Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 119/2021

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 17 230 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1 200 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 249,04 Kč a nadále běžícím ve výši 8,05 % ročně z částky 1 200 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 4 440 Kč spolu s

kapitalizovaným obchodním úrokem ve výši 2 713,05 Kč a nadále běžícím ve výši 23,72% ročně z částky 4 343,47 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení,

kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 664,9 Kč a nadále běžícím ve výši 8,05 % ročně z částky 3 143,47 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení,

se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 5 670 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 050,42 Kč a nadále běžícím ve výši 8,05 % ročně z částky 5 670 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 5 920 Kč spolu s

kapitalizovaným obchodním úrokem ve výši 4 464,63 Kč a nadále běžícím ve výši 23,72 % ročně z částky 8 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení,

kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 452,25 Kč a nadále běžícím ve výši 8,05 % ročně z částky 2 330 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení,

se zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1 200 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 249,04 Kč a nadále běžícím ve výši 8,05 % ročně z částky 1 200 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 4 440 Kč spolu s kapitalizovaným obchodním úrokem ve výši 2 713,05 Kč a nadále běžícím ve výši 23,72% ročně z částky 4 343,47 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 664,9 Kč a nadále běžícím ve výši 8,05 % ročně z částky 3 143,47 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, <b>se zamítá.</b> III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 5 670 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 050,42 Kč a nadále běžícím ve výši 8,05 % ročně z částky 5 670 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 5 920 Kč spolu s kapitalizovaným obchodním úrokem ve výši 4 464,63 Kč a nadále běžícím ve výši 23,72 % ročně z částky 8 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 452,25 Kč a nadále běžícím ve výši 8,05 % ročně z částky 2 330 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, <b>se zamítá.</b> V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 17 230 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) postupně dvě smlouvy o půjčce. První Smlouvu o půjčce číslo dne 22. 3. 2016. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, které žalovaný převzal v den uzavření smlouvy v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 4 440 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatků se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 180 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 2. 5. 2017. Žalovaný nesplácel řádně a včas, poslední splátku uhradil dne 18. 9. 2017. Do doby podání žaloby uhradil žalovaný na dlužnou částku 4 800 Kč. Žalobkyně se domáhala po žalovaném z titulu nesplacené půjčky ze dne 22. 3. 2016 úhrady částky 4 343,47 Kč na jistině, na dlužném poplatku 1 296,53 Kč, na kapitalizovaném obchodním úroku částky ve výši 2 713,05 Kč a nadále běžícím ve výši 23,72% ročně z částky 4 343,47 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a kapitalizovaném úroku z prodlení ve výši 913,94 Kč a nadále běžícím ve výši 8,05% ročně z částky 4 343,47 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.

Druhou smlouvu o půjčce číslo uzavřel žalovaný dne 1. 7. 2016. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, které žalovaný převzal v den uzavření smlouvy v hotovosti. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 5 920 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru a souhrnného poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 240 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 11. 8. 2017. Žalovaný nesplácel řádně a včas, poslední splátku uhradil dne 18. 9. 2017. Do doby podání žaloby uhradil žalovaný na dlužnou částku 2 330 Kč. Žalobkyně se tak domáhala po žalovaném z titulu nesplacené půjčky ze dne 1. 7. 2016 úhrady částky 8 000 Kč na jistině, na dlužném poplatku částku 3 590 Kč, dále úhrady obchodního úroku kapitalizovaného ve výši 4 464,63 Kč a nadále běžícího ve výši 23,72% ročně z částky 8 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 1 502,67 Kč a nadále běžícím ve výši 8,05% ročně z částky 8 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.

Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávek za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 6. 12. 2019.

Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, ten však na dluh ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu (dále jen „ “) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle za to, že souhlas byl dán. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl za souhlasu žalobkyně, aniž by nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, na základě nichž dospěl k závěru o skutkovém stavu věci.

5. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dne 22. 3. 2016 smlouvu o půjčce číslo na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 6 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se současně zavázal zaplatit souhrnný poplatek v souvislosti s půjčkou ve výši 4 440 Kč Celkem se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku 10 440 Kč v 58 týdenních splátkách po 180 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o půjčce byly smluvní podmínky, uvedené na zadní straně formuláře (Smlouva o půjčce ze dne 22. 3. 2016, včetně smluvních podmínek smlouvy o půjčce). Z tvrzení žalobkyně soud zjistil, že žalovaný uhradil na předmětnou půjčku celkem 4 800 Kč, když poslední platba byla ze strany žalovaného uhrazena dne 18. 9. 2017.

