Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 23/2021-45

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Novákovou ve věci

žalobce: ;

právnická osoba, IČO

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 18 520 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 435 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 435 Kč od 27. 9. 2016 do zaplacení a částku 5 215 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 215 Kč od 14. 12. 2016 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

II. Co do částky 5 180 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 889,32 Kč od 27. 9. 2016 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 322,22 Kč a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 4 324,32 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a co do částky 7 690 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 4 760,47 Kč od 14. 12. 2016 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 007,75 Kč a s úrokem ve výši 23,72% ročně z částky 9 775,47 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení se žalobní návrh zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 435 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 435 Kč od 27. 9. 2016 do zaplacení a částku 5 215 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 215 Kč od 14. 12. 2016 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>II. Co do částky 5 180 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 889,32 Kč od 27. 9. 2016 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 322,22 Kč a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 4 324,32 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a co do částky 7 690 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 4 760,47 Kč od 14. 12. 2016 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 007,75 Kč a s úrokem ve výši 23,72% ročně z částky 9 775,47 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení se žalobní návrh zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala žalobou doručenou soudu dne 27. 1. 2021 zaplacení celkem částky 18 520 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 17. 8. 2015 s právní předchůdkyní žalobkyně (právnická osoba) smlouvu o zápůjčce nazvanou Smlouva o půjčce číslo (dále jen smlouva). V důsledku fúze sloučením se dne 30. 9. 2016 stala právním nástupcem společnosti právnická osoba, IČO, společnost právnická osoba (dnes pod názvem právnická osoba), IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, tj. právní předchůdce žalobce. Podle uvedené smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 5 180 Kč, celkem tedy 12 180 Kč a to formou 58 týdenních splátek po 210 Kč, přičemž dluh měl být splacen dne 26. 9. 2016. Žalovaný však své závazky nehradil řádně a včas. Poslední splátka byla uhrazena dne 23. 2. 2016, proto věřiteli vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části dlužné částky. Žalovaný uhradil toliko částku 6 565 Kč. Žalobkyně, která nabyla pohledávku postoupením, se nyní domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 4 324,32 Kč, poplatku ve výši 1 290,68 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 322,22 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 120,71 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně z částky 4 324,32 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 324,32 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Přes upomínky žalovaný žalobkyni spornou částku doposud dluží. Právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalovaného) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva a nájemní smlouva. Právní předchůdkyně žalobkyně tak dospěla k názoru, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostatečná. Dále žalobkyně tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 3. 11. 2015 se shodnou právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o zápůjčce nazvanou Smlouva o půjčce číslo (dále jen smlouva). Podle ní poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 7 400 Kč, celkem tedy 17 400 Kč s doplňkovou službou pojištění s poplatkem ve výši 290 Kč a to formou 58 týdenních splátek po 305 Kč, přičemž dluh měl být splacen 13. 12. 2016. Žalovaný však na své závazky neposkytl plnění řádně a včas, věřiteli proto vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky. Poslední splátka byla uhrazena dne 22. 1. 2016. Žalovaný uhradil celkem částku 4 785 Kč. Žalobkyně, která nabyla pohledávku postoupením, se nyní domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 9 775,47 Kč, poplatku ve výši 3 129,53 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7 007,75 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 362,96 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně z částky 9 775,47 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 775,47 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Přes upomínky žalovaný žalobkyni spornou částku doposud dluží. Právní předchůdkyně žalobkyně i v tomto případě s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalovaného) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva a nájemní smlouva. Právní předchůdkyně žalobkyně tak dospěla k názoru, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostatečná.

2. Žalovaný, shodně se žalobkyní souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalovanému doručeny dne 30. 4. 2021). K věci samé, byť byl soudem vyzýván, se nevyjádřil, tvrzení žalobkyně v žalobě uvedená nepopíral.

3. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 spolu se seznamem postupovaných pohledávek. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem právního předchůdce žalobkyně ze dne 6. 12. 2019.

