Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
224 C 158/2021
Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Sikorovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do zbytku se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do zbytku se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně (společností právnická osoba) smlouvu o půjčce, na jejímž základě obdržel v hotovosti peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaný se zavázal vrátit jistinu ve výši částka a zaplatit úrok ve výši částka, poplatek za administrativní činnost ve výši částka a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši částka. Půjčka byla splatná v 58 týdenních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný uhradil pouze částku částka. S účinností ke dni datum byla pohledávka postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Od období postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo ze strany žalovaného ničeho uhrazeno. Žalobkyně tedy po žalovaném požadovala dlužnou jistinu částka, dlužné úhrady za služby ve výši částka, dále pak kapitalizované úroky ve výši částka, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši částka, úroky ve výši částka ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení a úroky z prodlení v zákonné výši od 8,05% ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení. Před uzavřením smluv právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného, a to především na základně zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného, přičemž tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případně bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o.s.ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů.
3. Ze smlouvy o půjčce ze dne datum a smluvních podmínek bylo zjištěno, že společnost právnická osoba a žalovaný uzavřeli smlouvu, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka částka. Žalovaný se zavázal uhradit jistinu ve výši částka, poplatek za administraci ve výši částka, úrok ve výši částka, poplatek za inkaso splátek
částka, to vše v 58 týdenních splátkách po částka, přičemž inkaso bude prováděno hotovostně v místě bydliště zákazníka (viz smluvní podmínky). Z karty zákazníka - hodnocení bonity bylo zjištěno, že žalovaný v předtištěném formuláři právní předchůdkyně žalobkyně vyplnil celkové příjmy a výdaje své domácnosti, použitelný příjem byl částka.
4. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ve spojení s oznámením o postoupení pohledávky a podacím lístkem bylo zjištěno, že pohledávky byly postoupeny na žalobkyni a žalovanému byla tato změna oznámena.
5. Z předžalobní výzvy a podacího lístku archu bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby o zaplacení žalobkyní upomínán a vyzván k zaplacení.
6. Podle ust. § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
8. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. § 9 zákona o spotřebitelském úvěru pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr sankcí absolutní neplatnosti smlouvy. Na tomto se nic nezměnilo ani s účinností zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, který sice na rozdíl od zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku upřednostňuje neplatnost relativní před neplatností absolutní, ale vzhledem k absenci přímého zákonného zmocnění od zákonodárce (která je vyžadována) je třeba až do datum u smluv uzavíraných dle zákona č. 145/2010 Sb. vycházet ze zásady lex posterior generalis non derogat legi priori speciali, tj. že pozdější obecný zákon neruší speciální ustanovení zákona dřívějšího (shodně srov. rozhodnutí Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 19 Co 24/2016, 28 Co 348/2017 či 28 Co 463/2017).
9. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Příslušným nařízením pak je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
11. Vzhledem k uvedenému tak soud předmětnou smlouvu posoudil jako absolutně neplatnou. Z listinných důkazů nevyplývá, že by úvěruschopnost žalovaného ze strany právní předchůdkyně žalobkyně byla ověřována řádně, tj. nejenom jeho příjmy, ale i výdaje. Žalovaný však od právní předchůdkyně žalobkyně převzal částku ve výši částka, přičemž jí uhradil pouze částku částka. Žalovaný se tak na úkor právní předchůdkyně žalobkyně co do částky 9 600 bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni, na základě smlouvy o postoupení pohledávek mezi právní předchůdkyní a žalobkyní, vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 o.z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od datum, neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně poprvé žalovanému odeslala dne datum s určením data splatnosti do datum. Žalovaný je tak v prodlení od datum.
12. O náhradě nákladů řízení bylo ve výroku III. rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř. Ačkoliv se obecně příslušenství pohledávky při stanovení úspěchu či neúspěchu ve věci nezohledňuje, nemohl soud z tohoto pravidla vyjít, když i u rozhodování o náhradě nákladů řízení je třeba vycházet z celkového kontextu věci. Předmětem řízení byly jednak jistiny úvěru, ale podstatnou součástí nároku byly úroky (nazývané též poplatky). Nejedná se o obvyklé příslušenství pohledávky, jako jsou zákonné úroky z prodlení nebo nesporné úroky. Naopak v tomto řízení se jedná o nejspornější část řízení. Soud tak má za to, že (ne) úspěch v této části řízení musí být zohledněn i do rozhodnutí o náhradě nákladů řízení. Soud tak vyšel z toho, že základ věci tvoří součet jistin a poplatků. Oba účastníci tak byli úspěšní téměř stejně, soud proto nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z nich.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze podat návrh na nařízení exekuce.