Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
17 C 44/2021-21
Okresní soud v Liberci rozhodl soudcem Mgr. Janem Uhlířem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 860 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 860 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 860 Kč od 27. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 860 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 860 Kč od 27. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 860 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný je veden jako provozovatel osobního automobilu, registrační značka, VIN kód, přičemž žalovaný neměl ode dne 11. 6. 2019 do dne 26. 6. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Dlužná částka se skládá ze základu příspěvku ve výši 560 Kč, který je tvořen zákonnou sazbou 35 Kč/den vynásobenou počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“), tedy 16 dní. Dále žalobkyně nárokuje částku 300 Kč představující poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v souladu s ustanovením § 2a vyhlášky č. 205/199 Sb. název žalobkyně zaslala dne 12. 12. 2019 žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP s tím, že splatnost příspěvku nastává nejméně po uplynutí 30 dnů od doručení této výzvy. Žalovaný do dnešního dne ničeho nezaplatil.
2. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila. Žalovaný se k výzvě soudu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání nevyjádřil, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Žalovanému byla tato výzva spolu se žalobou doručena náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o.s.ř.).
3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 560 Kč jako zákonného příspěvku nepojištěného vozidla, neboť žalovaný je evidován jako provozovatel vozidla registrační značka, VIN kód a vozidlo nemá ve výše uvedeném období uzavřeno tzv. povinné ručení. Denní sazba podle typu vozidla činila 35 Kč. Poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva pak činí částku 300 Kč. Žalovanému byla výzva vhozena do domovní schránky.
4. Soud posoudil věc po právní stránce tak, že na vztah žalobkyně a žalovaného dopadá ustanovení § 4 zákona. Žalovaný, coby osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel (§ 4 odst. 2 zákona), je v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 zákona povinen zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti, kdy nebylo sjednáno tzv. povinné ručení. Podle § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost, tedy 16 dní, a výše denní sazby podle druhu vozidla, tedy 35 Kč (§ 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.). Podle § 4 odst. 4 zákona je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni také náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, které činí 300 Kč (§ 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.). Konečně lhůta ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek činí dle § 4 odst. 7 zákona nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy.
5. Žalovaný v průběhu řízení nepředložil ani neoznačil žádný důkaz, který by prokazoval úhradu dlužné částky, případně jinou skutečnost, na základě které by povinnost žalovaného zanikla. Vzhledem k výše uvedenému proto soud shledal žalobu důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl. Soud žalobkyni přiznal i úrok z prodlení podle § 1970 obč. zák. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za dva úkony právní služby realizované před podáním návrhu ve věci (dle § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) a. t.) a z částky 100 Kč za jeden úkon právní služby realizovaný před podáním návrhu ve věci (dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t.) včetně tří paušálních náhrad výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li plněno, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze se domáhat po jeho právní moci vymožení plnění v exekučním řízení.