Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 Tdo 117/2004

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í

Rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 12. 9. 2002, sp. zn. , byl obviněný J. S. uznán vinným trestným činem poškozování lesa těžbou podle § 181c odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zák., kterého se dopustil společně s P. S. tím, že \"v době od 16. 10. 1998 do listopadu 1998 ve L. u V., okr. V., na par. č. 779/6 zakoupené P. S. provedli v porostu č. 461 D9 a 461 B6 neoprávněnou úmyslnou mýtní těžbu na rozloze 3,2 ha a tuto holou seč přiřadili již k existující holině o rozloze 0,8 ha.\" Za tento trestný čin mu byl podle § 181c odst. 2 tr. zák. uložen trest odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1 tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou roků, a podle § 53 odst. 1 tr. zák. a § 54 odst. 1, 3 tr. zák. peněžitý trest ve výměře 50.000,- Kč, přičemž pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, byl stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání dvou měsíců. Podle § 49 odst. 1 tr. zák. mu byl dále uložen trest zákazu (správně trest zákazu činnosti) těžby dřevní hmoty a veškerých činností s těžbou souvisejících a zákazu prodeje a nákupu neopracované dřevní hmoty na dobu dvou roků.

Jako soud odvolací rozhodl ve věci Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 14. 8. 2003, sp. zn. , kterým z podnětu odvolání obviněného podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. částečně zrušil napadený rozsudek ve výroku, jímž byl obviněnému podle § 49 odst. 1 tr. zák. uložen trest zákazu těžby dřevní hmoty a veškerých činností s těžbou souvisejících a zákazu prodeje a nákupu neopracované dřevní hmoty na dobu dvou roků. Jinak zůstal napadený rozsudek nezměněn.

Shora citované usnesení Krajského soudu v Ostravě napadl obviněný J. S. dovoláním podaným prostřednictvím obhájce ve lhůtě uvedené v § 265e odst. 1 tr. ř. Tento svůj mimořádný opravný prostředek opřel o důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tedy že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku dovolatel zpochybnil náležité zjištění skutkového stavu věci a právní hodnocení věci. Poukázal na nesrovnalosti ohledně výše způsobené škody vyčíslené podle metodiky postrádající právní váhu, když těžbou dřevní hmoty nebylo možno způsobit ekologickou újmu, a na postup orgánů činných v trestním řízení v rozporu s § 2 odst. 5 tr. ř., když odmítly znalecký posudek znalce RNDr. O. K. předložený obhajobou, přičemž tento posudek nebyl ani zařazen do spisu. Podle názoru dovolatele bylo jeho jednání nesprávně právně kvalifikováno, neboť v době jednání nebyla součástí trestního zákona skutková podstata trestného činu podle § 181c tr. zák., a jednání nebylo možno kvalifikovat ani podle § 181a tr. zák., neboť nebyl dán jeden z formálních znaků tohoto trestného činu v podobě způsobení škody na životním prostředí. V petitu dovolání navrhl, aby dovolací soud zrušil napadené rozhodnutí a vrátil věc Krajskému soudu v Ostravě k novému projednání a rozhodnutí.

Nejvyšší státní zástupkyně se k podanému dovolání vyjádřila prostřednictvím státní zástupkyně činné u Nejvyššího státního zastupitelství. Vyslovila názor, že jednání, pro které byla na obviněného podána obžaloba bylo trestné jak v době spáchání skutku, tak i za účinnosti novely trestního zákona provedené , a právní posouzení skutku považovala za správné. Navrhla tedy podané dovolání odmítnout podle tr. ř.

Obviněný je podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká.

Nejvyšší soud jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a tr. ř. a shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř.

Dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř., proto bylo třeba posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou pro provedení přezkumu dovolacím soudem.

Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Dovolání z citovaného důvodu je tedy výlučně určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Nejvyšší soud je povinen zásadně vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně učiněného ve smyslu § 2 odst. 5, 6 tr. ř. a v návaznosti na tento skutkový stav zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž skutkové zjištění soudu prvního stupně nemůže změnit. Těžiště dokazování je podle platné právní úpravy v řízení před soudem prvního stupně a jeho závěry ve skutkových zjištěních je oprávněn korigovat, nebo doplňovat jen odvolací soud po provedeném dokazování (§ 259 odst. 3, § 263 odst. 6, 7 tr. ř.). Na rozdíl od soudů prvního a druhého stupně nemá ani dovolací soud možnost v řízení o dovolání důkazy sám provádět či opakovat, jak vyplývá z omezeného rozsahu dokazování v dovolacím řízení podle § 265 r odst. 7 tr. ř. V této souvislosti je také třeba připomenout, že z hlediska nápravy některých skutkových, hmotně právních či procesně právních vad trestní řád obsahuje další mimořádné opravné prostředky, a to stížnost pro porušení zákona ve smyslu ustanovení § 266 tr. ř. a násl. (podnět k níž byl ostatně již obviněným podán, jak vyplývá z obsahu spisu), případně obnovu řízení (§ 277 a násl. tr. ř.).

Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. musí být v dovolání skutečně tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami, které jsou dovolatelem spatřovány v právním posouzení skutku, jenž je vymezen ve výroku napadeného rozhodnutí, nebo v jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Jinak nelze dovodit, že dovolatelem byl uplatněn důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. spočívající v nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení, ale důvod jiný.

Jak vyplývá z výše uvedeného, obviněný na podporu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. vyslovil námitky spočívající ve zpochybnění náležitého zjištění skutkového stavu věci s poukazem na nesrovnalosti ohledně metodiky vyčíslení výše způsobené škody a především na odmítnutí znaleckého posudku z oboru ochrany přírody předloženého obhajobou. Nesprávnost použité právní kvalifikace spatřoval ve skutečnosti, že jeho jednáním nebyla způsobena škoda na životním prostředí jako předpoklad aplikace tehdy platného ustanovení tr. zák. a v době, kdy došlo k žalovanému skutku nebyla součástí trestního zákona skutková podstata trestného činu poškozování lesa těžbou podle tr. zák, tedy ustanovení zavedeného novelou trestního zákona provedené

V posuzovaném případě Nejvyšší soud shledal, že dovolatel se nesprávné právní kvalifikace žalovaného jednání (chybná aplikace pozdějšího zákona při absenci trestnosti jednání podle zákona účinného v době jednání v důsledku nedostatku následku v podobě způsobení škody na životním prostředí) dovolává teprve na základě námitek zakládajících změnu skutkových zjištění učiněných v předmětné trestní věci (chybný závěr o existenci a výši škody na životním prostředí). Námitky dovolatele tedy zpochybňují skutková zjištění soudu prvního stupně, s nimiž se ztotožnil i odvolací soud, a směřují ke změně skutkového stavu věci (srov. str. 20 rozsudku soudu I. stupně - \"v rámci vytýkaného jednání obviněných rozhodně vznikla škoda na životním prostředí tak jak je uvedena ve znaleckých posudcích\"), přičemž teprve na podkladě těchto námitek skutkového charakteru dovolatel dovodil pochybení v právním závěru soudů prvního i druhého stupně. Obviněný se tímto způsobem domáhal beztrestnosti svého jednání na podkladě jiných důkazů, byť s poukazem na časovou působnost trestního zákona. Zjištěné skutkové okolnosti soud prvního stupně vyhodnotil tak, že i za platnosti předchozí právní úpravy byl žalovaný skutek trestný, tudíž následně správně aplikoval novelu ve smyslu § 16 odst. 1 tr. zák., neboť speciální skutková podstata trestného činu ve smyslu § 181c tr. ř. byla pro obviněného příznivější.

Dovolací námitky uplatněné obviněným tedy primárně směřují do oblasti skutkových zjištění, byť formálně vytýkají porušení ustanovení hmotného práva, konkrétně § 16 odst. 1 tr. zák. Skutková zjištění učiněná soudy nižších stupňů však podle názoru Nejvyššího soudu nemohou být předmětem přezkumu v rámci řízení o dovolání, jak je vysvětleno shora. Za situace, kdy obviněný svůj názor o nesprávném právním posouzení skutku dovozoval z odlišného hodnocení důkazů, resp. vytýkal nevyhovění jeho důkazního návrhu, dožadoval se tím jiného než zjištěného skutku.

S přihlédnutím k výše uvedeným skutečnostem dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání bylo podáno z jiných důvodů než uvedených v ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je totiž podle námitek uvedených v dovolání spatřován v nesprávnosti skutkových zjištění a tedy ve skutkových vadách. Podle názoru Nejvyššího soudu musí dovolatel na jedné straně v souladu s § 265f odst. 1 tr. ř. odkázat v dovolání jednak na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) - l) tr. ř., přičemž na straně druhé musí obsah konkrétně uplatněných dovolacích důvodů odpovídat důvodům předpokládaným v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody podle § 265b odst. 1 tr. ř.

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Poněvadž Nejvyšší soud v posuzovaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem, rozhodl v souladu s § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 11. února 2004

Předsedkyně senátu:

JUDr. Blanka Roušalová