Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
02DED2AF85745169C1257A4E006564CC.html
HTML · 10.73 KB
No categories available
11 Tcu 16/2004
U S N E S E N Í
O d ů v o d n ě n í :
Rozsudkem Zemského soudu pro věci trestní ve Vídni, Rakousko, ze dne 20. 5. 2003, sp. zn. 022 S Hv 48/03t, jenž nabyl právní moci dne 20. 5. 2003, byl J. J. uznán vinným pokusem trestného činu krádeže vloupáním podle § 15, § 127, § 129 Z 1 rakouského trestního zákona. Uvedeného trestného činu se dopustil podle zjištění soudu tím, že dne 9. 3. 2003 kolem 3.40 hodin rozbil šroubovákem tabulku skla v kadeřnictví firmy F. u. P., s. r. o., ve V., W. G. 18 – 20, úmyslem protiprávně si přivlastnit z tohoto obchodu zpeněžitelné předměty a zejména pak peníze v hotovosti.
Za tento trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou a půl roku.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. , o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení rakouského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin krádeže podle § 247 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. J. J. se dopustil majetkové trestné činnosti vloupáním. Přitom byl již v předcházejících letech pro obdobnou trestnou činnost na území Rakouska vícekráte trestán, a to i výrazným trestem odnětí svobody. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody již v citelné podobě. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. února 2004
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík