Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 67/2021

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedou senátu JUDr. Jiřím Malým v právní věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

bytem adresa žalovaného

zastoupené advokátem titul jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

adresa žalovaného

zastoupeného advokátem titul jméno příjmení

sídlem adresa

o žalobě na odklad zrušení spoluvlastnictví,

takto:

I. Návrh žalovaného na odklad zrušení podílového spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k nemovitostem, a to pozemku parc. číslo o výměře anonymizováno m² - ostatní plocha, pozemku parc. číslo o výměře anonymizováno m² - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba adresa stojící na pozemku parc. číslo vše zapsáno na list vlastnictví pro územní celek a katastrální území část obce, pro katastrální území anonymizováno část Prahy zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 6 534 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně advokáta titul jméno příjmení se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Návrh žalovaného na odklad zrušení podílového spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k nemovitostem, a to pozemku parc. [číslo] o výměře [anonymizováno] m² - ostatní plocha, pozemku parc. [číslo] o výměře [anonymizováno] m² - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] pro [územní celek] a katastrální území [část obce], pro katastrální území [anonymizováno] [část Prahy] zamítá.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 6 534 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně advokáta [titul] [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>

1. Ve shora označené věci probíhá mezi účastníky spor o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí, žalobkyně je spoluvlastnicí id. 3/5, žalovaný je rovněž podílový spoluvlastník těchto nemovitostí, co do výše id. 2/5. Žalobkyně užívá předmětné nemovitosti spolu s žalovaným, přičemž ona se svou rodinou obývá prostory v I. patře rodinného domu (II. nadzemní podlaží), žalovaný užívá spolu se svojí manželkou prostory v přízemí (I. nadzemní podlaží). Již mnoho let se snaží s žalovaným uzavřít dohodu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, dosud k této dohodě nedošlo, proto i dne 22. 7. 2016 podala u zdejšího soudu žalobu na zrušení a vypořádání tohoto podílového spoluvlastnictví. Navrhuje, aby nemovitosti byly přikázány do jejího výlučného vlastnictví a aby byla povinna zaplatit žalovanému hodnotu jeho podílu stanovenou znaleckým zkoumáním. Toto řízení je vedeno pod sp. zn. , byla provedena řada znaleckých posudků, dosud však nebylo rozhodnuto. Ve věci není možno ani rozhodnout o reálném rozdělení věci a samostatném užívání části nemovitosti a pozemku každým ze spoluvlastníků, technický stav nemovitosti to vylučuje. Žalobkyně dále tvrdí, že v průběhu trvání spoluvlastnického vztahu realizovala ve společné nemovitosti řadu rekonstrukčních a udržovacích prací, žalovaný se na tom však odmítá podílet a i to je důvodem dlouhodobých a bohužel i intenzivních neshod mezi spoluvlastníky a jejich rodinnými příslušníky.

2. Podáním datovaným 16. 12. 2020 pak žalovaný navrhl, aby soud rozhodl o odkladu zrušení podílového spoluvlastnictví, když má za to, že jeho nárok je dán podle ustanovení , v platném znění (dále jen „o. z.“), že je dán důvod vzhledem k jeho vysokému věku a velmi vážnému zdravotnímu stavu. Žalovaný ve věku anonymizováno let se léčí s řadou vážných nemocí, v květnu 2019 mu byl implantován kardiostimulátor, v říjnu 2020 mu byl implantován stent do Ria cévy, dne datum byl operován s významnou aortální stenózou ve fázi srdečního selhání a nyní podstupuje trojkombinační antitrombotickou terapii. Po absolvování této terapie jej čeká další operační zákrok. Pokud by soud rozhodl o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem shora uvedeným, dojde tím k vážnému ohrožení jeho oprávněného zájmu, který spatřuje především v ochraně svého zdraví a také v plnění potřeby bydlení. V současné době není schopen vůbec absolvovat náročné řízení před soudem a už vůbec není schopen v případě, že bylo soudem žalobě vyhověno, nemovitost, ve které trvale žije od roku rok a kterou sám vystavěl, vyklidit a opustit. K rodinnému domu má také značnou citovou vazbu. Eventuální realizace žalobního návrhu by pak pro žalovaného znamenala nesmírnou emoční a fyzickou zátěž, se kterou by bylo logicky spojeno i prudké zhoršení jeho zdravotního stavu a z toho plynoucí přímé ohrožení na životě. Navíc nemá jinou možnost bydlení a vzhledem k jeho zdravotnímu stavu ani není v jeho silách si odpovídající bydlení opatřit. Protože není možno dosáhnout odkladu zrušení spoluvlastnictví dohodou, navrhuje, aby rozhodnutí o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví bylo odloženo na dobu dvou let.

