Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
15 C 35/2021-20
Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Markétou Šottovou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 50 675,17 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 50 675,17 Kč s úrokem z této částky ve výši 10,99 % ročně od 26. 8. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % od 26. 8. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 19 580 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 50 675,17 Kč s úrokem z této částky ve výši 10,99 % ročně od 26. 8. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % od 26. 8. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 19 580 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 50 675,17 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 50 675,17 Kč od 26. 8. 2020 do zaplacení a dále s úrokem ve výši 10,99% z částky 50 675,17 Kč od 26. 8. 2020 do zaplacení. Žalobkyně s žalovanou uzavřela dne 29. 11. 2019 smlouvu o úvěru číslo na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč Smlouva měla být uzavřena elektronicky tak, že žalovaná zaslala žalobkyni žádost o poskytnutí úvěru, ve webovém rozhraní obdržela návrh smlouvy, který akceptovala zadáním kódu poslaného SMS zprávou na uvedené telefonní číslo. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a sjednaný úrok ve výši 10,99% ročně a poplatek ve výši 1 000 Kč za poskytnutí úvěru splácet v 72 měsíčních splátkách ve výši 969 Kč splatných vždy k 21. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, kdy byl úvěr poskytnut. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek. Do data zesplatnění celého úvěru žalovaná uhradila celkem 4 350 Kč. Vzhledem k prodlení žalované s úhradou splátek žalobkyně ke dni 25. 8. 2020 úvěr zesplatnila. Uplatněný nárok žalobkyní se sestává z dlužné jistiny ve výši 48 210,09 Kč, z neuhrazených úroků ke dni zesplatnění ve výši 2 207,08 Kč a neuhrazeného pojistného ve výši 258 Kč. Přes výzvy žalovaná pohledávku v zažalované výši nezaplatila a dluží tak ke dni podání žaloby zažalovanou částku včetně příslušenství.
2. Žalovaná se k věci samé nevyjádřila, k nařízenému jednání se nedostavila, ač byla řádně předvolána. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo.
3. Z předložených listinných důkazů bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 29. 11. 2019 smlouvu o úvěru číslo na základě které žalobkyně žalované poskytla úvěr výši 50 000 Kč. Ve smlouvě se žalovaná zavázala vrátit sjednaný úvěr v celkem 72 měsíčních splátkách po 969 Kč splatných vždy k 21. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, kdy byl úvěr poskytnut (prokázáno: smlouvou o úvěru číslo). Smlouva byla uzavřena elektronicky tak, že žalovaná zaslala žalobkyni žádost o poskytnutí úvěru, ve webovém rozhraní obdržela návrh smlouvy, který akceptovala zadáním kódu poslaného SMS zprávou na její telefonní číslo. Z úvěrových podmínek ke smlouvě o hotovostním úvěru bylo dále zjištěno (hlava 5 § 3), pokud se klient ocitne v prodlení s úhradou alespoň dvou splátek nebo do prodlení s placením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, má věřitel právo od smlouvy odstoupit a vzniká mu nárok na zesplatnění celého úvěru (prokázáno: úvěrovými podmínkami). Žalované se dostalo poučení o potřebných informací o spotřebitelském úvěru (prokázáno: úvěrovými podmínkami, předsmluvním formulářem pro standardní informace pro spotřebitele a splátkovým kalendáře, a výpisem uhrazených splátek).
4. Žalobkyně před poskytnutím úvěru provedla šetření ke schopnosti žalované úvěr splácet nahlédnutím do databází umožňující posouzení úvěruschopnosti žalované – konkrétně insolvenční rejstřík, bankovních i nebankovních registrů (prokázáno: výpisem z těchto databází –insolvenční rejstřík, NRKI/BRKI, SOLUS, interní systém žalobkyně). Šetření v databázi SOLUS ukončeno s negativním výsledkem, v systému NRKI byl identifikován jeden úvěr, u kterého nebyla žalovaná v prodlení s úhradou závazku, bez dlužných částek a splátek po splatnosti. Ve všech registrech byla žalovaná tedy bez negativního nálezu a nebylo u ní identifikováno riziko exekuce (prokázáno: výpisem z těchto databází). Dále na základě formuláře příjmů a výdajů k žádosti o spotřebitelský úvěr žalobkyně zjistila, že žalovaná je zaměstnána s pravidelný příjmem 17 500 Kč, příjem celé domácnosti činí 50 000 Kč, výdaje 15 000 Kč z toho činí 12 000 Kč výdaje na bydlení – hypotéku (prokázáno: informacemi o příjmech a výdajích poskytnuté žalovanou - osobní informace, tabulkou – příjmy a výdaje domácnosti). Žalovaná je zaměstnána u právnická osoba s čistým měsíčním příjmem za měsíce červenec 2019 ve výši 17 284 Kč, za srpen 2019 ve výši 17 767 Kč, září 2019 ve výši 18 024 Kč (prokázáno: výpisy z účtu vedeného za měsíc srpen, září, říjen 2019). Žalované byla připsána částka na účet dne 9. 8. 2019 mzda ve výši 17 284 Kč, tedy za měsíc červenec, dne 10. 9. 2019 mzda ve výši 17 767 Kč, tedy za měsíc září, a dne 10. 10. 2019 byla připsána částka ve výši 18 024 Kč a u účtu je inkasována splátka hypotéky, žádné další zásadní platby z účtu neodcházejí (prokázáno: výpisy z účtu žalované za měsíc srpen, září a říjen 2019).
