Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 2451/2003

U S N E S E N Í

I.  Dovolání  se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud ve Žďáru na Sázavou rozsudkem z 10.2.1999, čj. -88, zamítl žalobu na přechod vlastnického práva původně proti dvěma žalovaným jako spoluvlastníkům domu čp. 1 s pozemkem č. 38/2 v Ú. u Ž. n. S., tj. vůči žalovanému a další žalované D. N. Soud odůvodnil zamítnutí žaloby tím, že nebyly zjištěny okolnosti, které by umožňovaly výrok o přechodu vlastnického práva podle , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“). Žalovaná po vydání rozsudku zemřela a do jejích práv vstoupil žalovaný  Jan Nejedlý jako její syn.

Krajský soud v Brně shora uvedeným rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že zamítl návrh na přechod vlastnického práva žalovaného k uvedeným nemovitostem. Ve skutečnosti šlo o potvrzující rozsudek, protože změna se týkala pouze formálního vyjádření přechodu ideálního spoluvlastnického podílu původně žalované D. N. v důsledku universální sukcese na žalovaného J.  N., přičemž oba soudy o návrhu na přechod obou spoluvlastnických podílů rozhodly stejně. Změněn byl pouze výrok o nákladech řízení, protože soud prvního stupně uložil žalobci uhradit žalovaným náklady řízení před soudem obou stupňů, zatímco soud odvolací žalovanému náklady řízení před soudy obou stupňů nepřiznal.

Proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost dovozuje z a odůvodňuje je ustanovením (tedy ve znění platném od 1.1.2001). Vytýká odvolacímu soudu, že věc řešil v rozporu s hmotným právem, když pominul  nově předložený důkaz o rozdílnosti cen – v rozporu s cenovými předpisy. Vytýká nesprávnost znaleckého posudku o cenách, vyžádaného soudem,  a z toho pramenící nesprávný právní názor, který soud zaujal. Navrhuje, aby rozsudek odvolacího soudu byl zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.

Žalovaný podal k dovolání své vyjádření, v němž vyslovuje názor, že dovolání není přípustné podle , protože změna provedená odvolacím soudem byla jen „upřesněním petitu  žaloby, nikoli ve věci samé“, a dovolání nebylo soudem II. stupně připuštěno. Rozsudek považuje za správný, protože nebyly zjištěny žádné okolnosti, s nimiž zákona o půdě spojuje nárok na vydání rozhodnutí    o přechodu vlastnického práva. Navrhl, aby dovolání bylo odmítnuto, a v případě, že by soud dospěl k závěru, že je lze věcně projednat, aby bylo zamítnuto.

Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo vydaným po řízení provedením podle dosavadních právních předpisů, projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, tj. podle ve znění účinném před 1.1.2001 (dále jen \"OSŘ\").

V dané věci bylo řízení provedeno podle ve znění platném do 31.12.2000, když rozsudek soudu prvního stupně byl vydán před tímto datem. Dovolací řízení (stejně jako řízení odvolací) se proto řídí ustanoveními ve znění platném do 31.12.2000, nikoli ve znění, na něž se odvolává dovolatel.

Podle lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání je upravena v až     . Dovolání lze podle podat do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu. Zmeškání této lhůty nelze prominout.

V posuzované věci nabyl rozsudek odvolacího soudu právní moci dne 4.9.2003   a protože jednoměsíční lhůta skončila v sobotu 4.10.2003, bylo posledním dnem lhůty k podání dovolání pondělí dne 6.10.2003 ( ). Dovolání však bylo podáno teprve 21.10.2003, tedy opožděně,  a nezbylo proto než je podle   a odmítnout.

I kdyby však bylo dovolání podáno včas, nebylo by možno je věcně projednat z důvodu nepřípustnosti. Jak bylo shora vyloženo, výrokem odvolacího soudu nebyl ve skutečnosti změněn rozsudek soudu prvního stupně, a to ani pokud jde o polovinu nemovitostí, jež původně patřily žalované, protože i ohledně této její části byla žaloba zamítnuta; odvolací soud tedy nerozhodl o právech a povinnostech účastníků ve věci samé jinak než soud prvního stupně. Nebyly namítány ani zjištěny vady řízení, které by zakládaly přípustnost dovolání podle , a odvolací soud nevyslovil přípustnost dovolání proti svému rozsudku, a žalobce ani návrh na připuštění dovolání neučinil ( a 2 ).

Pokud jde o náklady dovolacího řízení, vzal dovolací soud v úvahu stejné okolnosti případu jako soud odvolací a s použitím a úspěšnému žalovanému náhradu nákladů dovolacího řízení nepřiznal.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. ledna 2004

JUDr. Josef   Rakovský, v.r.

předseda senátu