Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Odo 1100/2003

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobci se po žalovaném domáhali zaplacení 10 308 Kč s příslušenstvím. Uváděli, že dne 7. 6. 1993 zakoupili od žalovaného osobní automobil za kupní cenu 40 000 Kč. Poté, kdy byly na vozidle zjištěny a reklamovány vady, byla mezi účastníky uzavřena dohoda o slevě z kupní ceny ve výši 10 308 Kč s tím, že tuto částku žalovaný žalobcům vrátí do konce ledna 1994. Žalovaný však přes upomínky svůj závazek nesplnil.

Okresní soud v Blansku rozsudkem ze dne 25. 10. 2000, č. j. -51, žalobu o zaplacení částky 10 308 Kč s 3% úrokem z prodlení od 1. 2. 1994 do 14. 7. 1994 a s 16% úrokem z prodlení od 15. 7. 1994 do zaplacení zamítl, a rozhodl o nákladech řízení.

K odvolání žalobců Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 26. 5. 2003, č. j. -61 rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobcům k ruce společné a nerozdílné částku 10 308 Kč s 3% úrokem z prodlení od 1. 2. 1994 do 14. 7. 1994 a s 16% úrokem z prodlení od 15. 7. 1994 do zaplacení a nahradit jim náklady řízení před soudem prvního stupně částkou 12 536 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku. Současně rozhodl odvolací soud o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení ve znění účinném do 31. 12. 2000. V dovolání vytýká odvolacímu soudu nesprávné právní posouzení věci a navrhuje, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalobci ve svém vyjádření k dovolání navrhli, aby bylo jako nepřípustné odmítnuto, neboť odvolací soud rozhodoval o peněžitém plnění nepřevyšujícím hranici předpokládanou ustanovením

Podle ustanovení části dvanácté hlavy I. bodu 17 , kterým se mění zákon číslo , , se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tedy podle ve znění účinném do 31. 12. 2000). Tak je tomu v daném případě, kdy rozhodnutí soudu prvého stupně bylo vydáno před 1. 1. 2001 (dne 25. 10. 2000), takže odvolací řízení správně proběhlo podle dosavadních právních předpisů (tedy podle ve znění účinném do 31. 12. 2000 - dále jen „ “).

Dovolání bylo podáno v zákonné lhůtě, oprávněnou osobou (účastníkem řízení) řádně zastoupenou advokátem ( , ), směřuje však proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Dovolání je mimořádným opravným prostředkem; dovolací soud se proto vždy musí v prvé řadě zabývat jeho přípustností.

Nejde-li o případ vad uvedených v – a ty v daném případě nebyly dovolatelem namítány, ani se z obsahu spisu nepodávají – je třeba, je-li dovoláním napaden rozsudek odvolacího soudu, zkoumat přípustnost dovolání z pohledu ustanovení a

Podle je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé; přípustnost dovolání je však v tomto případě podmíněna skutečností, že dovolání směřuje proti výroku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění převyšujícím 20 000 Kč a v obchodních věcech 50 000 Kč ( ).

Podle je dovolání přípustné proti rozsudku nebo usnesení odvolacího soudu ve věci samé, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno, jestliže odvolací soud ve výroku rozhodnutí vyslovil, že dovolání je přípustné, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu. Přípustnost dovolání může odvolací soud vyslovit i bez návrhu. Podle nevyhoví-li odvolací soud návrhu účastníka na vyslovení přípustnosti dovolání, který byl učiněn nejpozději před vyhlášením (vydáním) usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, je dovolání podané tímto účastníkem přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam. Ustanovení , a tu pak platí obdobně.

V posuzovaném případě odvolací soud uložil dovoláním napadeným měnícím výrokem ve věci samé žalovanému povinnost zaplatit žalobcům částku 10 308 Kč s 3% úrokem z prodlení od 1. 2. 1994 do 14. 7. 1994 a s 16% úrokem z prodlení od 15. 7. 1994 do zaplacení. Jelikož k příslušenství nároku se nepřihlíží, ledaže by samostatně (tj. bez současného uplatnění nároku samotného) tvořilo předmět řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 7.1.1998, sp. zn. , publikované pod č. 62 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1998), je přípustnost dovolání proti uvedenému výroku rozsudku odvolacího soudu ustanovením vyloučena; aplikace tu nepřichází v úvahu, neboť dovolání směřuje proti rozhodnutí ve věci samé, jímž odvolací soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně.

Za dané procesní situace, kdy nejsou splněny předpoklady přípustnosti dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, Nejvyšší soud České republiky podle ustanovení věty prvé ve spojení s ustanovením dovolání žalovaného jako nepřípustné bez jednání odmítl, aniž se jím mohl věcně zabývat z pohledu uplatněného dovolacího důvodu.

V dovolacím řízení vznikly žalobcům v souvislosti se zastoupením advokátem účelně vynaložené náklady, které spočívají v odměně za vyjádření k dovolání ve výši 1 810 Kč (srov. , v návaznosti na , , a , kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení), s připočtením paušální částky 75 Kč ( , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb – advokátní tarif). Protože dovolání žalovaného bylo odmítnuto, soud mu ve smyslu ustanovení , věty první, a , věty první (per analogiam) uložil, aby tyto náklady žalobcům nahradil; ve smyslu ustanovení je žalovaný povinen náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám advokáta, který žalobce v tomto řízení zastupoval.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 28. ledna 2004

JUDr. Ivana Zlatohlávková, v.r.

předsedkyně senátu