Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 Tdo 161/2004

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 8. 2003, sp. zn. , byl obviněný H. X. H. uznán vinným trestným činem znásilnění podle § 241 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zák. Za tento trestný čin byl odsouzen podle § 241 odst. 3 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání sedmi roků. Pro výkon trestu byl zařazen podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. do věznice s ostrahou a podle § 57 odst. 1, 2 tr. zák. mu byl uložen trest vyhoštění v trvání deseti roků. Odvolání obviněného proti tomuto rozsudku bylo usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. 11. 2003, sp. zn. , podle § 256 tr. řádu zamítnuto.

Proti tomuto usnesení podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. V dovolání obviněný namítl nesprávnost provedených důkazů a poukázal na to, že již v odvolání jeho námitky směřovaly proti věrohodnosti výpovědi svědkyně nezletilé K. P., tato námitka však odvolacím soudem nebyla akceptována a podle jeho názoru se tento nezákonný důkaz promítá do nesprávného hmotně právního posouzení věci. Poukázal na to, že i odvolací soud shledal potřebu provést výslech dvou svědků i výslech znalkyně PhDr. L. M. Dále namítl, že v popisu skutku soudu prvního stupně není jeho jednání charakterizováno znakem násilí a způsobem provedení činu. Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. 11. 2003, sp. zn. , i rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 8. 2003, sp. zn. , a věc vrátil Krajskému soudu v Ostravě, aby věc znovu projednal a rozhodl, popřípadě, aby Nejvyšší soud České republiky sám rozhodl ve věci zprošťujícím výrokem.

Nejvyšší státní zástupkyně se k dovolání obviněného do dne vyhlášení tohoto rozhodnutí nevyjádřila.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací zjistil, že dovolání je přípustné, bylo podáno v zákonné lhůtě oprávněnou osobou a dovolání má obligatorní obsahové náležitosti uvedené v § 265f odst. 1 tr. řádu.

Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 tr. řádu je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z ustanovení § 265b odst. 1 tr. řádu vyplývá, že důvodem dovolání nemůže být samo o sobě nesprávné skutkové zjištění, neboť takový důvod není uveden mezi důvody dovolání. Dovolání je mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě jen některých v zákoně výslovně uvedených procesních a hmotně právních vad. Dovoláním se nelze úspěšně domáhat revize skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani přezkumu správnosti jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry je oprávněn doplňovat, popřípadě korigovat jen odvolací soud, který za tím účelem může provádět dokazování (§ 259 odst. 3, § 263 odst. 6, 7 tr. řádu). Dovolací soud není tedy obecnou třetí instancí, v níž by mohl přezkoumávat jakékoliv rozhodnutí soudu druhého stupně. Dovolací soud je v řízení o dovolání vždy vázán konečným skutkovým zjištěním, které ve věci učinily soudy prvního a druhého stupně. V trestní věci obviněného to pak znamená, že pro dovolací soud je rozhodující skutkové zjištění, podle něhož se obviněný dopustil skutku tak, jak je uvedeno v tzv. skutkové větě výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně, s jehož skutkovými závěry se následně ztotožnil i odvolací soud. Tomuto popisu skutku odpovídá právní posouzení skutku jako trestného činu znásilnění podle § 241 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zák. Námitky obviněného směřující proti skutkovým zjištěním a hodnocení provedených důkazů proto nelze podřadit pod žádný z dovolacích důvodů uvedených v § 265b tr. řádu.

Nejvyšší soud proto dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu, neboť bylo podáno z jiných důvodů, než jsou uvedeny v § 265b tr. řádu. O dovolání obviněného rozhodl v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 18. února 2004

Předseda senátu:

JUDr. Jindřich Urbánek