Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Odo 857/2001

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Olomouci jako soud odvolací výše označeným rozsudkem rozhodl, že rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje s tím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Rozsudkem ze dne 27. 1. 1999, č.j. -171, rozhodl Krajský obchodní soud v Ostravě v předmětném sporu tak, že: I. Návrh, aby soud zakázal žalovanému používat pro výrobky - masové paštiky označení shodného s ochrannou známkou M. nebo označení s ní zaměnitelného nebo takové označení užívat ve spojení s těmito výrobky, se zamítá. II. Návrh, aby k odstranění závadného stavu soud žalovanému uložil povinnost do 10 dnů od nabytí právní moci rozsudku upravit aktuální nabídky platné v době vydání rozsudku, pokud budou obsahovat nabídku na dodávku výrobků – masové paštiky, označení shodného s ochrannou známkou M. tak, že všichni adresáti (kdo obdrželi) těchto nabídek budou písemně uvědomeni o tom, že z nabídky žalovaného se vylučuje výrobek označený názvem M. a o provedení tohoto opatření informovat žalobkyni zasláním kopií těchto oznámení a dále do 10 dnů od nabytí právní moci rozsudku ukončit výrobu výrobků – masových paštik s označením shodným s ochrannou známkou M., pokud výroba v době rozsudku bude pokračovat a u výrobků již vyráběných odstranit etikety s označením shodným s ochrannou známkou M., se zamítá. Ve výroku III. soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Rozsudek soudu prvního stupně odvolací soud přezkoumal podle ustanovení a ( , ve znění pozdějších předpisů, dále též „ “), a to výslovně ve znění účinném do 31. 12. 2000 a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

Odvolací soud se ztotožnil s právními názory soudu prvního stupně a dovodil, že poskytnutí žalobou uplatněné ochrany práv žalobkyni jako nesporné majitelce ochranné známky brání především omezení, která vyplývají z ustanovení , o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů. Soud prvního stupně správně přiznal žalovanému právo držitele nezapsaného označení, které ho opravňuje, aby toto označení, které již užívá, užíval nadále, byť se jedná o označení shodné s ochrannou známkou zapsanou pro žalobkyni. Toto právo žalovaný získal jednak převodem provozu státního podniku S. O., když již z jeho produkce uvedené označení získalo rozlišovací způsobilost, a následně také vlastní produkcí těchto výrobků, neboť v rozhodném období dvou let před podáním přihlášky ochranné známky oba účastníci vepřový lahůdkový krém vyráběli a pod označením M. též uváděli na český spotřebitelský trh. Soud vzal v úvahu všeobecně známou skutečnost, kterou není třeba dokazovat (ustanovení ), že označení M. se pro daný výrobek stalo na trhu v České republice vžitým již řadu let před započetím tzv. rozhodného období, takže v rozhodném období měl již výrobek s tímto označením svou pozici pevně vybudovanou a jeho výrobci mohli těžit z výhod s touto neotřesitelnou pozicí spojených, takže pro vžití tohoto označení již nebylo třeba nic nového a dalšího podnikat.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání s odkazem na ustanovení s tím, že rozsudek spočívá na nesprávném právním posouzení věci a je tedy dán dovolací důvod, uvedený v ustanovení

Dovolatelka své dovolání podrobně odůvodňuje, zejména z hlediska naplnění požadavků ustanovení § 16 odst. 3 výše cit. zákona o ochranných známkách. Domnívá se, že odvolací soud toto ustanovení nesprávně interpretoval.

Dovolatelka navrhuje, aby „po připuštění dovolání“ bylo vydáno rozhodnutí, kterým se napadený rozsudek odvolacího soudu zrušuje, popř. se zrušuje též rozsudek soudu prvního stupně, a věc se vrací odvolacímu soudu, popř. soudu prvního stupně, k dalšímu řízení.

Podle bodu 17., hlavy I., části dvanácté, , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle ve znění účinném před 1. 1. 2001). Tak je tomu rovněž v posuzovaném případě, v němž odvolací soud postupoval (v souladu s bodem 15., hlavy I., části dvanácté, ) výslovně podle ve znění účinném do 31. 12. 2000.

Dovolací soud nejprve konstatoval, že prohlášením konkursu na majetek žalované usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 13.8.2001, č.j. -448, bylo řízení přerušeno ve smyslu , o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), neboť právo k ochranné známce je součástí majetku patřícího do konkursní podstaty.

Dovolací soud proto vyzval usnesením ze dne 31.12.2003 žalobkyni a správce konkursní podstaty úpadkyně, aby sdělili, zda podávají návrh na pokračování v řízení v souladu s výše cit. ustanovením.

Správce konkursní podstaty žalované strany sdělil přípisem z 14.1.2004, že nepodává návrh na pokračování v řízení. Žalobkyně prostřednictvím svého zástupce přípisem ze dne 16.1.2004, adresovaným dovolacímu soudu, podala návrh, aby se v dovolacím řízení pokračovalo, a to na straně žalované s konkursním správcem.

V důsledku uvedeného dovolací soud v řízení o dovolání pokračoval.

Nejvyšší soud jako soud dovolací, po zjištění, že dovolání splňuje zákonem stanovené náležitosti (ustanovení a a 2 ) se musel předně zabývat otázkou přípustnosti dovolání, poněvadž dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (ustanovení ).

Přípustnost dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu upravují ustanovení , a

Zmatečnostní vady ve smyslu , k nimž dovolací soud přihlíží z úřední povinnosti, z obsahu spisu nevyplývají a dovolatelka ostatně jejich existenci ani nenamítá.

Přípustnost dovolání pak není založena ustanovením , když rozsudkem odvolacího soudu potvrzený rozsudek soudu prvního stupně byl jeho prvním rozhodnutím ve věci.

Dovolání není přípustné ani podle ustanovení a 2 , poněvadž odvolací soud ve výroku rozhodnutí nevyslovil, že dovolání je přípustné a dovolatelka návrh na vyslovení přípustnosti dovolání před vyhlášením potvrzujícího rozsudku odvolacího soudu nepodala.

Skutečnosti, že odvolací soud napadeným rozsudkem rozhodl v době, kdy řízení bylo ze zákona prohlášením konkursu přerušeno, a že rozhodl vůči úpadkyni a nikoli správci konkursní podstaty, jsou vadami řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, avšak dovolací soud k nim nemohl přihlédnout, jelikož dovolání v dané věci není přípustné (ustanovení věta druhá ).

Dovolací soud proto dovolání jako nepřípustné odmítl [ustanovení ve vazbě na ustanovení ].

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení větu první (per analogiam) v návaznosti na ustanovení a , když dovolatelka procesně zavinila, že dovolání bylo odmítnuto, přičemž žalovanému v řízení o dovolání podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně 28. ledna 2004

JUDr. František Faldyna, CSc.,v.r.

předseda senátu