3. K situaci navozené podáním návrhu na odklad rozhodnutí se vyjadřovala i judikatura, ze které soud vycházel při svém rozhodnutí o vyloučení tohoto návrhu k samostatnému řízení. O návrhu na odklad zrušení spoluvlastnictví je třeba vždy rozhodnout samostatným výrokem a v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je takový návrh třeba posoudit jako vzájemnou žalobou, o níž je nutné rozhodnout před, případně zároveň s rozhodnutím o žalobě na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 2019 sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 2. 2017 sp. zn. ). Soud tak rozhodl o vyloučení návrhu na odklad rozhodnutí o zrušení spoluvlastnictví k samostatnému řízení podle ustanovení a věc je nyní vedena pod sp. zn. .

4. Svůj velmi vážný zdravotní stav pak žalovaný dokládá lékařskou zprávou anonymizována dvě slova obec, anonymizována dvě slova anonymizováno, ze dne 7. 12. 2020, dále 15. 12. 2020, 4. 1. 2021 a 12. 4. 2021. Z těchto lékařských zpráv má soud ohledně zdravotního stavu za prokázané, že žalovaný se skutečně léčí s řadou závažných chorob, má i rozsáhlou medikaci. Podle názoru soudu je tento těžký a závažný zdravotní stav zcela uvěřitelný a není důvodu jej prokazovat i jiným způsobem.

5. Žalobkyně pak k tomuto návrhu sdělila, že s ním zásadně nesouhlasí. Návrh na odklad zrušení spoluvlastnictví o dva roky ve smyslu ustanovení § 1155 o. z., je nedůvodný a ve své podstatě i obstrukční, je podáván jen a pouze s cílem znemožnit žalobkyni výkon jejího práva, který je garantován každému spoluvlastníku v ustanovení § 1140 o. z. Návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví podávala žalobkyně již v roce 2016 a z průběhu řízení je zřejmé, že žalovaný se po celou dobu zrušení podílového spoluvlastnictví brání, nechce umožnit vyvázání žalobkyně z tohoto spoluvlastnického vztahu, byť na tom má žalobkyně nezadatelné a nezpochybnitelné právo. Takřka po pěti letech od zahájení řízení požaduje žalovaný nyní odklad zrušení podílového spoluvlastnictví o další dva roky, argumentuje svým věkem (anonymizováno let) a špatným zdravotním stavem, důvodem odkladu je tedy to, že kdyby došlo ke zrušení podílového spoluvlastnictví, došlo by v důsledku tohoto zrušení k vážnému ohrožení oprávněného zájmu žalovaného a vedlo by to k dalšímu až například fatálnímu zhoršení jeho zdravotního stavu. Argumentace žalovaného není důvodná. Žalobkyně chápe, že situace žalovaného s ohledem na jeho věk a zhoršený zdravotní stav je složitá, není to však důvodem k tomu, aby se žalovaný z těchto důvodů mohl úspěšně domáhat soudního rozhodnutí, na základě něhož by došlo k odložení zrušení podílového spoluvlastnictví o dva roky. Chybí zde totiž základní předpoklad k tomu, aby návrh žalovaného na odklad mohl být důvodný a to dočasnost špatné situace žalovaného. Je jednoznačné, že za dva roky bude žalobci anonymizováno let a pokud jde o jeho zdravotní stav, je zde bohužel tendence spíše k jeho zhoršení, než s přibývajícím věkem zlepšení. Pokud by soud návrhu žalovaného vyhověl a o dva roky odložil zrušení spoluvlastnického vztahu, za dva roky nebude žalovaný v situaci, kdy by z jeho pohledu byla doba příznivější a to tedy ani pro svůj věk, ani pro svůj zdravotní stav. Pokud by soud tomuto návrhu vyhověl, pouze by tím poškodil právo žalobkyně nechat se soudem vyvázat ze spoluvlastnictví a řízení o zrušení podílového spoluvlastnictví by se prodloužilo nejméně o další dva roky, aniž by bylo ve věci rozhodnuto.

