Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
9 C 71/2021-29
Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Miroslavou Kramnou ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
; zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa
proti
žalované: ; celé jméno žalované, datum narození
bytem adresa žalované
o zaplacení 16 292,75 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 500,43 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 500,43 Kč od 29. 9. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 4 792,32 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 682,39 Kč, úrok 26,28 % ročně z částky 14 167,75 Kč od 16. 12. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 287,24 Kč od 29. 9. 2020 do 15. 12. 2020 a zákonný úrok z prodlení z částky 4 792,32 Kč od 29. 9. 2020 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 928 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 500,43 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 500,43 Kč od 29. 9. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 4 792,32 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 682,39 Kč, úrok 26,28 % ročně z částky 14 167,75 Kč od 16. 12. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 287,24 Kč od 29. 9. 2020 do 15. 12. 2020 a zákonný úrok z prodlení z částky 4 792,32 Kč od 29. 9. 2020 do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 928 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou podanou soudu dne 21. 12. 2020 se žalobkyně vůči žalované domáhá zaplacení částky 16 292,75 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % od 16. 12. 2020 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 287,24 Kč za dobu od 29. 9. 2020 do 15. 12. 2020, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 682,39 Kč a úrokem 26,28 % ročně z částky 14 167,75 Kč od 16. 12. 2020 do zaplacení s odůvodněním, že žalovaná uzavřela se žalobkyní dne datum smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru číslo jejíž nedílnou součástí jsou Úvěrové podmínky žalobkyně, na základě které byl žalované poskytnut v souladu s úvěrovou smlouvou úvěrový rámec ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky vždy k 20. dni kalendářního měsíce. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná načerpala částku 22 001,43 Kč a na poskytnutý úvěr celkem uhradila částku 10 501 Kč. Jak byla tato částka započítána je patrné ze splátkového kalendáře. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení se splácením, žalobkyně využila svého oprávnění dle ÚP a úvěr zesplatnila ke dni 14. 9. 2020 a žalovaná byla vyzvána ke splacení celého úvěru dopisem ze 14. 9. 2020. Žalovaná na výzvu nereagovala, žalobkyně ke dni sepsání žaloby evidovala za žalovanou pohledávku ve výši 16 292,75 Kč, sestávající z neuhrazené jistiny 14 167,75 Kč, poplatků ve výši 295 Kč, nákladů na vymáhání 330 Kč a smluvních pokut účtovaných ve výši 1 500 Kč. Žalovaná byla před podáním žaloby žalobkyní dne 1. 10. 2020 vyzvána k úhradě, na tuto výzvu však nereagovala.
2. Žalované byla doručena žaloba včetně výzvy dle § 114a odst. 2 písm. a) o. s. ř. a dle § 115a o. s. ř. dne 16. 4. 2021.
3. Soud dále pokračoval v řízení dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání, jestliže ve věci bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.
4. Soud z úvěrové smlouvy ze dne datum, úvěrových podmínek žalobkyně, transakční historie úvěrové smlouvy (výpis čerpání, splácení a úhrad), výzvy ke splacení celého úvěru, předžalobní výzvy k plnění a z připojeného poštovního podacího archu odeslané pošty vzal za prokázané skutečnosti podrobně tvrzené žalobkyní v žalobě, na která proto soud pro stručnost odkazuje.
5. Na základě shora uvedených důkazů proto soud má za to, že žalovaná a žalobkyně mezi sebou uzavřely úvěrovou smlouvu, na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěrový rámec ve výši 15 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet pravidelnými splátkami 4 % z aktuálně dlužné částky. Žalovaná úvěr vyčerpala ve výši 22 001,43 Kč, avšak tento nesplácela řádně a včas, uhradila pouze částku 10 501 Kč. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 14. 9. 2020 a téhož dne byla vyzvána v souladu s úvěrovými podmínkami dopisem ze dne 1. 10. 2020 k úhradě celého dluhu.
