Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 237/2020-28

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní JUDr. Dagmar Štefancovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 19 928,52 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 874,52 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 874,52 Kč od 20. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do zaplacení 14 054 Kč, úroku 4 774,3 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 1 746,04 Kč, úroku 27 % ročně z částky 3 779,27 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, úroku 29 % ročně z částky 8 096,59 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 875,86 Kč od 25. 6. 2019 do 19. 3. 2020, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 001,34 Kč od 20. 3. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 874,52 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 874,52 Kč od 20. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do zaplacení 14 054 Kč, úroku 4 774,3 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 1 746,04 Kč, úroku 27 % ročně z částky 3 779,27 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, úroku 29 % ročně z částky 8 096,59 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 875,86 Kč od 25. 6. 2019 do 19. 3. 2020, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 001,34 Kč od 20. 3. 2020 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 5 977 Kč s příslušenstvím. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o zápůjčce číslo na základě níž žalované poskytla v den uzavření smlouvy v hotovosti finanční prostředky ve výši 6 000 Kč. Žalovaná se zavázala k řádnému splácení do 20. 9. 2017, a to i s úrokem ve výši 1 062 Kč, s poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 495 Kč a s náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 580 Kč. Tuto svoji povinnost si však neplnila a ocitla se v prodlení. Žalovaná naposledy uhradila splátku dne 18. 8. 2017. Žalovaná zůstala žalobkyni dlužna na jistině částku 3 779,27 Kč a na poplatku 2 197,73 Kč. Žalobkyně dále požadovala po žalované zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 28. 9. 2017 do zaplacení, který za období od 28. 9. 2017 do 24. 6. 2019 kapitalizovala částkou 536,63 Kč a úrok ve výši 27 % ročně z částky 3 779,27 Kč od 21. 9. 2017 do zaplacení, který za období od 21. 9. 2017 do 24. 6. 2019 kapitalizovala částkou 1 819,72 Kč.

2. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 13 951,52 Kč s příslušenstvím. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o zápůjčce číslo na základě níž žalované poskytla v den uzavření smlouvy v hotovosti finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala k řádnému splácení do 28. 3. 2018, a to i s úrokem ve výši 1 789 Kč, s poplatkem za administrativní činnost ve výši 4 408 Kč a s náklady za zpracování a doručení ve výši 2 720 Kč. Tuto svoji povinnost si však neplnila a ocitla se v prodlení. Žalovaná naposledy uhradila splátku dne 18. 8. 2017. Žalovaná zůstala žalobkyni dlužna na jistině částku 8 096,59 Kč a na poplatku 5 854,93 Kč. Žalobkyně dále požadovala po žalované zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 26. 8. 2017 do zaplacení, který za období od 26. 8. 2017 do 24. 6. 2019 kapitalizovala částkou 1 209,41 Kč a úrok ve výši 29 % ročně z částky 8 096,59 Kč od 29. 3. 2018 do zaplacení, který za období od 29. 3. 2018 do 24. 6. 2019 kapitalizovala částkou 2 954,58 Kč.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celou dobu řízení zůstala nečinná. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Soud z předložených listin zjistil následující skutkový stav. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, dne datum podepsaly smlouvu o zápůjčce číslo na základě které žalovaná obdržela v den podpisu smlouvy částku 6 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se zavázala tuto částku společně s úrokem ve výši 1 062 Kč, částkou za administrativní činnost ve výši 1 495 Kč a částkou za hotovostní režim splátek ve výši 2 580 Kč (cekem tedy 11 137 Kč) právní předchůdkyni žalobkyně vrátit v 60 týdenních splátkách ve výši 186 Kč. Ve smlouvě bylo dále ujednáno, že výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy a její výše činí 28,63 % ročně. Z tabulky umoření vyplývá, jakým způsobem žalovaná svůj dluh hradila, když se dostala do prodlení.

5. Dle zákaznické karty byla žalovaná nezaměstnaná a měla v péči jedno dítě, žila v nájmu. Její pravidelný čistý měsíční příjem za poslední 3 měsíce byl 11 000 Kč měsíčně, státní podpory byly 1 000 Kč, další čisté příjmy domácnosti byly 2 000 Kč. Její výdaje byly za nájem/inkaso 4 000 Kč měsíčně, telefon 200 Kč, interní splátky anonymizována dvě slova 800 Kč, externí splátky zápůjček 1 108 Kč, výdaje na domácnost 4 000 Kč. V ověřených dokumentech byl zaškrtnut výměr podpory za červen, červenec roku 2016 Tyto dokumenty žalobkyně soudu nedoložila.

6. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, dne datum podepsaly smlouvu o zápůjčce číslo na základě které žalovaná obdržela v den podpisu smlouvy část částky 10 000 Kč v hotovosti a část byla použita na splacení předchozí zápůjčky. Žalovaná se zavázala tuto částku společně s úrokem ve výši 1 789 Kč, částkou za administrativní činnost ve výši 4 408 Kč a částkou za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 720 Kč (cekem tedy 18 917 Kč) právní předchůdkyni žalobkyně vrátit v 60 týdenních splátkách ve výši 316 Kč. Ve smlouvě bylo dále ujednáno, že výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy a její výše činí 29 % ročně. Z tabulky umoření vyplývá, jakým způsobem žalovaná svůj dluh hradila, když se dostala do prodlení.

7. Dle zákaznické karty byla žalovaná nezaměstnaná, žila v nájmu. Její pravidelný čistý měsíční příjem za poslední 3 měsíce byl 10 660 Kč, její ostatní příjmy byly 6 500 Kč. Její odhadované měsíční výdaje byly 9 000 Kč a interní splátky anonymizována dvě slova 837 Kč. V ověřených dokumentech byl zaškrtnut výměr podpory za leden 2017, potvrzení o příjmu, SIPO za leden 2017 Tyto dokumenty žalobkyně soudu nedoložila.

