Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 422/2003

U S N E S E N Í

I. Dovolání žalobce se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Chrudimi rozsudkem ze dne 11. října 2000, č. j. -232, zamítl žalobu, podle níž mělo být žalované uloženo zaplatit žalobci částku 75.000,- Kč s příslušenstvím. Současně rozhodl o náhradě nákladů řízení, včetně náhrady státem placených nákladů řízení.

K odvolání žalobce Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne

5. prosince 2001, č. j. -261, rozsudek soudu prvého stupně potvrdil

a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Tento rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne 17. ledna 2002.

Proti uvedenému rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové podal žalobce dne 15. února 2002 dovolání (ve znění podání ze dne 11. března 2002 a ze dne 30. srpna 2002), v němž vyslovuje nesouhlas s napadeným rozhodnutím odvolacího soudu, přičemž uplatňuje dovolací důvody ve smyslu ustanovení a d) (dále jen \"\"). Přípustnost dovolání odvozuje

z ustanovení a téhož zákona. Dovolatel požaduje zrušení napadeného rozsudku, stejně tak i rozsudku soudu prvního stupně a vrácení věci Okresnímu soudu v Chrudimi k dalšímu řízení.

K podanému dovolání žalobce se žalovaná nevyjádřila.

Dovolání žalobce není přípustné.

Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení, provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodnou podle dosavadních právní předpisů,

tj. podle ve znění účinném do 31. prosince 2000.

V posuzovaném případě byl rozsudek odvolacího soudu vydán po řízení, provedeném podle dosavadních předpisů, když rozsudek soudu prvního stupně byl vydán v průběhu roku 2000. Dovolací soud proto v tomto svém rozhodnutí vychází ze znění účinného do 31. prosince 2000.

Nejvyšší soud České republiky, jako soud dovolací ( ), shledal, že dovolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou ( ), zastoupenou advokátem ( a 2 ) a splňuje formální i obsahové znaky uvedené v Poté se dovolací soud zabýval přípustností dovolání.

Podle odst. l lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Z obsahu podaného dovolání (zejména z jeho doplnění) vyplývá, že žalobce - jak již bylo uvedeno - odvozuje přípustnost dovolání v této věci z ustanovení § 238

odst. 1 písm. b) a z ustanovení

Podle ustanovení je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak, než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil.

O tento případ však v posuzované věci nejde. Je sice skutečností, že v označené věci již dříve rozhodoval jak soud prvního stupně, tak soud druhého stupně, který původní rozsudek soudu prvního stupně změnil. Obě tato rozhodnutí však byla zrušena rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. července 1999, č. j. -175, a věc byla vrácena k dalšímu řízení soudu prvního stupně. V tomto případě tedy nejde o případ, na nějž pamatuje zmíněné ustanovení Přípustnost dovolání tedy v označené věci není dána na základě tohoto ustanovení.

Protože v dané věci odvolací soud ve svém rozhodnutí současně nerozhodl

o tom, že by proti jeho rozhodnutí bylo připuštěno dovolání, dovolací soud se proto musel dále zabývat tím, zda přípustnost dovolání případně v této věci není založena

z jiného důvodu, než z hlediska ustanovení

Podle ustanovení nevyhoví-li odvolací soud návrhu účastníka na vyslovení přípustnosti dovolání, který byl učiněn nejpozději před vyhlášením potvrzujícího rozsudku, je dovolání podané tímto účastníkem přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam. V daném případě však ze spisu nevyplývá, že by žalobce byl ještě před vyhlášením napadeného rozsudku odvolacího soudu skutečně navrhl, aby ve věci bylo dovolání připuštěno. Není tak naplněn jeden z předpokladů nezbytných k tomu, aby přípustnost dovolání byla založena na základě tohoto ustanovení. Dovolání tak není přípustné v označené věci ani z tohoto důvodu.

Případné vady vyjmenované v odst. l , jejichž existence zakládá přípustnost dovolání proti každému rozhodnutí odvolacího soudu (s výjimkami uvedenými v ), v dovolání namítány nebyly a nepodávají se ani

z obsahu spisu. Přípustnost dovolání není založena ani na základě tohoto ustanovení.

Při uvážení vyloženého je proto nutno konstatovat, že v posuzovaném případě nebyly naplněny předpoklady přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení , ani podle ustanovení a 2 téhož zákona. Dovolací soud z tohoto důvodu proto podané dovolání odmítl jako nepřípustné podle věta prvá ve spojení s , a nemohl se tak zabývat věcnou správností napadeného rozhodnutí. Rozhodoval, aniž nařídil jednání ( odst. l věta první ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením věta první ve spojení s , věta první a

odst. l věta první , když žalobce neměl se svým dovoláním úspěch, zatímco žalované v tomto řízení žádné náklady vznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. ledna 2004

JUDr. Pavel Pavlík, v. r.

předseda senátu