Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1638/2002

U S N E S E N Í

I. Dovolání žalované se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobním návrhem podaným u Okresního soudu ve Svitavách dne 5. 2. 2001 se žalobce domáhal vypořádání společného jmění účastníků zaniklého rozvodem jejich manželství. Předmětem vypořádání zaniklého společného jmění manželů žalobce v průběhu řízení učinil pouze hodnotu členského podílu v Bytovém družstvu S.

Rozsudkem ze dne 31. 1. 2002, č. j. -63, Okresní soud ve Svitavách uložil žalované povinnost „zaplatit žalobci na vypořádání podílu ze zaniklého společného jmění manželů částku ve výši 215.000,- Kč a to tak, že částku 100.000,- Kč do 31. května 2002 a zbývající částku 115.000,- Kč do 31. října 2002“ (výrok I.); dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.)

a žalobci uložil povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách na nákladech řízení částku ve výši 1.235,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III). Vycházel přitom ze zjištění, že po rozvodu manželství účastníků bylo rozhodnutím soudu zrušeno jejich společné právo nájmu bytu č. 16 v domě č. 28

ve S. s tím, že byt bude nadále jako členka Bytového družstva Svitavy užívat žalovaná a žalobce je povinen byt vyklidit do patnácti dnů ode dne zajištění náhradního bytu; a dále ze zjištění, že „cena obvyklá, které je možné dosáhnout za převod členských práv a povinností v bytovém družstvu ve vztahu k uvedenému bytu dosáhla výše 430.000,- Kč“.

K odvolání žalované Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 9. 7. 2002, č. j. -81, rozhodl, že „rozsudek okresního soudu se potvrzuje až na výrok o lhůtě k zaplacení částky 215.000,- Kč“, tento výrok změnil tak, že žalované uložil povinnost „zaplatit žalobci částku 215.000,- Kč do 31. prosince 2002“ (výrok I.); současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.). Vycházel ze závěru, že rozsudek soudu prvního stupně je věcně správný; změna „výroku o lhůtě k zaplacení“ byla nezbytná vzhledem k tomu, že

„v době vydání rozsudku krajského soudu již uplynula lhůta k zaplacení první splátky 100.000,- Kč“.

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání. Přípustnost dovolání dovozuje z toho, že rozsudkem odvolacího soudu bylo „částečně změněno“ rozhodnutí soudu prvního stupně a také z toho, že „sám odvolací soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam a dovolání připustil“. Namítá, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Tyto obecně formulované námitky specifikuje tak, že nesouhlasí s výší částky, kterou je povinna žalobci podle napadeného rozhodnutí zaplatit, neboť nesouhlasí se závěry soudů obou stupňů o stanovení hodnoty vypořádávaného členského podílu v družstvu. Navrhuje, aby dovolací soud rozsudky odvolacího soudu i soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací ( ) věc projednal podle ve znění účinném od 1. 1. 2001 - dále jen „“ a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení , k tomu oprávněným subjektem (účastníkem řízení), po přezkoumání věci ve smyslu ustanovení bez jednání ( věta první ) dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [ ], jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [ ], a jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [

]. Dovolání však přípustné není ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží [

] a ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení [ ].

Přípustnost dovolání podle ustanovení je založena na rozdílnosti (nesouhlasnosti) rozhodnutí odvolacího soudu s rozhodnutím soudu prvního stupně. O nesouhlasná rozhodnutí jde tehdy, jestliže okolnosti významné pro rozhodnutí věci byly posouzeny oběma soudy rozdílně, takže práva a povinnosti stanovené účastníkům rozhodnutími jsou podle závěrů těchto rozhodnutí odlišná. Odlišností nelze ovšem rozumět rozdílné právní posouzení, pokud nemělo vliv na obsah práv a povinností účastníků, ale jen takový závěr, který rozdílně konstituuje nebo deklaruje práva a povinnosti v právních vztazích účastníků. Okolnost, zda odvolací soud rozhodl podle ustanovení nebo zda postupoval podle ustanovení

, popřípadě jak formuloval výrok svého rozhodnutí, není sama o sobě významná; pro posouzení přípustnosti dovolání z hlediska ustanovení je podstatné porovnání obsahu obou rozhodnutí.

V projednávané věci soudy obou stupňů práva a povinnosti účastníků, o něž

v řízení šlo, posoudily zcela shodně (oba dospěly k závěru, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na vypořádání podílu ze zaniklého společného jmění manželů částku ve výši 215.000,- Kč). Odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně jen tak, že žalované uložil povinnost „zaplatit žalobci částku 215.000,- Kč do 31. prosince 2002“. Ve srovnání s rozsudkem soudu prvního stupně tedy odvolací soud v napadeném rozsudku vymezil práva a povinnosti účastníků řízení rozdílně (diformně) jen v tom, jak stanovil lhůtu k plnění.

Žalovaná - jak vyplývá z jejího dovolání - zpochybňuje rozhodnutí odvolacího soudu ve výši částky, která jí byla uložena zaplatit žalobci, neboť nesouhlasí se závěry soudů obou stupňů o stanovení hodnoty vypořádávaného členského podílu v družstvu; dovoláním tedy napadá rozsudek odvolacího soudu pouze v jeho potvrzující části.

Z hlediska ustanovení proto dovolání v posuzované věci není přípustné.

Protože dovolání není v této věci přípustné ani podle ustanovení (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno meritorní rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil), může být přípustnost dovolání v dané věci založena jen při splnění předpokladů uvedených v ustanovení Přípustnost dovolání podle ustanovení přitom není založena již tím, že dovolatel tvrdí, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má

po právní stránce zásadní význam; přípustnost dovolání nastává tehdy, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam skutečně má.

Podle ustanovení rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu

s hmotným právem.

V posuzovaném případě odvolací soud i soud prvního stupně postupovaly při stanovení ceny členského podílu v družstvu konformně s rozhodnutím Velkého senátu Nejvyššího soudu České republiky ze dne 14. 11. 2002, sp. zn. , podle kterého „v řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů - bývalých společných nájemců družstevního bytu a společných členů bytového družstva, jehož součástí je i hodnota členského podílu, nelze při stanovení její výše vycházet

ze zůstatkové hodnoty členského podílu ani z hodnoty vypořádacího podílu. Jde

o hodnotu, jejíž cena se pro účely uvedeného řízení stanoví cenou obvyklou, tj. cenou, kterou by bylo možno za převod členského podílu v rozhodné době a místě dosáhnout“. Za těchto okolností nelze dovodit, že napadený rozsudek odvolacího soudu má

po právní stránce zásadní význam ( ).

Dovolatelka dovozuje přípustnost svého dovolání také z toho, že „sám odvolací soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam a dovolání připustil“. Tento závěr není opodstatněný již proto, že ve znění účinném od 1. 1. 2001 nedává odvolacímu soudu možnost vyjádřit se k otázce přípustnosti dovolání proti svému rozhodnutí (rozhodnutí odvolacího soudu konečně ani výrok o připuštění dovolání neobsahuje).

Protože dovolání proti rozsudku odvolacího soudu není z hledisek ustanovení

přípustné, Nejvyšší soud České republiky dovolání žalované - aniž by se věcí mohl dále zabývat - podle ustanovení věty první a

odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení , věty první, , , neboť žalovaná s ohledem

na výsledek řízení na náhradu nákladů řízení nemá právo a žalobci v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. ledna 2004

JUDr. Roman Fiala, v. r.

předseda senátu