Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Odo 374/2003

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se domáhal, aby mu žalovaný zaplatil 409,49 DM. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný mu nezaplatil dodávku elektrické energie do jeho objektu ve městě L., Z. 2,94227 SRN. Žalobce je obchodní společností se sídlem v SRN a žalovaný má povolen pobyt v České republice na adrese P. 210/III., S. Žalovaný je jednatelem obchodní společnosti G., spol s r. o., se sídlem v S., H. č. 141.

Okresní soud v Klatovech usnesením ze dne 19. dubna 2002 č. j. - 38 zastavil řízení a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Soud prvního stupně dovodil, že o žalovaném nároku nemá pravomoc rozhodovat, neboť nejde o spor s mezinárodním prvkem. Žalobce je zahraniční právnickou osobou se sídlem v SRN a žalovaný je cizím státním příslušníkem, který má na území České republiky pouze dočasně povolen přechodný pobyt na vízum za účelem účasti v tuzemské právnické osobě.V daném případě se jedná o majetkový spor mezi výlučně cizozemskými osobami, když předmět sporu se žádným způsobem nedotýká sféry českého právního řádu. Na právní vztah mezi účastníky je třeba aplikovat německé právní předpisy. Soud prvního stupně řízení ve smyslu řízení zastavil, neboť se jedná o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit.

Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 20. prosince 2002 č. j. - 48 potvrdil usnesení soudu prvního stupně a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že pravomoc českých soudů není dána, neboť nejde o věc s mezinárodním prvkem ve smyslu O věci s mezinárodním prvkem jde v případech, kdy účastníkem právního vztahu je cizí státní příslušník nebo zahraniční právnická osoba, kdy jeho předmětem je movitá nebo nemovitá věc v zahraničí, kdy ke vzniku, změně nebo zániku právního vztahu došlo v zahraničí, případně i tehdy, když účastník má bydliště v cizině. V daném případě chybí existence „českého prvku“. Účastníky právního vztahu jsou zahraniční právnická osoba a německý státní občan, který má trvalý pobyt v SRN, předmětem právního vztahu je dodávka elektrické energie na území SRN uskutečňovaná na základě smlouvy uzavřené podle německého práva. Ze skutečnost, že žalovaný má majetek v České republice, nelze dovozovat, že jde o věc s mezinárodním prvkem. Z tohoto důvodu nebylo již nutné zkoumat, zda je založena pravomoc soudu založená místní příslušností podle

V dovolání proti tomuto usnesení odvolacího soudu žalobce namítá, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, když soudy obou stupňů dovodily, že se v daném případě nejedná o věc s mezinárodním prvkem a tudíž není dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci. Žalovaný má povolen pobyt v České republice na adrese P. 210/III, S., je společníkem a jednatelem obchodní společnosti G., spol. s r. o. od 19. 12. 1995 do dnešní doby. Na uzemí české republiky má tedy žalovaný majetek (obchodní podíl). Rovněž trvalý pobyt podle předpisů správního práva nelze považovat za totožný s pojmem bydliště podle , neboť fyzická osoba může mít bydliště na více místech. Navíc v době zahájení řízení žalovaný neměl v SRN trvalý ani přechodný pobyt a nemohl proto být žalován před německým soudem. Žalobce navrhl, aby dovolací soud zrušil usnesení soudu druhého i prvního stupně a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas oprávněnou osobou a že je podle přípustné, přezkoumal napadené usnesení odvolacího soudu podle a 3 a dospěl k závěru, že dovolání je důvodné.

Dovolatel uplatnil dovolací důvod podle Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu určil sice správně, ale nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Soudy obou stupňů v posuzovaném případě správně vycházely z , o mezinárodním právu soukromém a procesním, podle něhož je účelem tohoto zákona stanovit, kterým právním řádem se řídí občanskoprávní, rodinné, pracovní a jiné podobné vztahy s mezinárodním prvkem, upravit právní postavení cizinců, jakož i stanovit postup českých justičních orgánů při úpravě těchto vztahů a rozhodování o nich a tím napomáhat mezinárodní spolupráci. Zákon v tomto ustanovení používá výrazu mezinárodní prvek, který dále nevymezuje. Konkrétní právní vztah je třeba považovat za soukromoprávní vztah s mezinárodním prvkem, jestliže zde existuje vztah k zahraničí buď u subjektu právního vztahu, či u skutečnosti právně významné pro vznik a existenci právního vztahu nebo u předmětu právního vztahu.

V posuzovaném případě se mezinárodní prvek (resp.český prvek vyskytující se jen v civilním řízení, které se vede o hmotněprávním vztahu jinak čistě vnitrostátní německé povahy) týká subjektu vztahu (žalovaného), který se v době zahájení řízení zdržuje v České republice nebo zde má bydliště. Z tohoto důvodu bylo třeba v posuzovaném případě aplikovat § 37 cit. zákona, což soudy obou stupňů neučinily. Podle § 37 odst. 1 cit. zák. je pravomoc českých soudů v majetkových sporech dána, je-li dána podle českých předpisů jejich příslušnost. Příslušností českých soudů podle tohoto ustanovení je míněna místní (obecná, výlučná nebo na výběr daná) ve smyslu až 89a Soudy měly zjišťovat, zda se žalovaný v okamžiku zahájení řízení zdržoval v České republice, neboť i když žalovaný je cizincem s bydlištěm v cizině, zdržuje.li se v České republice, je dána pravomoc českého soudu v majetkovém sporu, v němž je občan žalován. Navíc táž osoba může mít více bydlišť na různých místech, (v posuzovaném případě jedno v České republice, kde podnikal, byl jednatelem obchodní společnosti s ručením omezeným a druhé v SRN). Pak by bylo možné tuto osobu žalovat v majetkových sporech buď v České republice nebo v cizině (SRN) podle vůle žalobce.

Vzhledem k tomu, že v posuzovaném případě soudy neaplikovaly , spočívá jejich rozhodnutí na nesprávném právním posouzení věci, rozhodnutí odvolacího soudu i soudu prvního stupně je proto nutné zrušit. Nejvyšší soud České republiky je aniž nařizoval jednání ( a 2 ) zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 19. února 2004

JUDr. Kateřina Hornochová, v.r.

předsedkyně senátu