6. V posuzované věci pak soud dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), část obsahu smlouvy určili odkazem na smluvní podmínky stranám známé (§ 1751 odst. 1 občanského zákoníku). Přitom se jedná o úvěr spotřebitelský ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud se proto předně zabýval otázkou platnosti uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy náležitého posouzení úvěruschopnosti spotřebitele ve smyslu ustanovení § 86 tohoto zákona ze strany žalobkyně.
7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívajícím ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Podle ustanovení § 86 odst. 2 téhož zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. V daném případě žalobkyně k otázce posouzení úvěruschopnosti žalované tvrdila, že ke svojí zákonné povinnosti prověřování bonity spotřebitele přistupuje důsledným zjišťováním jeho kreditního skóre, kdy tímto procesem je posuzována spotřebitelova příjmová a výdajová stránka a dále jsou přezkoumávány klientské informace, kdy pro tento účel je využíván statistický model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků ze strany klienta.
11. S výše uvedeným se nelze ztotožnit. Žalobkyně v rámci žalobních tvrzení neuvádí nic k bonitě klienta, resp. uvádí pouze jako příjem důchod ve výši 9 000 Kč měsíčně, bydlení v podnájmu, výdaje na bydlení 6 000 Kč měsíčně, splátka jiného úvěru 672 Kč a je rozvedená. Žádné z uvedených tvrzení žalobkyně nedoložila. Je nepravděpodobné, že by žalovaná, kromě nákladů bydlení, neměla žádné další výdaje. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, totiž poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívajícím ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele. Za té situace proto žalobkyně nevyhověla zákonnému požadavku uvedenému v ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a tudíž uzavřená smlouva je neplatná.
12. Soud uzavřel, že smlouva uzavřená se žalovanou jako platná neobstojí, k této neplatnosti soud přihlédl z úřední povinnosti. Plnění poskytnutá na základě této smlouvy je tedy nutno mezi účastníky vypořádat podle zásad o vydání bezdůvodného obohacení, resp. podle speciální této skutkové podstaty na vydání bezdůvodného obohacení obsažené právě v zákoně o spotřebitelském úvěru, tj. žalovaná je povinna vrátit žalobkyni to, co z neplatné smlouvy inkasovala. Žalovaná je tedy povinna zaplatit žalobkyni částku 11 500,43 Kč na jistinu a zákonný úrok z prodlení 8,25% ročně z této částky od 29. 9. 2020 v návaznosti na lhůtu poskytnutou k plnění ve výzvě ze 14. 9. 2020. Uvedená částka představuje rozdíl mezi částkou, kterou žalovaná v průběhu úvěrového vztahu vyčerpala 22 001,43 Kč a splacenou částkou 10 501 Kč. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 cit. zák. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. S ohledem na vše výše uvedené je pak také zřejmé, že další nároky uplatněné z neplatně uzavřené smlouvy jí být přiznány nemohly, a proto je soud ve výroku II. zamítl.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně byla převážně úspěšná v tomto sporu. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce na nákladech řízení částku 928 Kč, což představuje konečný úspěch žalobkyně 41,2 % ve věci při porovnání úspěchu a neúspěchu, kterým je úspěch žalované. V celkových nákladech řízení ve výši 2 252 Kč je zahrnuta odměna advokáta dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby (převzetí věci, kvalifikovaná výzva k zaplacení a sepis žaloby) po 300 Kč, tři režijní paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/96 Sb. za 3 úkony právní služby, celkem 1 200 Kč zvýšených o položku 21 % DPH o 252 Kč v souladu s § 137 odst. 3 o.s.ř., takže náklady řízení včetně soudního poplatku 800 Kč a DPH činí celkem 2 252 Kč. V souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil soud zaplatit žalovanou částku do tří dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí, písemně ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím podepsaného soudu..
Nebudou-li povinnosti stanovené v rozsudku včas a řádně splněny, lze navrhnout výkon rozhodnutí či exekuci.