6. Ze Zákaznické karty zpracované pro žalovaného a žalovaným podepsanou dne 22. 3. 2016 má soud za prokázané, že žalobkyně vyžádala od žalovaného základní údaje o jeho osobě, bydlišti, zaměstnání, příjmech a výdajích. Uvedl, že pracuje na částečný úvazek jako pracovník ostrahy, na základě smlouvy uzavřené na dobu určitou. Za poslední tři roky měl tři různá zaměstnání. Jeho čistý měsíční příjem činí 14 000 Kč. Bydlí s jiným rodinným příslušníkem v nájmu. Náklady na bydlení včetně inkasa činí 4 000 Kč, dále hradí splátky úvěru poskytnutého právnická osoba a.s.ve výši 10 000 Kč, který splácí částkou 1 000 Kč měsíčně a jeho výdaje na domácnost činí 4 500 Kč. Zároveň žalovaný uvedl, že má jednu aktivní exekuci. Právní předchůdkyně měla mít k dispozici před poskytnutím úvěru k dispozici jeho pracovní smlouvu včetně výplatní pásky a dále nájemní smlouvu. Uvedené dokumenty nebyly soudu předloženy.

7. Z druhé smlouvy o půjčce číslo uzavřené dne 1. 7. 2016, má soud za prokázané, že žalovanému byla poskytnuta po čtyřech měsících od uzavření první smlouvy částka 8 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se současně zavázal zaplatit souhrnný poplatek v souvislosti s půjčkou ve výši 5 920 Kč Celkem se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku 13 920 Kč v 58 týdenních splátkách po 240 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o půjčce byly smluvní podmínky, uvedené na zadní straně formuláře (Smlouva o půjčce ze dne 1. 7. 2016, včetně smluvních podmínek). Z žalobních tvrzení žalobkyně soud zjistil, že žalovaný uhradil na předmětnou půjčku částku ve výši 2 330 Kč, přičemž poslední splátku uhradil dne 18. 9. 2017.

8. Ze Zákaznické karty zpracované pro žalovaného a žalovaným podepsanou dne 1. 7. 2016 má soud za prokázané, že žalobkyně vyžádala od žalovaného základní údaje o jeho osobě, bydlišti, zaměstnání, příjmech a výdajích. Uvedl, že je zaměstnán i nadále jako pracovník ostrahy na částečný úvazek, přičemž se jeho pracovní poměr změnil na dobu neurčitou. Jeho čistý měsíční příjem činí 12 800 Kč. Rovněž i nadále bydlí s jiným rodinným příslušníkem v nájmu, přičemž náklady na bydlení včetně inkasa činí 4 000 Kč, dále hradí splátky předchozích úvěrů ve výši 810 Kč a jeho výdaje na domácnost činí 4 500 Kč. Uvedl, že nemá žádnou exekuci. Právní předchůdkyně měla mít k dispozici před poskytnutím úvěru k dispozici jeho pracovní smlouvu včetně výplatní pásky a dále nájemní smlouvu. Uvedené dokumenty nebyly soudu předloženy.

9. Žalovaný tak měl právní předchůdkyni žalobkyně hradit na základě první smlouvy o půjčce částku cca 765 Kč měsíčně a po uzavření druhé smlouvy dalších cca 1 020 Kč měsíčně. To, jak právní předchůdkyně žalobkyně vyhodnotila, že žalovanému již před první půjčkou byl poskytnut u právnická osoba a.s. úvěr ve výši 10 000 Kč s výší splátky 1 000 Kč měsíčně (viz Zákaznická karta ze dne 22. 3. 2016), není zřejmé. Obdobně jak naložila s informací o probíhající exekuci, či zda ověřovala a na základě jakých konkrétních dokladů, že došlo ke změně v pracovní smlouvě žalovaného či ukončení předchozího exekučního řízení a doplacení úvěru poskytnutého právnická osoba

10. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, včetně seznamu postoupených pohledávek, má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávky za žalovaným, a to s účinností ke dni 6. 12. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 6. 12. 2019, když jeho odeslání má soud za prokázané z poštovního podací archu ze dne 7. 1. 2020.

11. Z výzvy k plnění ze dne 3. 9. 2020 a podacího lístku ze dne 4. 9. 2020 má soud za prokázané, že žalovaný byl před podání žaloby vyzván ke splněné své povinnosti.

12. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení , (dále jen „ “), přenechá-li zapůjčitel vydlužíteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky ( věta prvá citovaného zákona).