6. Žalobkyně odkazuje i na rozhodnutí, a to usnesení NS ČR ze dne 13. 5. 2020 č. j. -298, které mj. uvádí:

„ V posuzovaném případě dospěl odvolací soud k závěru, že nejsou splněny zákonné podmínky pro odklad zrušení spoluvlastnictví podle § 1155 odst. 1 o. z., zejména podmínka dočasnosti. Žalovaný návrh na odklad zrušení spoluvlastnictví odůvodňuje především věkem své matky jako osoby jemu blízké (která užívá část nemovitosti k bydlení), jejím vztahem k nemovitosti a zdravotním stavem, o němž ani netvrdí, že jeho zhoršení je dočasného charakteru. Odvolací soud dovodil, že nelze reálně předpokládat, že by došlo povolením odkladu ve lhůtě dvou let k vyřešení ochrany oprávněného zájmu matky žalovaného jakožto osoby blízké spoluvlastníka, jestliže sám dovolatel poukazuje na to, že jeho matka má v úmyslu v nemovitosti tzv. dožít.

Nejvyšší soud se s touto úvahou odvolacího soudu ztotožňuje a nepovažuje ji za zjevně nepřiměřenou. V projednávané věci je zřejmé, že vyšší věk matky žalovaného, její blízký citový vztah k nemovitosti, setrvale zhoršený zdravotní stav ani nutnost zajistit si náhradní bydlení nejsou důvody dočasnými a neměnnými, jimiž by mohlo být zasaženo do oprávněných zájmů osoby blízké žalovaného, a proto ani důvody, pro které by mohlo být zrušení spoluvlastnictví odloženo.

V rozsudku ze dne 29. 6. 2016, sp. zn. , Nejvyšší soud připustil, že zrušení spoluvlastnictví může být odloženo i z důvodů trvalého charakteru, avšak pouze za předpokladu, že ve lhůtě pro odklad zrušení spoluvlastnictví může objektivně dojít k vyřešení ochrany oprávněného zájmu spoluvlastníka, resp. spoluvlastníkovi osoby blízké. Z provedeného dokazování a obsahu spisu se podává, že matka žalovaného se odmítá z nemovitosti přestěhovat a rovněž žalovaný není ochoten se za těchto okolností na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví dohodnout. Je tedy zřejmé, že ve lhůtě pro odklad zrušení spoluvlastnictví nemůže v poměrech posuzované věci dojít k vyřešení ochrany zájmu osoby blízké spoluvlastníkovi, a proto nemůže být zrušení spoluvlastnictví odloženo ani z těchto důvodů trvalého charakteru.

Opodstatněná není námitka žalovaného, že se soudy nezabývaly okolnostmi vzniku spoluvlastnictví a rovněž nehodnotily míru zavinění jednotlivých spoluvlastníků na konfliktních vztazích mezi nimi. Předně je třeba poznamenat, že odvolací soud se s těmito námitkami žalovaného ve svém rozhodnutí vypořádal (srov. odst. 9 rozsudku Krajského soudu v Ostravě-pobočky v Olomouci ze dne 17. 12. 2019, č. j. -265). A - jak již bylo uvedeno shora - soud v řízení o odklad zrušení spoluvlastnictví hodnotí veškeré okolnosti věci s ohledem na to, zda se jedná o důvody dočasného charakteru, příp. charakteru trvalého za předpokladu, že ve lhůtě pro odklad spoluvlastnictví může objektivně dojít k vyřešení ochrany zájmu spoluvlastníka, potažmo osoby blízké spoluvlastníku. Nejvyšší soud se ztotožňuje s úvahou odvolacího soudu, že v poměrech projednávané věci okolnosti vzniku spoluvlastnictví ani míra zavinění jednotlivých spoluvlastníků na konfliktních vztazích nepředstavují (s přihlédnutím k dalším zjištěným okolnostem) důvody pro odložení zrušení spoluvlastnictví.

Z uvedeného se podává, že rozhodnutí odvolacího soudu je založeno na právní otázce, při jejímž řešení se odvolací soud neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dovolání tak není podle přípustné.“

7. Žalobkyně jednoznačně navrhuje, aby návrh žalovaného na odklad zrušení podílového spoluvlastnictví o dva roky byl jako zcela nedůvodný zamítnut. Podle ustanovení § 1155 o. z., může soud na návrh spoluvlastníka odložit zrušení spoluvlastnictví, má-li tím být zabráněno majetkové ztrátě nebo vážnému ohrožení oprávněného zájmu některého spoluvlastníka a prodloužit tak trvání spoluvlastnictví, nejdéle však o dva roky. Zrušení spoluvlastnictví může být též odloženo také pořízením pro případ smrti. Podle ustanovení § 1156 o. z., může odklad zrušení spoluvlastnictví být později změněn dohodou spoluvlastníků a nedojde-li k ní, rozhodnutím soudu vydaným na návrh spoluvlastníka, který prokáže, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby ve spoluvlastnictví setrval, anebo že se podstatně změnily okolnosti, pro něž k odkladu spoluvlastnictví došlo.

