Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Odo 1193/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobců a) M. L. a b) F. L., obou zastoupených, advokátem, proti žalovanému Ing. J. B., zastoupenému, advokátem, o zaplacení částky 38 500 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. srpna 2003 č. j. -128 takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 22. října 2001 č. j. -81 zamítl žalobu, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobcům, kteří jsou vůči němu oprávněni společně a nerozdílně, částku 38 500 Kč s 12 % úrokem z prodlení od 14. 2. 2000 do zaplacení, a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Soud prvního stupně zjistil, že žalobci poskytli dne 30. 12. 1997 žalovanému a jeho tehdejší manželce M. B. půjčku ve výši 38 500 Kč, o čemž sepsali a podepsali potvrzení. Soud dále zjistil, že manželství žalovaného bylo rozvedeno a rozsudek nabyl právní moci 11. 7. 1998. Soud vzal za prokázané, že byla sjednána smlouva o půjčce bez dohodnuté doby plnění a že žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky právním zástupcem žalobců, a to doporučeným dopisem, který žalovaný převzal 8. 2. 2000, v němž žádal uhrazení dlužné částky do pěti dnů od jeho doručení; zaplaceno tedy mělo být do 13. 2. 2000. Soud prvního stupně posuzoval vztahy účastníků řízení podle účinného do 1. 8. 1998, kdy nabyla účinnosti jeho novela provedená Podle v tomto znění platilo, že z právních úkonů týkajících se společných věcí jsou oprávněni a povinni oba manželé společně a nerozdílně. Smlouvou o půjčce však nebyly dotčeny společné věci, neboť touto smlouvou byly peníze do bezpodílového spoluvlastnictví manželů teprve získávány. Vzhledem k tomu, že uvedeným nebyla pasivní solidarita manželů upravena, ani ze smlouvy o půjčce nevyplývá, že by byla sjednána, nejde o solidární závazek, ale o závazek dělený. Vztah účastníků se řídí uvedeného , podle něhož platí, že není-li právním předpisem nebo rozhodnutím soudu stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak, jsou podíly všech dlužníků na dluhu ve vzájemném poměru stejné. Soud prvního stupně uzavřel, že pokud nebylo ujednáno, za jakou část závazku ten který z manželů odpovídá, odpovídá každý z nich za závazek celý s tím, že splněním jednoho zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost druhého; měl být tedy žalován žalovaný i jeho bývalá manželka a pokud se tak nestalo, jde o nedostatek pasivní legitimace a žalobu bylo nutno zamítnout.

K odvolání žalobců Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 29. ledna 2002 č. j. -94 rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobcům, kteří jsou vůči němu oprávněni společně a nerozdílně, částku 38 500 Kč s 12% úrokem z prodlení od 14. 2. 2000 do zaplacení, a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) ze dne 29. května 2003 č. j. -115 byl rozsudek odvolacího soudu zrušen a věc mu byl vrácena k dalšímu řízení.

Krajský soud v Českých Budějovicích poté rozsudkem ze dne 26. srpna 2003 č. j. -128 rozsudek soudu prvního stupně v části výroku o zamítnutí žaloby co do částky 19 250 Kč s 12 % úrokem z prodlení od 14. 2. 2000 do zaplacení potvrdil a ve zbytku změnil tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobcům částku 19 250 Kč s 12 % úrokem z prodlení od 14. 2. 2000 do zaplacení. Současně rozhodl o náhradě nákladů řízení. Odvolací soud se řídil právním názorem Nejvyššího soudu, podle něhož bezpodílové spoluvlastnictví žalovaného a jeho manželky zaniklo ke dni 11. 7. 1998 (nabytím právní moci rozsudku o rozvodu manželství žalovaného), takže nemohlo dojít podle článku VIII bodu 2 přechodných ustanovení k jeho transformaci ve společné jmění manželů. Ve smyslu a ObčZ je dluh žalovaného a jeho bývalé manželky stejný, neboť platí rovnost spoludlužníků u děleného dluhu, takže pokud byli v této věci dlužníci pouze dva, přísluší každému z nich povinnost zaplatit jednu polovinu společného dluhu.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, v němž odvolacímu soudu vytýká nesprávné právní posouzení věci [dovolací důvod podle (dále jen „ “)]. Dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Dovolání v dané věci není přípustné.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( odst. l ).

Dovolání je přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [ ] nebo jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [ ]. Dovolání je dále přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Dovolání v těchto věcech však není podle přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20 000 Kč a v obchodních věcech 50 000 Kč.

V dané věci je z obsahu dovolání zřejmé, že dovolání žalovaného směřuje proti výroku rozsudku odvolacího soudu, jímž byl rozsudek soudu prvního stupně změněn tak, že žalovanému bylo uloženo, aby zaplatil žalobcům částku 19 250 Kč spolu s 12 % úrokem z prodlení od 14. 2. 2000 do zaplacení. (dovolatel požaduje, aby žaloba byla zamítnuta v plném rozsahu).

Podle ustanovení není tedy v této věci dovolání proti rozsudku odvolacího soudu přípustné.

Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného podle věty první a odmítl, aniž se mohl věcí zabývat z hlediska námitek uplatněných v dovolání.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn , , a , když žalovaný neměl v dovolacím řízení úspěch a žalobcům žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 28. ledna 2004

JUDr. Zdeněk Des, v.r.

předseda senátu