Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 48/2021-52

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Šmicovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně, příjmení příjmení

zastoupena advokátem anonymizováno jméno příjmení jméno.

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

o zaplacení částky 39 694 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 820 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 7 820 Kč 18. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky 18 050 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 25 870 Kč od 30. 11. 2019 do 17. 12. 2019 a z částky 18 050 Kč od 18. 12. 2019 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 744,78 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 661,69 Kč, úroku 21,27% ročně z částky 18 749,64 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, zaplacení částky ve výši 13 824 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 10 488,70 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 012,16 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 715,98 Kč, úroku 23,72% ročně z částky 10 488,70 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 820 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 7 820 Kč 18. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky 18 050 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 25 870 Kč od 30. 11. 2019 do 17. 12. 2019 a z částky 18 050 Kč od 18. 12. 2019 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 744,78 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 661,69 Kč, úroku 21,27% ročně z částky 18 749,64 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, zaplacení částky ve výši 13 824 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 10 488,70 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 012,16 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 715,98 Kč, úroku 23,72% ročně z částky 10 488,70 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu žalobu, kterou se po žalované domáhala uložení povinnosti zaplatit žalobkyni částku 39 694 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo dne 2. 1. 2018, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit původnímu věřiteli úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 3 400 Kč za dobu řádného trvání smlouvy (úrok ve výši 21,27 % ročně), odměnu za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 400 Kč. Celkovou částku se zavázala uhradit v hotovosti v 78 týdenních splátkách po 485 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátka byla stanovena na 2. 7. 2019. Uhradila částku 12 180 Kč. Pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 žalobkyni. Žalobkyně požaduje po žalované uhrazení jistiny ve výši 18 749,64 Kč, dlužné úhrady za služby ve výši 7 120,36Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 661,69 Kč (úrok ve výši 21,27 % ročně z dlužné jistiny od 3. 7. 2019 do data postoupení 29. 11. 2019), dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 744,78 Kč (z dlužné jistiny od 10. 7. 2019, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty od splatnosti poslední sjednané splátky do 29. 11. 2019), úroků ve výši 21,27% ročně z jistiny od 30. 11. 2019 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 10% ročně z jistiny od 30. 11. 2019 do zaplacení. Žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo dne 21. 9. 2017, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit původnímu věřiteli úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 2 800 Kč za dobu řádného trvání smlouvy (úrok ve výši 23,72 % ročně), odměnu za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. Dále žalovaná zvolila doplňkovou službu životní pojištění ve výši 522 Kč. Celkovou částku se zavázala uhradit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 609 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátka byla stanovena na 1. 11. 2018. Uhradila částku 21 498 Kč. Pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 žalobkyni. Žalobkyně požaduje po žalované uhrazení jistiny ve výši 10 488,70 Kč, dlužné úhrady za služby ve výši 3 335,30Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 715,98 Kč (úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny od 2. 11. 2018 do data postoupení 29. 11. 2019), dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 012,16 Kč (z dlužné jistiny od 9. 11. 2018, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty od splatnosti poslední sjednané splátky do 29. 11. 2019), úroků ve výši 23,72% ročně z jistiny od 30. 11. 2019 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 9% ročně z jistiny od 30. 11. 2019 do zaplacení. Původní věřitel prověřoval úvěruschopnost žalované, a to i na základě informací získaných od žalované týkající se jejich rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrů, které byly zapsány do karty zákazníka a ověřeny doklady uvedenými v této kartě, a to z výplatních pásek, ze složenek, pracovní smlouvy a dokladu o výměře důchodu, proti žalované nebylo vedeno insolvenční řízení. Žalobkyně zaslala žalované před podáním žaloby výzvu k plnění.

2. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované.

3. Soud věc projednal dle ustanovení bez přítomnosti účastníků, když zástupce žalobkyně se omluvil z jednání a souhlasil s projednáním věci bez jeho přítomnosti a žalovaná se k jednání nedostavila.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 2. 1. 2018 číslo ze smlouvy o spotřebitelském úvěru (anonymizováno půjčka) ze dne 21. 9. 2017 číslo bylo zjištěno, že předchůdce žalobkyně s žalovanou uzavřel dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru, dle kterých byly žalované poskytnuty v hotovosti finanční prostředky vždy ve výši 20 000Kč a žalovaná se zavázala vrátit dle smlouvy číslo celkovou dlužnou částku ve výši 37 800 Kč, která zahrnuje částku 20 000 Kč, úrok ve výši 3 400 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a částku za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 400 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit uvedenou celkovou dlužnou částku v 78 týdenních splátkách po 485Kč s tím, že první splátku je povinen zaplatit 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku do konce dalšího následujícího týdenního období. Žalovaná se zavázala vrátit dle smlouvy číslo celkovou dlužnou částku ve výši 35 322Kč, která zahrnuje částku 20 000 Kč, úrok ve výši 2 800 Kč, poplatek ve výši 4 000 Kč, částku za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 400 Kč a pojištění ve výši 522 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit uvedenou celkovou dlužnou částku v 58 týdenních splátkách po 609 Kč s tím, že první splátku je povinen zaplatit 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku do konce dalšího následujícího týdenního období. Žalovaná podpisem obou smluv potvrdila, že převzala poskytnuté částky v hotovosti při podpisu smluv. V případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 78 splátkách, činí výše výpůjční úrokové sazby 21,27 % p.a. a v případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 58 splátkách, činí výše výpůjční úrokové sazby 23,72 % p.a.. Výpůjční úroková sazba dle obou smluv je stanovena jako fixní po celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 vzal soud za prokázané, že původní věřitel postoupil pohledávky žalobkyni a oznámil postoupení pohledávky žalované. Výzvou k plnění ze dne 30. 4. 2020 byla žalovaná upomenuta o zaplacení zástupcem žalobkyně. Z karty zákazníka ze dne 21. 9. 2017 podepsané žalovanou soud zjistil, že původní věřitel prověřoval majetkové poměry žalované z výplatních pásek, pracovní smlouvy, složenek, jako zdroj příjmů je zaškrtnut hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou, invalidní důchod, kdy žalovaná potvrdila příjem ve výši 20 979 Kč (hlavní příjem 11 546 Kč, důchod 4 433 Kč, další příjem 5 000 Kč) a výdaje na nájem/inkaso ve výši 4 500 Kč, osobní výdaje ve výši 6 700Kč a splátku úvěru ve výši 2 025 Kč, celkem výdaje ve výši 13 225 Kč, z toho použitelný měsíční příjem ve výši 7 754 Kč (rozdíl příjmy-výdaje). Žalovaná potvrdila, že má společnou domácnost s partnerem, nájemní bydlení a nečitelný vyplněný údaj o počtu nezaopatřených dětí. Z karty zákazníka ze dne 2. 1. 2018 podepsané žalovanou soud zjistil, že původní věřitel prověřoval majetkové poměry žalované z výplatních pásek, dokladu o výměře důchodu, jako zdroj příjmů je zaškrtnut invalidní důchod, kdy žalovaná potvrdila příjem ve výši 16 286 Kč (vedlejší příjem 11 615 Kč, důchod 4 671Kč) a výdaje na nájem/inkaso ve výši 2 180 Kč, osobní výdaje ve výši 6 700Kč a splátku úvěru ve výši 4 236 Kč, celkem výdaje ve výši 13 116 Kč, z toho použitelný měsíční příjem ve výši 3 170 Kč (rozdíl příjmy-výdaje). Žalovaná potvrdila, že má společnou domácnost s manželem, nájemní bydlení. Údaj o adrese trvalého pobytu je shodný v obou kartách zákazníka.

5. Soud má na základě provedeného dokazování za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně s žalovanou uzavřel dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky 2 x 20 000 Kč. Žalovaná částky převzala v hotovosti a zavázala se je vrátit spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky, odměnou za administrativní činnost a náklady za hotovostní inkaso splátek v celkové výši 37 800 Kč v 78 týdenních splátkách po 485 Kč dle smlouvy č. úvěru číslo ze dne 21. 1. 2018. Dle smlouvy úvěru číslo ze dne 21. 9. 2017 se zavázala poskytnutou částku ve výši 20 000Kč vrátit spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky, odměnou za administrativní činnost, náklady za hotovostní inkaso splátek a platbou za pojištění v celkové výši 35 322 Kč v 58 týdenních splátkách po 609 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávky.

6. Dle , , přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

7. Podle o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle věta první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Soud v této souvislosti odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. a nálezu Ústavního soudu , dle kterých neprověří-li věřitel dostatečně schopnost dlužníka – věřitele splácet, je úvěrová smlouva neplatná. Nejvyšší soud uvedl, že odborná péče předpokládá, že údaje, které dlužník věřiteli uvedl, věřitel ověřil. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp.zn. , který konvenuje též výkladu směrnice zaujaté Soudním dvorem Evropské unie v jeho rozsudku ze dne 18. 12. 2014 ve věci C - 449/2013 (právnická osoba v . jméno příjmení a další) vyložil článek 8 směrnice a bod 26 preambule tak, že je povinností věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací a na informace podané spotřebitelem se může spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady. Tím má být zabráněno nezodpovědnému poskytování úvěrů.

8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Předchůdce žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostál odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto jsou spotřebitelské smlouvy odporující neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu ( ). Soud posoudil tuto neplatnost jako absolutní a přihlédl k ní z úřední povinnosti. Vycházel z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C -679/18, podle kterého články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

9. Z provedeného dokazování vyplývá, že původní věřitel prověřoval úvěruschopnost žalované. Toto prověření dle názoru soudu nebylo provedeno dostatečně, když v kartách zákazníka nejsou evidovány doklady vztahující se k tvrzeným výdajům žalované, její úvěruschopnost tak nebyla prověřována předložením dokladů ze strany žalované ohledně jejích výdajů na bydlení, splátek úvěru. Deklarované výdaje spojené s bydlením ve výši 4 500Kč v roce 2017 a ve výši 2 180 Kč v roce 2018, které se ve srovnání s rokem dle uvedených údajů v kartě klienta v roce 2018 snížily oproti roku 2017, přestože v kartě uváděné místo trvalého pobytu se nezměnilo, neodpovídají normativním nákladům na bydlení určeným pro rok 2017 a pro rok 2018 na základě zákona o státní sociální podpoře a a č. 407/2017Sb. V roce 2017 (karta z 21. 9. 2017) bylo přihlédnuto k dalším příjmům žalované ve výši 5 000Kč, ke kterým nebyly předloženy žádné doklady, nelze doznat zdroj tohoto příjmu a zda se jedná o příjem pravidelný. Ohledně předložených složenek lze dovodit, že byly doloženy k uváděné invalidnímu důchodu. V roce 2018 dle zápisů v kartách zákazníka došlo ke snížení příjmů žalované, není již uváděn příjem z hlavního pracovního poměru, pokud jde o uváděný vedlejší příjem (11 615Kč), není zřejmé, zda se jedná o pravidelný či jen nahodilý příjem. Částka 4 671Kč je uvedena jako státní podpora. V případě týdenních splátek ve výši 609KčKč dle smlouvy ze dne 21. 9. 2017 představuje měsíční platba (za dobu čtyř týdnů) výdaj z domácího rozpočtu 2 436Kč a dále závazek dle smlouvy uzavřené 2. 1. 2018 platit týdenní splátku ve výši 485 Kč, což představuje měsíční platbu (za dobu čtyř týdnů) výdaj z domácího rozpočtu 1 940Kč. K splátkám úvěru zapsaným v obou kartách zákazníka ve výši 2 025Kč (rok 2017) a ve výši 4 230 Kč (2018) nebyly předloženy žádné doklady. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl za normálního běhu věcí bez problémů a omezení splácet splátku úvěru v předpokládané výši. Žalobkyně soudu nepředložila žádný důkaz o tom, že se právní předchůdce žalobkyně skutečně zabýval řádným zjišťováním majetkových poměrů žalované včetně výdajů, neboť soudu nedoložila doklady o příjmech a výdajích. Pouze uvedla, že údaje z předmětných listin byly zaznamenány do zákaznické karty. Z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývají pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet, věřitel nepostupoval s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

10. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaná ve smlouvách uvedené finanční hotovost čerpala. Převzal-li žalovaný finanční prostředky na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle jako bezdůvodné obohacení. Dle ustanovení plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Žalobkyně se k jednání nedostavila, soud jí nemohl poskytnout poučení podle k předložení předmětných listin, z nichž při posouzení úvěruschopnosti žalované bylo vycházeno, o jiném právním posouzení žalovaného nároku. Vzhledem k tomu, že žalovaná zaplatila 12 180Kč Kč na úvěr dle smlouvy číslo ze dne 21. 1. 2018 a byla jí poskytnuta částka 20 000 Kč, soud určil výši bezdůvodného obohacení ve výši 7 820 Kč. Pokud jde o smlouvu číslo ze dne 21. 9. 2017, vycházel soud z toho, že žalovaná uhradila částku 21 489 Kč a byla jí poskytnuta částka 20 000 Kč, výše bezdůvodného obohacení nebyla určena. Soud při zkoumání výše bezdůvodného obohacení vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR , které je aplikovatelné i v poměrech nového , který konstatoval, že byla-li obě plnění, která si účastníci neplatné smlouvy navzájem poskytli, peněžitá, provede soud vzájemné zúčtování obou neoprávněných majetkových prospěchů (v dnešní terminologii bezdůvodného obohacení) a k takovému postupu není třeba ani vzájemné žaloby ani projevu směřujícího k započtení. Takto postupuje při vyčíslení bezdůvodného obohacení ve svých rozhodnutích finanční arbitr a Nejvyšší soud. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky v dopise o oznámení o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 podaného k přepravě dne 13. 12. 2019 .5.2020. Dle ustanovení se má za to, že zásilka došla třetí pracovní den po odeslání, do prodlení se žalovaná dostala od 18. 12. 2019. Nárok na zákonný úrok z prodlení má oporu v ustanovení ve výši dle .

11. Ve zbývající části, tedy co do částky 18 050 Kč (25 číslo 820) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 25 870 Kč od 30. 11. 2019 do 17. 12. 2019 a z částky 18 050 Kč od 18. 12. 2019 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 744,78 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 661,69 Kč, úroku 21,27% ročně z částky 18 749,64 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, zaplacení částky ve výši 13 824 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 10 488,70 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 012,16 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 715,98 Kč, úroku 23,72% ročně z částky 10 488,70 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení soud žalobu zamítl jako nedůvodnou.

12. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením . V řízení byla převážně úspěšná žalovaná (v rozsahu 60,6%), které však žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

13. Lhůtu k plnění soud v souladu s ustanovením určil do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Lounech.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon soudního rozhodnutí, exekuci.