Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
5 C 98/2021-21
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Tesařem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 17 625 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 17 625 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 824,93 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 9 599,24 Kč od 23. 9. 2016 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. V části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci kapitalizovaný úrok ve výši 3940,95 Kč a úrok ve výši 19,98% ročně z částky 9 599,24 Kč od 23. 9. 2016 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč k rukám JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D., advokáta se sídlem adresa žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 17 625 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 824,93 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 9 599,24 Kč od 23. 9. 2016 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. V části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci kapitalizovaný úrok ve výši 3940,95 Kč a úrok ve výši 19,98% ročně z částky 9 599,24 Kč od 23. 9. 2016 do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč k rukám JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokáta se sídlem [adresa žalobkyně], do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 26. 1. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 17 625 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba a žalovaným byla dne 2. 11. 2012 uzavřena smlouva o půjčce číslo na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 12 000 Kč. Tuto částku si žalovaný převzal v hotovosti stejného dne, což stvrdil podpisem smlouvy. Ve smlouvě o půjčce se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 12 000 Kč a zaplatit mu další částku 10 033 Kč představující souhrnný poplatek, přičemž z tohoto souhrnného poplatku činil 1 533 Kč smluvní úrok při úrokové sazbě 19,98% ročně, 2 280 Kč činil poplatek za administrativní zpracování půjčky a 6 220 Kč činil poplatek za hotovostní inkaso splátek. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky, úroků, odměny a nákladů se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce zaplatit v pravidelných týdenních splátkách po 368 Kč, poslední splátka byla splatná 27. 12. 2013. Schopnost žalovaného splnit závazek ze smlouvy byla ověřena z údajů získaných od žalovaného o jeho rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrech ve formě čestného prohlášení zaznamenaných v kartě zákazníka, a dále z pracovní smlouvy a výplatních pásek žalovaného za poslední tři měsíce. Žalovaný svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil, do postoupení předmětné pohledávky uhradil právnímu předchůdci žalobce pouze 4 408 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 9. 2016 přešla s účinností k tomuto dni předmětná pohledávka vůči žalovanému na žalobce a postoupení pohledávky bylo žalovanému stejného dne písemně oznámeno. Žalovaný dosud žalobci spornou částku ani částečně nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce před zahájením řízení.
2. Žalobce i žalovaný souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci v jejich nepřítomnosti a soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.
3. Soud provedl dokazování smlouvou o půjčce číslo uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne 2. 11. 2012 včetně smluvních podmínek právního předchůdce žalobce, smlouvou o postoupení pohledávek mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem z 22. 9. 2016, její přílohou obsahující seznam postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky z 22. 9. 2016 včetně podacího lístku a výzvou žalobce z 30. 11. 2017 včetně podacího archu.
4. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovaným v průběhu řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba a žalovaným byla dne 2. 11. 2012 dle § 657 občanského zákoníku v tehdy platném znění uzavřena smlouva o půjčce číslo na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 12 000 Kč. Tuto částku si žalovaný převzal v hotovosti stejného dne, což stvrdil podpisem smlouvy. Ve smlouvě o půjčce se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 12 000 Kč a zaplatit mu další částku 10 033 Kč představující souhrnný poplatek, přičemž z tohoto souhrnného poplatku činil 1 533 Kč smluvní úrok při úrokové sazbě 19,98% ročně, 2 280 Kč činil poplatek za administrativní zpracování půjčky a 6 220 Kč činil poplatek za hotovostní inkaso splátek. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky, úroků, odměny a nákladů se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce zaplatit v pravidelných týdenních splátkách po 368 Kč, poslední splátka byla splatná 27. 12. 2013. Schopnost žalovaného splnit závazek ze smlouvy byla ověřena z údajů získaných od žalovaného o jeho rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrech ve formě čestného prohlášení zaznamenaných v kartě zákazníka, a dále z pracovní smlouvy a výplatních pásek žalovaného za poslední tři měsíce. Tento způsob ověření způsobilosti žalovaného splácet závazky ze smlouvy považuje soud vzhledem k výši půjčky za dostačující. Žalovaný svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil, do postoupení předmětné pohledávky uhradil právnímu předchůdci žalobce pouze 4 408 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 9. 2016 přešla s účinností k tomuto dni předmětná pohledávka vůči žalovanému na žalobce a postoupení pohledávky bylo žalovanému stejného dne písemně oznámeno. Co do výše vychází žalobou uplatněný nárok na zaplacení jistiny dluhu a smluvních úroků u předmětné smlouvy z obchodních knih právního předchůdce žalobce, o jejichž správnosti nemá soud pochyb. Ve smlouvě sjednanou výši nákladů za hotovostní inkaso splátek přitom považuje soud za službu poskytnutou žalovanému a neshledal v této části žádný důvod neplatnosti smlouvy. Rovněž část nároku označenou jako administrativní zpracování půjčky lze považovat za službu poskytnutou žalovanému a i v této části neshledal soud žádné důvody neplatnosti smluvního ujednání ve smlouvě. Žalovaný se rovněž již ode dne následujícího po splatnosti prvních nezaplacených splátek ocitl vůči žalobci ohledně jistiny dluhu v prodlení se splněním peněžitého dluhu, a žalobci dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve znění platném ke dni uzavření smluv vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení u obou smluv odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, přičemž kapitalizovaný úrok z prodlení do 22. 9. 2016 byl žalobcem vypočten správně. Soud proto v těchto částech žalobě včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci celkovou částku 17 625 Kč s přiznaným příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách.
5. Soud však neshledal žalobu jako důvodnou v částech týkajících se kapitalizovaných úroků i smluvních úroků od postoupení pohledávky do budoucna. Smluvní úrok byl sjednán pevnou částkou 1 533 Kč, přičemž takto sjednaný smluvní úrok byl žalobci již částečně zaplacen a částečně přiznán. Z žádného ustanovení smlouvy o půjčce a smluvních podmínek právního předchůdce žalobce nevyplývá, že by měl být sjednán i smluvní úrok nad rámec smluvního úroku v předmětné smlouvě po splatnosti zápůjčky, naopak z textu článku 1 smluvních podmínek smlouvy o půjčce vyplývá, že výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy, a ani z textu smlouvy o půjčce nelze dovodit, že by žalobci příslušelo právo na zaplacení smluvního úroku nad rámec výše úroku uvedeného ve smlouvě, tedy úroku nad 1 533 Kč. V této části tak žalobou uplatněný nárok nemá oporu ve smluvním ujednání mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným a soud proto v této části žalobu jako nedůvodnou zamítl.
6. O nákladech řízení rozhodl soud dne § 142 odst. 3 o.s.ř., podle kterého přiznal žalobci právo na plnou náhradu nákladů řízení, neboť žalobce nebyl v řízení úspěšný v poměrně nepatrné části týkající se pouze části příslušenství pohledávky. Náklady řízení vzniklé žalobci představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu advokáta ve výši 900 Kč za tři hlavní úkony po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému před zahájením řízení obsahující skutkový i právní rozbor věci a podání žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném ke dni zahájení řízení, neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněnou opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tři paušální náhrady po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 252 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.