13. Podle , o spotřebitelském úvěru účinného do 1. 12. 2016 je spotřebitelským úvěrem odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

14. Podle o spotřebitelském úvěru (účinného v době uzavření úvěrové smlouvy) ve znění účinném od 25.2.2013 je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

15. Podle o spotřebitelském úvěru (účinného v době uzavření úvěrové smlouvy) poskytne věřitel spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat informace uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu. Učiní tak s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, nebo před tím, než spotřebitel učiní závazný návrh na uzavření takové smlouvy. Všechny informace musí být stejně výrazné. Jiné informace než uvedené v příloze číslo k tomuto zákonu poskytne věřitel v samostatném dokumentu. Poskytnutím informací způsobem uvedeným v odstavci 2 věřitel splnil informační povinnost podle zákona upravujícího smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku.

16. Podle o spotřebitelském úvěru (účinného v době uzavření úvěrové smlouvy) není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle , 7 a 9 nesplnil.

17. Soud ve smyslu ustanovení , občanského zákona (dále jen „o. z.“) přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

19. Podle § 1968 věta prvá o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak , v platném znění.

20. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

21. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je oprávněn pouze částečně, a to v rozsahu uvedeném ve výroku rozhodnutí, neboť žalobkyně nemá za žalovaným pohledávky, které by měly svůj právní základ ve smlouvě o půjčce číslo či ve smlouvě o půjčce číslo uzavřenými mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným.

22. Provedenými důkazy nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně splnila svoji zákonnou předsmluvní povinnost řádně zkoumat a prověřit úvěruschopnost spotřebitele. Soud vyzval žalobkyni, aby doplnila svá skutková tvrzení a navrhla důkazy k prokázání své povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného, a to před poskytnutím každé jednotlivé půjčky. K tomu žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost zkoumala její právní předchůdkyně na základě údajů a podkladů, které obdržela od žalovaného. Uvedla, že s ohledem na prohlášení žalovaného obsažené ve smlouvě, tj. že jím uvedené údaje jsou pravdivé a úplné, neměla důvod blíže jím uvedené údaje ověřovat. Poukazovala na zákonnou povinnost žalovaného ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 a 7 o.z. jednat v právním styku poctivě, a že se má za to, že kdo jednal v právním styku, jednal poctivě. Zároveň uvedla, že svým podpisem na kartě zákazníka žalovaný správnost tam uvedených údajů stvrdil. K prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně navrhla k důkazu výlučně karty zákazníka podepsané žalovaným. Z těchto karet zákazníka má soud za prokázané, že žalovaný sdělil nějaké údaje, na základě nichž mohla být prověřena úvěruschopnost žalovaného, avšak z žádného ze soudu doložených důkazů nevyplynulo, jak s uvedenými údaji bylo konkrétně pracováno, ani v jakém rozsahu tyto údaje byly ověřeny, a to ať již jde o příjmy či o výdaje žalovaného nebo jeho jiné závazky, či zda bylo provedeno šetření v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí popřípadě dalších rejstřících klientských informací. K ověření údajů poskytnutých žalovaným byla právní předchůdkyně žalobkyně povinna nejen na základě shora citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, ale i jako řádný správce svého majetku za situace, kdy některé údaje poskytnuté žalovaným budí oprávněnou pochybnost o své správnosti.

23. Žalobkyně sice tvrdí, že u žalovaného byla ověřena výše jeho příjmu, a to v každém jednotlivém případě z pracovní smlouvy a výplatních pásek (viz. karty zákazníka) v blíže neurčeném počtu a z blíže neurčeného období, avšak soudu tyto nedoložila. Z karty zákazníka není zjevné, zda i s ohledem na skutečnost, že žalovaný pracoval pouze na částečný pracovní úvazek, zda byl jeho příjem pravidelný či nikoliv, zda jím deklarovaný příjem je příjmem výjimečným či průměrným. V případě druhé smlouvy o půjčky pak bylo namístě výši příjmů ověřit i s ohledem na to, že jeho příjem za 4 měsíce podklesl. Obdobně pokud jde o výši výdajů žalovaného, neprokázala žalovaná, že by tyto výdaje řádně prověřila a podrobila údaje uvedené žalovaným objektivní kritice. Z karet klienta vyplývá, že náklady na bydlení žalovaného činily 4 000 Kč měsíčně, že žalovaný má bydlet v nájmu, existence nájmu měla být ověřena z nájemní smlouvy. Výše průměrného nájemného včetně nákladů na služby však v obce Beroun podstatným způsobem uvedenou částku v roce 2016 převyšovala. Nelze ani přehlédnout, že v této částce mají být zahrnuty veškeré náklady, a to včetně nákladů na energie (vodu, elektřinu, plyn …). Vzhledem k tomu, že žalobkyně nepřeložila žádný z dokladů, jimiž měl žalovaný svá tvrzení ohledně výše příjmu a výdajů prokázat, neprokázala, že s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací.