8. Smyslem citovaného zákonného usnesení je umožnit soudu, aby v určitých taxativně vymezených případech dovolil časově omezené prodloužení existence spoluvlastnictví, které jinak mohlo být k návrhu kteréhokoli spoluvlastníka zrušeno. S ohledem na povahu odkladu, jakožto výjimky z oprávnění domáhat se kdykoli zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, je nutno § 1155 o. z., vykládat spíše restriktivně (k tomu například rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ).

9. Ustanovení dopadá v zásadě na dvě skutkové podstaty, a to jednak na případy, kdy odklad zrušení spoluvlastnictví je odůvodněn požadavkem na zabránění majetkové ztráty některého spoluvlastníka a dále pak na případy, kdy se má předejít vážnému ohrožení oprávněného zájmu některého ze spoluvlastníků, k jehož ohrožení by došlo likvidací spoluvlastnického vztahu. Samotná existence námitek směřujících k uvedeným skutkovým podstatám nemůže bez dalšího vést k vyhovění návrhu na odklad vypořádání. Je třeba zohlednit také okolnost, na kolik lze po ostatních spoluvlastnících spravedlivě požadovat setrvání ve spoluvlastnictví, jakož i předpokládaný stav, který by nastal po zrušení a vypořádání spoluvlastnictví či, který by naopak nastal, pokud by ke zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nedošlo. Pokud by totiž po zrušení a vypořádání spoluvlastnictví vznikl stav, který by nebylo možné považovat za majetkovou újmu nebo vážné ohrožení oprávněného zájmu některého ze spoluvlastníků, stěží by bylo možno uvažovat o splnění podmínek pro odklad zrušení spoluvlastnictví.

10. Pokud jde o prvou hypotézu, a to sice, že by mělo být zabráněno majetkové ztrátě žalovaného, pak tuto námitku nebo tento důvod pro odklad zrušení spoluvlastnictví soud neshledává. Žalovaný se nemůže domáhat vyššího podílu ze spoluvlastnictví či navýšení jeho hodnoty. V případě samotného zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je i ze znaleckých posudků nepochybné, že žalovanému se dostane poměrně značné finanční hodnoty a bezpochyby podle názoru soudu bude v situaci, kdy bude schopen najít si vhodné a třeba i nájemní bydlení tak, aby mohl vhodným a konečně i důstojným způsobem zajistit bytovou potřebu pro sebe i svou manželku. Že by žalovaným prokazovaný nepříznivý zdravotní stav mu bránil v obstarání takového bydlení, soud neshledává. Z vystupování samotného žalovaného před soudem je zřejmé, že je plně orientován v problematice a dokáže tak bezpochyby posoudit účelnost i vhodnost případného náhradního bydlení. Konečně žalovaný sám ani výrazně neakcentuje tyto důvody, podle názoru soudu nejsou ani dány. Je třeba též přihlédnout i k tomu, že takové důvody by nebyly ani dočasné a odklad zrušení spoluvlastnictví by jejich řešení ani nemohl přinést.

11. Pokud by se mělo předejít vážnému ohrožení oprávněného zájmu žalovaného spoluvlastníka, týká se tedy jiného, než zájmu majetkového (hypotéza druhá). V úvahu by tak připadaly i akcentované závažné zdravotní problémy žalovaného, které - jak soud vyložil shora - má za prokázané. Současně je však soud jednoznačně toho názoru, že se nejedná o zdravotní problémy přechodné. Tvrzení žalovaného o reálné šanci na výrazné zlepšení jeho zdravotního stavu do budoucna je v rozporu s jeho dřívějšími tvrzeními i v rámci řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, kde vždy akcentoval svůj velmi špatný zdravotní stav a toto (nové) tvrzení ani nevyplývá z předložených lékařských zpráv. Již jen vzhledem k věku žalovaného podle názoru soudu existuje předpoklad, že žalovaný nebude v budoucnu ve stavu, kdy by mu zdravotní problémy nečinily žádné problémy nemovitost opustit a hledat si jiné vyhovující bydliště. Jednoznačně se tedy jedná o důvody trvalého charakteru, a to není okolnost, která by zásah do práva ostatních spoluvlastníků domáhat se kdykoli zrušení spoluvlastnictví ospravedlnila. Odklad vypořádání spoluvlastnictví totiž nemá jako takový sloužit k zachování a pokračování stavu trvajícího spoluvlastnictví bez dalšího, nýbrž by měl především chránit oprávněné zájmy dotčeného spoluvlastníka, které převáží nad právem spoluvlastníka domáhat se zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Nemělo by tedy jít pouze o„ konzervaci“ dosavadního stavu a požadavek dočasnosti je v tomto případě skutečně výrazně akcentován. Takovými důvody není spatřován ani vyšší věk spoluvlastníka, ani jeho blízký citový vztah k nemovitosti, setrvale zhoršený zdravotní stav, ani nutnost zajištění náhradního bydlení (např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. přihlíží též k tomu, že spoluvlastník po celou dobu trvání spoluvlastnického vztahu užíval společnou věc bez jakékoliv finanční kompenzace ve větší míře, než představoval jeho spoluvlastnický podíl a vztahy spoluvlastníků byly po celou dobu trvání spoluvlastnického vztahu značně narušené).