4. Podle , (dále jen o.z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

5. Dle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

6. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

7. Podle § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Podle , o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni vzniku obou sporných smluv, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

9. Smlouvou o půjčce číslo ze dne 17. 8. 2015, oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba a žalovaný uzavřeli dne 17. 8. 2015 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 7 000 Kč, kterou žalovaný čerpal jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaný se zavázal splatit dluh v 58 pravidelných týdenních splátkách po 210 Kč, první splátka byla splatná do 7 kalendářních dnů od podpisu smlouvy a každá další splátka do konce následujícího týdenního období, tedy celkem částku 12 180 Kč, která je tvořena zápůjčkou v částce 7 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 5 180 Kč, který sestává z kapitalizovaných úroků ve výši 980 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč a poplatku za hotovostní inkaso plateb ve výši 2 800 Kč. Dle smlouvy činila u smlouvy na dobu 58 týdnů zápůjční úroková sazba 23,72 % ročně. Žalovaný v rozporu se smlouvou úvěr řádně nesplácel, proto byl vyzván ke splacení celé pohledávky.

10. Smlouvou o půjčce číslo ze dne 3. 11. 2015, oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba a žalovaný uzavřeli také dne 3. 11. 2015 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 10 000 Kč, kterou žalovaný čerpal jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaný se zavázal splatit dluh v 58 pravidelných týdenních splátkách po 305 Kč, první splátka byla splatná do 7 kalendářních dnů od podpisu smlouvy a každá další splátka do konce následujícího týdenního období, tedy celkem částku 17 690 Kč, která je tvořena zápůjčkou v částce 10 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 7 400 Kč, který sestává z kapitalizovaných úroků ve výši 1 400 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso plateb ve výši 4 000 Kč. Dále bylo sjednáno pojištění v částce 290 Kč (i když je ve smlouvě uvedeno pojištění v částce 305 Kč, jedná se zjevně o omyl v psaní, neboť v této výši byly sjednány týdenní splátky a částka 290 Kč vyplývá ze součtu celkového dluhu 17 690 Kč, tj. 10 000 Kč zápůjčka + 7 400 Kč poplatky + 290 Kč pojištění). Dle smlouvy činila u smlouvy na dobu 58 týdnů zápůjční úroková sazba 23,72 % ročně. Žalovaný v rozporu se smlouvou úvěr vůbec nesplácel, proto byl vyzván ke splacení celé pohledávky.

11. Z karty zákazníka ze dne 17. 8. 2015 bylo zjištěno, že žalovaný byl zaměstnán u právnická osoba s.r.o. obec, přičemž zaměstnání mělo být ověřeno předložením pracovní smlouvy, potvrzením o příjmu, výpisy z bankovního účtu a výplatními páskami; čistý příjem žalovaného činil celkem 15 000 Kč. Výdaje žalovaného tvořilo nájemné ve výši 3 000 Kč, výdaje domácnosti ve výši 3 500 Kč aniž by bylo specifikováno, jaké položky zahrnují (doprava, jídlo a osobní náklady), splátky půjčky/alimenty 810 Kč a výdaje na telefon 200 Kč měsíčně. Dále bylo uvedeno, že žalovaný bydlí s rodiči a nemá žádnou vyživovací povinnost. K příjmům a výdajům žalovaného nebyla doložena žádná .

12. Z karty zákazníka ze dne 3. 11. 2015 bylo zjištěno, že žalovaný je stále zaměstnán u právnická osoba s.r.o. obec, přičemž zaměstnání mělo být ověřeno předložením pracovní smlouvy a výplatními páskami; čistá mzda činila 15 000 Kč. Výdaje žalovaného tvořilo nájemné ve výši 3 000 Kč doložené nájemní/ubytovací smlouvou, výdaje domácnosti byly uvedeny částkou 4 000 Kč, opět aniž by bylo specifikováno, jaké položky zahrnují (energie, doprava, jídlo a osobní náklady), splátky půjčky/alimenty byly uvedeny v částce 1 755 Kč, výdaje na telefon částkou 200 Kč. Dále bylo uvedeno, že žalovaný bydlí v nájmu a nemá žádnou vyživovací povinnost. K příjmům a výdajům žalovaného i v tomto případě nebyla doložena žádná .

13. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:

Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužné částky z titulu dvou smluv o zápůjčce. Uzavřené smlouvy byly posouzeny jako spotřebitelské (§ 1810 a násl. o.z.), kde právní předchůdkyně žalobkyně vystupuje v postavení podnikatele (§ 420 o.z.) a žalovaný v postavení spotřebitele ( o.z.). Soud se tedy nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky smluv došlo k platnému uzavření obou smluv. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. Tato neplatnost je ve smyslu ustanovení o. z. neplatností absolutní, soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele

14. Žalobkyně nepředložila žádné důkazy, tj. žádné y prokazující, že by její právní předchůdkyně provedla ověření příjmů a zejména výdajů žalovaného, které byly zjevně pouze odhadovány bez jakéhokoli členění a podkladů, pouze se omezila na tvrzení, že její právní předchůdkyně vyhodnotila aktuální finanční situaci dle vyplněných podkladů klienta na základě karty zákazníka. Podepsaný soud má s ohledem na popsaný zjištěný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, uloženou jí zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Důsledkem je absolutní neplatnost úvěrové smlouvy v souladu s ustanovením , o spotřebitelském úvěru. K otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. . Žádné příjmy a zejména výdaje žalovaného nebyly nikterak blíže zjišťovány a ověřovány a to ani za situace, kdy odhadované měsíční výdaje ve výši 3 500 Kč (tj. cca 117 Kč na den) a 4 000 Kč (tj. cca 130 Kč na den) jednoznačně vyvolávají pochybnost, neboť stěží mohou zahrnovat veškeré náklady žalovaného na stravu, cestu do zaměstnání, hygienu apod. Pochybnosti vyvolává i prohlášení o nákladech na bydlení ve výši 3 000 Kč shodně udávané, ať již žalovaný bydlel u rodičů nebo v nájmu, když zvláště ve druhém případě je tato částka nepřiměřeně nízká a neodpovídá běžnému nájemnému v obec, jak je soudu známo z jeho úřední činnosti. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla a toto proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů. Důsledkem tohoto postupu je absolutní neplatnost obou smluv a nárok žalobkyně vůči žalovanému se tak omezí na vrácení pouhého zůstatku jistin poskytnutých zápůjček. Žalobkyně, resp. právní předchůdce žalobkyně, poskytla žalovanému podle smlouvy ze dne 17. 8. 2015 částku 7 000 Kč, žalovaný do současné doby uhradil 6 565 Kč, jak žalobkyně tvrdí a žalovaný nesporuje, a proto mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni rozdíl ve výši 435 Kč s úrokem z prodlení ve výši stanovené ode dne následujícího po dni, kdy uplynula lhůta splatnosti zápůjčky, a ve zbývajícím rozsahu nárok zamítl. Podle smlouvy ze dne 3. 11. 2015 bylo žalobci poskytnuto 10 000 Kč, žalovaný na tento dluh zaplatil 4 785 Kč, jak žalobkyně tvrdí a žalovaný nesporuje, a proto mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni rozdíl ve výši 5 215 Kč s úrokem z prodlení ve výši stanovené ode dne následujícího po dni, kdy uplynula lhůta splatnosti zápůjčky, a ve zbývajícím rozsahu nárok rovněž zamítl.

15. O nákladech řízení rozhodl soud dle , neboť v řízení převážně úspěšnému žalovanému (do procesního úspěchu a neúspěchu je třeba zahrnout též příslušenství pohledávek) žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání, písemně, ve trojím vyhotovení, ve lhůtě 15 dní ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Hradci Králové - pobočce v Pardubicích, prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.