Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
CC14C9B9404C7CB0C1257A4E0066B167.html
HTML · 12.07 KB
No categories available
26 Cdo 294/2004
U S N E S E N Í
I. Dovolání se odmítá.
O d ů v o d n ě n í :
Okresní soudu v Náchodě (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 10. prosince 2002, č. j. 5 C 129/2002 -155, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 38.623,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku a nahradit mu náklady řízení ve výši 13.176,-Kč v téže lhůtě. Dospěl k závěru, že žalovaná dluží žalobci částku 31.921,- Kč na nájemném za období od 14.4.1998 do 31.7.2002 a částku 6.702,- Kč na poplatku z prodlení za období od 28.12.1999 do 31.7.2002.
Proti tomuto rozsudku podala žalovaná v zákonné lhůtě odvolání. V průběhu odvolacího řízení vzal žalobce žalobu zpět s tím, že po vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně byl dluh zaplacen.
Usnesením ze dne 28. července 2003, č. j. 20 Co 218/2003 -198, Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací rozsudek soudu prvního stupně zrušil a řízení zastavil; současně uložil žalované s poukazem na ustanovení § 146 odst. 2 věty druhé občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. “) zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce na nákladech řízení částku 13.176,-Kč do tří dnů od právní moci usnesení.
Proti nákladovému výroku usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, v němž nesouhlasila s tím, že jí bylo uloženo nahradit žalobci náklady řízení. S poukazem na okolnosti daného případu vysvětlovala, proč se domnívá, že není povinna soudní výlohy hradit.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř. ) poté, co zjistil, že dovolání bylo podáno včas, subjektem k tomu oprávněným – účastnicí řízení (§ 240 odst. 1 o.s.ř. ), se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání.
Podle § 236 odst. 1 o.s.ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání upravují ustanovení § 237 až § 239 o.s.ř.
Podle § 237 odst. 1 o.s.ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu,
a/ jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé,
b/ jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil,
c/ jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
Přípustnost dovolání podle citovaného ustanovení nepřipadá v této věci v úvahu, neboť usnesení o nákladech řízení není rozhodnutím ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001 , uveřejněné pod č. 4/2003 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek).
Ustanovení § 238 , § 238a a § 239 o.s.ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že rozhodnutí o nákladech řízení není uvedeno mezi tam vyjmenovanými usneseními.
Protože dovolání proti výroku usnesení odvolacího soudu o nákladech řízení není podle právní úpravy přípustnosti dovolání v občanském soudním řádu účinné od 1. ledna 2001 přípustné, Nejvyšší soud dovolání odmítl (§ 243b odst. 5 , § 218 písm. c/ o.s.ř. ), aniž se mohl zabývat námitkami v něm uplatněnými.
Vzhledem k nepřípustnosti dovolání soud prvního stupně nadbytečně vyzýval žalovanou k odstranění nedostatku zastoupení advokátem v dovolacím řízení (srov. § 241b odst. 2 věta za středníkem o.s.ř. )
Výrok o nákladech dovolacího řízení vychází z § 243b odst. 5 , § 224 odst. 1 , § 146 odst. 3 o.s.ř. a ze skutečnosti, že žalobci nevznikly v této fázi řízení žádné náklady, k jejichž náhradě by byla žalovaná povinna.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. února 2004
JUDr. Miroslav Ferák, v.r.
předseda senátu