5. Úvěr byl schválen a vyplacení částky 50 000 Kč žalované prokazuje výpis z účtu (prokázáno: potvrzení o provedené odchozí platbě ke dni 29. 11. 2019). Z výpisu splátkového kalendáře a přehledu úhrad a úroku za dobu do zesplatnění bylo zjištěno, že žalovaná na úvěr uhradila pouze částku ve výši 4 350 Kč (prokázáno: výpisem uhrazených splátek ze dne 14. 12. 2020). Žalovaná porušovala svůj závazek hradit úvěr řádně a včas a ke splnění povinností vyplývajících z uzavřené smlouvy byla vyzván dopisem včetně upozornění na možnost zesplatnění dopisem ze dne 24. 6. 2020 (prokázáno: obsahem výzvy před zesplatněním ze dne 24. 6. 2020 adresované žalované včetně podacího archu od zásilky). Protože žalovaná dlužné splátky neuhradila, ocitla se v prodlení, žalobkyně celý úvěr zesplatnila a tuto skutečnost jí oznámila dopisem ze dne 25. 8. 2020 (prokázáno: ztrátou výhody splátek a zesplatnění úvěru žalobkyně ze dne 25. 8. 2020 s podacím archem od zásilky). K zaplacení zbývající dlužné částky byla žalovaná vyzvána dopisem zástupkyně žalobkyně ze dne 29. 1. 2019 (prokázáno: výzvou před podáním žaloby 4. 12. 2020 s podacím archem od zásilky).
6. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu o obsahu výše uvedeném, jakož i poskytnutí úvěru žalobkyní na účet žalované i skutečnost, že žalovaná porušila svou povinnosti vrátit úvěr řádně a včas a na poskytnutí úvěr uhradila pouze částku 5 350 Kč (na úvěr 4 350 a 1 000 Kč jako poplatek za poskytnutí započtený na úvěr). V řízení bylo dále prokázáno, že žalobkyně přistoupila ke zjišťování poměrů žalované a splnila svou povinnost zkoumat úvěruschopnost žadatelky o spotřebitelský úvěr. Žalobkyně se nespokojila pouze s prokázány příjmy žalované, ale současně provedla šetření ke schopnosti žalované úvěr splácet dotazy na databáze SOLUS, NRKI/BRKI, insolvenční rejstřík. Ve všech registrech byla žalovaná bez negativního nálezu a nebylo tedy u ní identifikováno riziko nesplácení či exekuce. S ohledem na výši úvěru, výši splátky, nákladům na úvěr, řádné hrazení závazků žalované do doby poskytnutí úvěru, má soud šetření za dostatečné, nelze však nezmínit, že by bylo vhodné dále prověřovat a žádat doklady k tvrzenému celému příjmu domácnosti, nikoli pouze žalované, aby si mohl věřitel učinit celkový obrázek o finanční situaci domácnosti žalované a vyhnout se tak možným následkům předvídaných níže uvedenými předpisy.
7. Soud má za to, že i v poměrech zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který nabyl účinnosti 1. 12. 2016, a kterému je třeba vztah účastníků podřídit (smlouva byla uzavřena 29. 11. 2019), se má soud z úřední povinnosti zabývat, aniž by bylo třeba námitky dlužníka, obdobně jako za účinnosti předchozí úpravy zákonem č. 145/2010 Sb. tím, zda věřitel před poskytnutím úvěru řádně (s odbornou péčí) splnil svou povinnost zkoumat úvěruschopnost žadatele o spotřebitelský úvěr – přes gramatický výklad obsahu ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který je třeba odmítnout jako rozporný s evropskou úpravou ochrany spotřebitele (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru), která má aplikační přednost. I rozsudek SDEU ze dne 5. března 2020 v této věci uvádí pod zn. C -679/18:„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Žalobkyně tedy postupovala s řádnou péčí, jak jí ukládá zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.
8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
10. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce druhého poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Za shora uvedeného proto soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. Tím, že žalovaná nezaplatila dluh řádně a včas, dostala se do prodlení, a žalobkyně má nárok na smluvně platně sjednané úroky 10,99% z dlužné částky (§ 2395 o. z.) a na úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), které soud stanovil podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.
13. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží jí plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobkyně je plátcem této daně. Konkrétně má žalobyně nárok na náhradu částky:
-) 2 028 Kč (zaplacený soudní poplatek),
o) Advokát žalobkyně učinil v řízení celkem čtyři úkonu právní služby: příprava a převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), předžalobní upomínka – výzva (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), 1 x účast na jednání soudu (§ 11 odst. 1 písm. g/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu),
o) Mimosmluvní odměna za tyto úkony právní služby činí 4 x 3 140 Kč (§ 7 bod 6.).
o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 4 x 300 Kč (§ 13 odst. 3 adv. tarifu).
o) Cestovné ve výši ½ z 892,80 Kč (při 1x cesta obec – obec a zpět 144 km, průměrné spotřebě 6,3l/100km a vyhláškové ceně paliva 27,80 Kč a při započtení 4,40 Kč za kilometr dle § 157 odst. 4 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb.),
o) Náhrada za promeškaný čas ve výši ½ z 600 Kč za celkem 6 půlhodin za cestu na jednání soudu a zpět vzhledem k počtu nařízených jednání u soudu téhož dne (dle ust. § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb.).
-) 3 046,30 Kč (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalovaného a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.).
Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 19 580 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci a vykonatelnosti výkonu rozhodnutí (exekuce) u soudu.