Nelze přehlédnout, že z předložených důkazů žádným způsobem nevyplynulo, jak právní předchůdkyně žalobkyně vyhodnotila sdělení žalovaného, že je na něj vedeno aktivní exekuční řízení, a že má další spotřebitelský úvěr od právnická osoba ve výši 10 000 Kč. Z žádného z předložených důkazů nevplynulo, zda ověřovala, jaká částka z příjmu žalovaného je strhávána na exekuci, a jaká je tak skutečně výše prostředků fakticky vyplácená zaměstnavatelem k jeho rukám. Či zda ověřovala, zda půjčka poskytnutá žalovanému příjmení bankou je řádně a včas splácena. V případě druhého úvěru pak nebylo prokázáno, zda a v jakém rozsahu ověřila pravdivost údajů u nichž došlo ke změně (délka pracovního poměru, tvrzená úhrada předchozí půjčky a exekuce).

Lze tak uzavřít, že žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně před poskytnutím všech půjček, s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací. Tedy ve smyslu ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru platí, že povinnost uložená poskytovateli spotřebitelského úvěru v ustanovení zákona splněna nebyla a smlouvy o půjčce jsou proto pro rozpor se zákonem ve smyslu ustanovení neplatné (srovnej např. rozhodnutí Ústavního soudu ).

24. Za situace, kdy jsou smlouvy neplatné, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu prokazatelně na základě neplatných smluv poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z.. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 22. 3. 2016 v hotovosti částku 6 000 Kč. Dle tvrzení žalobkyně, nezpochybněného v řízení žalovaným, uhradil žalovaný před postoupením pohledávky na žalobkyni na tuto zápůjčku částku 4 800 Kč. Jeho bezdůvodné obohacení vůči právní předchůdkyni žalobkyně činilo 1 200 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky proto nemohlo na žalobkyni přejít více, než kolik žalovaný dlužil její právní předchůdkyni, tedy jiná pohledávka, než na úhradu bezdůvodného obohacení ve výši 1 200 Kč včetně nároku na úhradu zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 249,04 Kč (za dobu ode dne splatnosti půjčky, neboť si žalovaný musel být vědom toho, že nejpozději k tomuto dni je povinen vrátit poskytnuté prostředky právní předchůdkyni žalobkyně do dne postoupení pohledávky) a nadále běžícího ve výši 8,05 % ročně z částky 1 200 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení (výrok I.).

25. Soud má rovněž za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 1. 7. 2019 v hotovosti částku 8 000 Kč. Dle tvrzení žalobkyně, nezpochybněného v řízení žalovaným, uhradil žalovaný před postoupením pohledávky na žalobkyni na tuto zápůjčku částku 2 230 Kč. Jeho bezdůvodné obohacení vůči právní předchůdkyni žalobkyně činilo 5 670 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky proto nemohlo na žalobkyni přejít více, než kolik žalovaný dlužil její právní předchůdkyni, tedy jiná pohledávka, než na úhradu bezdůvodného obohacení ve výši 5 670 Kč včetně nároku na úhradu zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 1 050,42 Kč (za dobu ode dne splatnosti půjčky, neboť si žalovaný musel být vědom toho, že nejpozději k tomuto dni je povinen vrátit poskytnuté prostředky právní předchůdkyni žalobkyně do dne postoupení pohledávky) a nadále běžícího ve výši 8,05 % ročně z částky 5 670 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení (výrok III.).

26. Protože nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření dvou shora uvedených smluv, soud ve zbývajícím rozsahu (tj. v rozsahu souhrnných poplatků a obchodního úroku a k nim požadovaného úroku z prodlení) žalobu zamítl (výrok II. a IV.).

27. Výrokem V. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, a to podle , , tj. podle úspěchu ve věci. Žalovanému, který byl ve sporu úspěšnější, však žádné náklady v tomto řízení nevznikly, proto soud náhradu nákladů nepřiznal žádnému z účastníků.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).