12. Pokud jde o okolnosti vzniku spoluvlastnictví (zjištění převzatá ze spisu sp. zn. ), pak na straně žalovaného v jeho širší rodiny existovaly vzájemné neshody, což bylo i řešeno u zd. soudu žalobou (sp. zn. ) na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Rozsudkem byl nařízen soudní prodej nemovitostí a poté bylo všemi spoluvlastníky v době odvolacího řízení dohodnuto, že nemovitost prodají sami. V průběhu dalšího jednání bylo jednáno i s nynější žalobkyní a ta projevila zájem o koupi, ale převažujícího podílu ve výši 60%. Na takové ujednání všichni přistoupili, když ani žalovaný neměl zájem řešit situaci jinak. Takto zjištěné okolnosti vzniku spoluvlastnického vztahu nejsou žádnými okolnostmi zvláštními a už vůbec ne okolnostmi, které by mohly být důvodné pro vyhovění návrhu. Není tomu tak ani v případě, kdy soud vyhodnocoval míru zavinění každé ze stran sporu na konfliktních vztazích mezi nimi. Míru zavinění nelze spolehlivě vyhodnotit, obě strany se vzájemně obviňují z neshod, tvrdí, že problémy vyvolává druhý ze spoluvlastníků. Nelze tedy přisvědčit ani jednomu z účastníků, lze však vyjít v zásadě ze shodných tvrzení, že vztahy jsou velmi konfliktní, velmi neutěšené a zjevně bez naděje na jejich uklidnění. Konečně není bez významu ani to, že nemovitost nelze reálně rozdělit, což potvrdily i znalecké posudky vypracované v rámci řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví (sp. zn. ). Lze tak uzavřít, že v poměrech projednávané věci okolnosti vzniku spoluvlastnictví ani míra zavinění jednotlivých spoluvlastníků na konfliktních vztazích nepředstavují (i s přihlédnutím k dalším zjištěným okolnostem) důvody pro odložení zrušení spoluvlastnictví – viz shora citovaný rozsudek NS ze dne 29. 6. 2016, sp. zn. .

13. Při rozhodování o tomto návrhu byl soud veden i tou premisou, že vyhověním návrhu by žalobkyně v zásadě výrazně utrpěla na svých právech, neboť vyhověním návrhu na odklad zrušení spoluvlastnictví by se tak stalo v důsledku existence okolností trvalejšího charakteru, kam bezesporu patří vyšší věk, závažný zdravotní stav, který se ve stáří často vyskytuje a žalobkyně by byla ve svém právu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví v budoucnu prakticky vyloučena. V zásadě by nastal neměnný stav, ze kterého by profitoval jen menšinově podílový spoluvlastník. Nesporné je i to hledisko, že žalobkyně musí vynakládat vlastní finanční prostředky na uspokojování vlastní potřeby bydlení, a to i při dlouhodobých neshodách s žalovaným, výrazně to snižuje i možnost využívání reálné hodnoty nemovitostí (k tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2015 sp. zn. ).

14. Jednoznačně lze tedy podle názoru soudu věc možno uzavřít s tím, že žalovaný dostatečně důvody pro odklad zrušení vlastnictví neprokázal a není tak možné jeho návrhu vyhovět. Proto byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a přísluší jí náhrada nákladů řízení. Ty pak sestávají z nákladů na právní zastoupení, přičemž odměna za zastupování se řídí ustanovením , 7 a 11 vyhl. č. , ve znění pozdějších předpisů. Zástupce žalobkyně učinil ve věci 3 úkony právní služby po 1 500 Kč (příprava a převzetí věci, vyjádření k reakci žalovaného a účast při ú.j. 16.4.20212), náleží mu dále 3 režijní paušály po 300 Kč podle cit. předpisu. S připočtením 21% DPH činí náklady procesně úspěšné žalobkyně částku 6 534 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího.