácnost), 3 300 Kč (splátky půjček). Z přehledu splátek bylo dále zjištěno, že žalovaná zaplatila celkem částku 17 009 Kč. Listino u označenou jako Smlouva o postoupení pohledávek z 6. 12. 2019, včetně přílohy, a oznámením o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, vzal soud za prokázané, že společnost právnická osoba písemně dohodla se žalobkyní na tom, že postupuje žalobkyni své pohledávky vzniklé ze smluv za svými dlužníky specifikované v příloze, a to za dohodnutou úplatu, ke dni jejího uhrazení, včetně pohledávky za žalovanou a žalobkyně tyto pohledávky se vším příslušenstvím a právy s nimi spojenými přijímá, přičemž toto postoupení pohledávky bylo též žalované písemně oznámeno. Předžalobní výzvou právní zástupkyně žalobkyně ze dne 3. 9. 2020, jakož i kopií poštovního podacího archu, má soud v řízení za prokázáno, že zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k úhradě dlužné částky do 18. 9. 2020, s tím, že nezaplatí-li, bude se žalobkyně svého nároku domáhat soudní cestou.
4. Z výše uvedeného soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru dne 7. 7. 2015, právní předchůdkyně žalobkyně žalované téhož dne úvěr ve výši 20 000 Kč poskytla na základě žalovanou uvedených údajů o jejich příjmech a výdajích bez dalšího prověřování těchto údajů a případných závazků žalované. Žalovaná měla tento úvěr splácet včetně poplatku ve výši 15 322 Kč v 58 měsíčních splátkách po 609 Kč, na tento úvěr zaplatila celkem 17 009 Kč. Následně žalobkyně pohledávku z předmětné smlouvy včetně příslušenství smluvně postoupila na žalobkyni k 6. 12. 2019, což bylo žalované oznámeno dopisem z téhož dne, v němž byla vyzvána k úhradě žalované částky ve lhůtě do 10 dnů od obdržení tohoto dopisu, přičemž datum doručení nebyl v řízení zjištěn a následně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě zůstatku úvěru předžalobní upomínkou z 3. 9. 2020 ve stanové lhůtě do 18. 9. 2020.
5. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
7. Podle výše citovaného ustanovení zákona a s odkazem na Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , se soud nejprve zabýval otázkou platnosti předmětné spotřebitelské smlouvy, kdy byla žalobkyně jako věřitel před uzavřením smlouvy povinna s odbornou péčí posoudit schopnost žalované, jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud dospěl k závěru, že touto otázkou se žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy s odbornou péčí nezabývala, když vycházela pouze z prohlášení dlužníka o svých příjmech a výdajích bez jakéhokoliv dostatečného prokázání a doložení těchto údajů a případných závazků žalované, čímž nebyla splněna podmínka odborné péče. Soud odkazuje na závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 (zejména bod 26.), že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.
8. Soud tedy s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy s odbornou péčí, dospěl k závěru, že právě tento nedostatek má za následek neplatnost předmětné spotřebitelské smlouvy o úvěru, a to absolutní dle § 588 o. z., k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti bez ohledu na to, zda je některou ze stran namítána. K této neplatnosti daného právního jednání se přihlíží i bez návrhu, pokud je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání (v tomto je možno se opřít i o závěry občanskoprávní teorie - Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1 - 654). Komentář. 1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 2084). Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli.
9. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb. ) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
10. Podle § 2991 odst. 1 ,2 občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb. ) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru byly pak strany smlouvy povinny si pouze vypořádat svůj vzájemný vztah v režimu § 2993 o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. Žalobkyně vyplatila žalované částku 20 000 Kč, přitom žalovaná žalobkyni zaplatila částku 17 009 Kč. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně obohatila o částku rozdílu ve výši 2 991 Kč, proto žalovaná musí žalobkyni zaplatit částku 2 991 Kč. Současně soud dospěl k závěru o zesplatnění částky bezdůvodného obohacení uplynutím lhůty stanovené v předžalobní upomínce dnem 18. 9. 2020, od 19. 9. 2020 je žalovaná v prodlení a žalobkyně má právo na úroky ve smyslu § 1970 o. z. ve výši dle vládního nařízení č. 142/1994Sb. ve znění vládního nařízení č. 351/. S ohledem na výše uvedené byla tedy žaloba částečně zamítnuta jak pro další neplatná ujednání ve smlouvě v části smluvních úroků, poplatků, tak ohledně zákonných úroků z prodlení.
12. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu , kdy ve věci byla úspěšnější žalovaná, proto by měla právo na náhradu nákladů řízení, podle obsahu spisu však žalované žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl, tak že z žádných účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.