Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 724/2003

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Odvolací soud svým usnesením potvrdil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2.2.2003, čj. -30, kterým soud prvního stupně zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady žalované, konané dne 14.8.2000, jímž bylo rozhodnuto o přeměně žalované na otevřený podílový fond.

Žalobce podal proti usnesení odvolacího soudu dovolání. Pokud jde o jeho důvodnost odkazuje na ustanovení , b) a d) ve znění účinném do 31.12.2000 - dále též jen „ “, pokud jde o přípustnost dovolání na ustanovení a Konkrétně namítá, že rozhodnutím dovolacího soudu bez nařízení jednání mu byla odňata možnost jednat před soudem i možnost požádat o připuštění dovolání. Dále brojí proti právnímu posouzení usnesení napadené valné hromady oběma soudy. Závěrem pak navrhuje, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17., , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle ve znění účinném před 1.1.2001.

Dovolání není přípustné.

Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu je upravena v ustanoveních , a

Dovolání není přípustné ve smyslu , neboť usnesení odvolacího soudu bylo usnesením potvrzujícím a nikoliv měnícím. Napadené rozhodnutí pak nelze podřadit ani případům vyjmenovaným v pod písmeny b) až f) Podmínky stanovené v daná věc nesplňuje proto, že odvolací soud ve výroku rozhodnutí dovolání nepřipustil (odstavec 1) a žalobce návrh na připuštění dovolání nepodal (odstavec 2).

Zbývá posoudit podmínky přípustnosti určené v ustanovení

Ustanovení spojuje přípustnost (a současně i důvodnost) dovolání proti každému rozhodnutí odvolacího soudu (s výjimkami zakotvenými v odstavci druhém) s takovými hrubými vadami řízení a rozhodnutí, které činí rozhodnutí odvolacího soudu zmatečným. Přípustnost dovolání však není založena již tím, že dovolatel příslušnou vadu řízení tvrdí, ale až zjištěním, že řízení takovou vadou skutečně trpí. Jelikož jiné zmatečnostní vady nejsou dovoláním namítány a ze spisu rovněž nevyplývají, zabýval se Nejvyšší soud tím, zda je řízení postiženo vadou tvrzenou dovolatelem.

Podle ustanovení je řízení zmatečné i tehdy, jestliže účastníku řízení byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem.

Odnětím možnosti jednat před soudem je přitom takový postup soudu, jímž znemožnil účastníku řízení realizaci těch procesních práv, která mu zákon přiznává. O vadu ve smyslu tohoto ustanovení jde jen tehdy, jestliže šlo o postup nesprávný (uvažováno z hlediska zachování postupu soudu určeného zákonem nebo dalšími obecně závaznými právními předpisy) a jestliže se postup soudu projevil v průběhu řízení a nikoliv také při rozhodování (srov. též rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněná pod čísly 27/1998 a 49/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Námitka dovolatele, že vzhledem k tomu, že odvolací soud rozhodl bez jednání, neměl možnost výše uvedený návrh podat, není opodstatněná. Dle není třeba nařizovat jednání, jestliže odvolání směřuje proti usnesení. Postup odvolacího soudu byl tedy v souladu se zákonem. Dovolateli nic nebránilo, aby podal návrh na připuštění dovolání již zároveň s odvoláním nebo písemným podáním kdykoli poté až do rozhodnutí odvolacího soudu ve věci. Řízení tak vadou ve smyslu ustanovení netrpí.

Nejvyšší soud proto, aniž by nařizoval jednání ( věta první ), dovolání podle a usnesením odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením , 224 odst.1 a věty první (per analogiam), neboť žalobce, který z procesního hlediska zavinil, že dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu těchto nákladů právo a žalované v souvislosti s dovolacím řízením náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 3. února 2004

JUDr. Ivana Štenglová,v .r.

předsedkyně senátu