Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Odo 71/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Vladimíra Velenského ve věci žalobce M. G., zastoupeného, advokátem, proti žalované Č. n. i. m. f., a. s. v likvidaci, zastoupené, advokátem, o zaplacení 57 706 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. , o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. října 2003 č. j. -21, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 25. března 2003, č. j. -10 opravil svůj platební rozkaz ze dne 26. listopadu 1996, č. j. -9, ve výrokové části tak, že žalovanému uložil vedle zaplacení částky 53 706 Kč rovněž povinnost zaplatit žalobci také úrok z prodlení ve výši 18% od 31.7.1995 do zaplacení. Opravné usnesení odůvodnil tím, že v platebním rozkaze pro chybu v psaní nebylo uvedeno, že žalovaný je povinen zaplatit úrok z prodlení „do zaplacení ( ).

K odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 29. října 2003, č. j. -21, usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. března 2003, č. j. -10, potvrdil.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení písm c) V dovolání tvrdí, že mu platební rozkaz vydaný soudem prvního stupně nebyl doručen, takže nebyly dány ani podmínky pro jeho opravu. Je přesvědčen, že považoval-li odvolací soud odvolání proti opravnému usnesení rovněž za odpor proti platebnímu rozkazu, neměl toto usnesení potvrzovat, nýbrž ho měl zrušit, neboť odporem se zrušil platební rozkaz, bez něhož nemůže opravné usnesení samostatně existovat. Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil příslušnému soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (srov. , , ve znění pozdějších předpisů – dále jen „ “) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení a k tomu legitimovaným subjektem (žalovaným), dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Usnesení, jímž bylo potvrzeno usnesení, jímž soud prvního stupně opravil své původní rozhodnutí, není rozhodnutím ve věci. Pojem „věc sama“ je právní teorií i soudní praxí vykládán jednotně tak, že jde o předmět, ohledně něhož se řízení vede - tedy žalobou uplatněný nárok, o němž má být v řízení věcně rozhodnuto. Rozhodnutím ve věci by tedy v posuzovaném případě bylo rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovaným zaplacení žalované částky nebo jímž by žalobu zamítl. Protože ustanovení upravuje přípustnost dovolání výlučně proti rozhodnutím odvolacího soudu ve věci samé, mohla by být přípustnost dovolání v posuzované věci založena jen v rámci ustanovení , a

Ustanovení upravuje přípustnost dovolání proti usnesení o obnově řízení a po povolení obnovy řízení.

Podle ustanovení je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto a) ve věci konkurzu a vyrovnání, b) o žalobě pro zmatečnost, c) o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí, d) ve věci zastavení výkonu rozhodnutí, e) ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí, f) o rozvrhu rozdělované podstaty ve výkonu rozhodnutí, g) o povinnostech vydražitele uvedeného v ustanovení ( ) a v ustanovení

Podle ustanovení je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo a) rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží, b) v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle , o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka ( ), o přistoupení dalšího účastníka ( ) a o záměně účastníka ( ).

Podle je dovolání rovněž přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo a) potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle , b) potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle , o vstupu do řízení namísto dosavadního účastníka (107a), o přistoupení dalšího účastníka ( ) a o záměně účastníka ( ).

Podle je dovolání též přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby); to neplatí, jestliže byl odmítnut návrh na předběžné opatření ( ).

Žádným ze shora citovaných ustanovení není připuštěno dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvého stupně, jímž byl opraven platební rozkaz ( , ).

Lze tedy uzavřít, že za dané procesní situace, kdy nelze přípustnost dovolání zvažovat z hlediska žádného ustanovení , Nejvyšší soud České republiky podle ustanovení , věty prvé, ve spojení s ustanovením dovolání žalobce jako nepřípustné bez jednání odmítl, aniž se jím mohl věcně zabývat.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení , , a , když žalobce nebyl v dovolacím řízení úspěšný a žalovaným náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne19. února 2004

JUDr. Ivana Zlatohlávková, v.r.

předsedkyně senátu