Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
14 C 147/2019
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Michaelou Silnickou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, reg.č.: osobní údaje žalobkyně
sídlem právnická osoba, anonymizováno číslo příjmení jméno příjmení anonymizováno
zastoupený/á advokátem titul. jméno příjmení
sídlem adresa, obec
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 15.994 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8.900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od datum do zaplacení z částky 8.000 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky ve výši 7.994 Kč zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8.900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od [datum] do zaplacení z částky 8.000 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do částky ve výši 7.994 Kč zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobkyně se svou žalobou původně domáhala po žalovaném zaplacení částky 16.894 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru uzavřeného prostřednictvím prostředků elektronické komunikace na internetových stránkách žalobce (částka 8.000 Kč), neuhrazené poplatky v celkové výši 900 Kč a smluvní pokuta za jeho nevrácení ve sjednaném termínu (částka
7.994 Kč). Žalobkyně odůvodnila žalobu tím, že právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba) poskytl žalovanému úvěr ve výši 8.000 Kč se splatností do datum.
Žalovaný se k nároku uplatněnému v žalobě nevyjádřil.
Soud z provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav: ze smlouvy o úvěru
číslo ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba) uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, ve které se právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 8.000 Kč s datem splatnosti datum. Ve smlouvě byla dohodnuta smluvní pokuta ve výši 0,25% za každý den prodlení ze splatné, avšak nezaplacené částky, žalobkyně tuto vyčíslila původně částkou 7.994 Kč. Z obchodních podmínek smlouvy o úvěru soud zjistil, že pod pojmem verifikační platba je uveden převod částky ve výši 1 Kč z účtu klienta na účet věřitele, identifikované příslušným variabilním symbolem a je-li to technicky možné, uvedením textu“ podepisuji“ v poli zprávy pro příjemce příslušného bankovního převodu. Ze sazebníku nákladů souvisejících s opožděnou platbou soud zjistil, že poplatek za 1. dopis - upomínku, 2. dopis - výzvu k úhradě a 3. dopis - výzvu k okamžitému zaplacení dluhu je 300 Kč za každou jednotlivou položku. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum s účinností ke dni datum byla pohledávka postoupena na žalobkyni a žalovanému to bylo oznámeno přípisem ze dne datum.
Po provedeném dokazování soud učinil závěr o skutkovém stavu, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru prostřednictvím prostředků elektronické komunikace na internetových stránkách žalobkyně. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 8.000 Kč s tím, že se zavázal vrátit do
datum částku 8.000 Kč. Účastníci si ujednali poplatky za upomínky a výzvy (za každou jednotlivou 300 Kč) a ve smlouvě také smluvní pokutu ve výši 0,25% denně z nesplacené splatné částky. Smlouva nebyla podepsána, pro verifikaci sloužilo zaplacení 1 Kč z účtu žalovaného na účet žalobkyně.
Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.
Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou dle § 1879 a násl. zákona
č. 89/2012 Sb. na žalobkyni, která je tak ve věci aktivně legitimována. Soud dospěl k závěru, že žaloba je z části důvodná, když účastníci uzavřeli prostřednictvím internetu smlouvu o úvěru, podle které se žalobkyně zavázala poskytnout úvěr ve výši 8.000 Kč na účet žalovaného, který se zavázal tento úvěr vrátit ve lhůtě splatnosti do datum. Žalobkyně svůj závazek splnila, žalovaný nikoli, a to ani po opakované výzvě k zaplacení. Jelikož žalovaný nevrátil poskytnuté peněžní prostředky ve výši 8.000 Kč a dále sjednané poplatky za upomínku, výzvu k úhradě a výzvu k okamžitému zaplacení dluhu dle sazebníku 300 Kč za každou jednotlivou položku, celkem tedy 900 Kč zavázal jej k tomu soud tímto rozsudkem, když dle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen OZ ) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému na jeho požádání a v jeho prospěch poskytne peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Jelikož žalovaný nezaplatil řádně a včas jak poskytnuté peněžní prostředky, tak i úroky, dostal se do prodlení a podle ustanovení § 1968 , § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. vzniklo žalobkyni i právo požadovat zákonný úrok z prodlení.
Ujednání o smluvní pokutě bylo v projednávaném sporu sice obsaženo ve smlouvě, nicméně tato smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků elektronické komunikace na dálku, internetu. V tomto směru pak lze odkázat na nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 351/11 Ústavní soud dospěl k závěru, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu mohou být obsaženy toliko na listin ě, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis. Opačný postup je pak v rozporu se zásadou poctivosti. V praxi se tato zásada projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Podle ustanovení § 6 OZ má každý povinnost jednat v právním styku poctivě. Smluvní pokutu stanovenou na 0,25% denně lze považovat s ohledem na výše uvedené za nepoctivou a soud proto žalobu v této části, zamítl.
O nákladech řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. , neboť žalobkyně měla úspěch v části 52% a neúspěch 48%, tudíž soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když po odečtení neúspěchu od úspěchu by případně přiznaná náhrada nákladů
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.