8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byly pohledávky za žalovanou postoupeny na žalobkyni, což jí bylo oznámeno dopisem ze dne datum obsahujícím zároveň výzvu k úhradě, který byl odeslán dle podacího lístku 17. 7. 2019. Dopisem ze dne 12. 3. 2020 žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce, aby uhradila dlužnou částku pod hrozbou podání žaloby, a to do 19. 3. 2020.

9. Dle , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“)., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

10. Dle § 2392 odst. 1 o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

11. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle § 547 o. z., právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle ustanovení § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

14. Podle , o spotřebitelském úvěru, účinného od 25. 2. 2013, dále jen zákon o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

15. Dle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Dle , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

19. Mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně byly uzavřeny smlouvy o zápůjčce dle ustanovení § 2390 a násl. o. z. Žalované byly při podpisu smluv poskytnuty finanční prostředky ve výši 6 000 Kč a 10 000 Kč a žalovaná se zavázala je vrátit v dohodnuté lhůtě i s příslušenstvím. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni v souladu s § 1879 o. z.

20. Jelikož žalovaná v těchto vztazích vystupuje jako spotřebitel ve smyslu o. z., jedná se o spotřebitelské smlouvy dle o. z., a je proto nutné na ně aplikovat také , o spotřebitelském úvěru, účinný od 25. 2. 2013 a , o spotřebitelském úvěru, účinný od 1. 12. 2016, kdy v  a zákonů je stanovena povinnost věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

21. Je obecně známo, že banky i nebankovní poskytovatelé úvěrů, jejichž motivací je výnos z úroků jako ceny peněz při očekávání řádného splacení úvěru, obecně vyžadují k posouzení úvěruschopnosti doložení bonity klienta zejména právě doklady, jako je potvrzení o zaměstnání, výpisy z účtu žadatele, s tím, že pokud k uvedenému doložení nedojde, úvěr neposkytnou.

22. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. Poskytování úvěrů bez doložení bonity je navíc aktuálním celospolečenským problémem vytvářejícím společensky nežádoucí situaci dluhových spirál, zpeněžování obydlí dlužníků„ nad jejich hlavami“, generování zisku z nákladů při vymáhání. V neposlední řadě chrání i pozici zápůjčitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Právě prevence těchto negativ byla evidentním účelem zakotvení požadavku odborné péče do ZSÚ (jakož i k jeho následné novelizaci – srov. jeho důvodovou zprávu – parlamentní tisk 781/0, www.psp.cz). Zápůjčitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které vydlužitel zapůjčiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost zápůjčitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. , i Nejvyšší správní soud. Lze proto uzavřít, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru podle ZSÚ je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele, apod.), (srov. judikaturu  – 19, Krajský soud v Ostravě, ze dne 29. 1. 2015).

23. Ze zákaznických karet vyplývá, že právní předchůdkyni žalobkyně měl být ze strany žalované doložen výměr podpory a SIPO. Soudu však nebyly tyto dokumenty předloženy, tedy nemá za dostatečně prokázané, že se s nimi právní předchůdkyně žalobkyně seznámila. Ani výdaje na domácnost/nájem nebyly nijak zkoumány, nebyla předložena ani nájemní smlouva, rovněž žádný způsobem nebyly objasněny dodatečné příjmy žalované 1 000 Kč, 2 000 Kč měsíčně, 6 500 Kč měsíčně. Předchůdkyně žalobkyně dostatečně neověřovala ani výdaje žalované, když nepředložila ani, že by bylo nahlíženo do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, a zda se žalovaná v těchto databázích nachází či nikoliv.

24. Pokud poskytovatel úvěru povinnost ověřovat úvěruschopnost dlužníka dostatečně nesplní, obchází zákon, když dostatečně nedbá na práva slabší strany, spotřebitele a využívá jeho nevědomosti a důvěry, že poskytovatel jako odborník dostatečně posoudil jeho příjmy a zhodnotil, zda je schopen splácet a tím poskytovatel zneužil slabšího postavení dlužníka, a tedy ve smyslu z. č. a dle , o spotřebitelském úvěru, jsou smlouvy neplatné. I když a zákonů o spotřebitelském úvěru výslovně nestanovily, že následkem porušení povinnosti zápůjčitele je absolutní neplatnost, je třeba aplikovat o. z., neboť došlo k narušení veřejného pořádku. Podle o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči zápůjčiteli, jak z hlediska vyjednávající a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu.

25. S ohledem na zjištěnou neplatnost smluv o zápůjčce má žalobkyně právo v souladu s ust. § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 840 Kč představujícího rozdíl mezi částkou, která žalované byla poskytnuta ve výši 6 000 Kč a kterou vrátila 5 160 Kč (11 137 Kč – 5 977 Kč) a na bezdůvodné obohacení ve výši 5 034,52 Kč představujícího rozdíl mezi částkou, která žalované byla poskytnuta ve výši 10 000 Kč a kterou vrátila 4 965,48 Kč (18 917 Kč – 13 951,52 Kč) a ve zbývajícím rozsahu ohledně nároků na zaplacení úroků, úroků z prodlení a poplatků jí uplatněné nároky platně nevznikly. Na základě předžalobní výzvy měla žalovaná plnit do 19. 3. 2020. Žalobkyně tak má rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 840 Kč a částky 5 034,52 Kč od 20. 3. 2020 do zaplacení.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal. Ve věci byla úspěšnější žalovaná, nicméně ze spisu se nepodává, že by jí nějaké náklady řízení vznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 46 Hodonín. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.