Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Od 74/2003

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

U Městského soudu v Brně bylo dne 15. 8. 2002 zahájeno řízení o zaplacení 80.000,- Kč, v záhlaví označené věci.

Žalovaná dne 18. 7. 2003 podala návrh na přikázání věci Okresnímu soudu v Mělníku, s tím, že tento soud je v současné době místně příslušný ve vztahu k jejímu trvalému pobytu. Dále žalovaná poukazuje na svůj špatný zdravotní stav a pokročilý věk. Zároveň žalovaná žádá, aby řízení před Městským soudem v Brně probíhalo bez její přítomnosti, prostřednictvím jejího pověřeného zástupce.

Žalobkyně vzhledem k jejímu sídlu, sídlu právního zástupce a zdravotnímu stavu žalované nemá proti delegaci vhodné k Okresnímu soudu v Mělníku, námitek.

Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Městskému soudu v Brně) a Okresnímu soudu v Mělníku, jemuž má být věc přikázána ( věta první ), návrh žalované na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení

Podle ustanovení věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení věty druhé účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.

Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (d, publikované pod č. , ve znění ústavního ). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.

V daném případě sice jsou na straně žalované okolnosti způsobilé odůvodnit přikázání věci (její zdravotní stav), na druhé straně však existují také, a to nikoli nevýznamné, důvody, pro něž by řízení naopak mělo proběhnout před dosavadním procesním soudem (soud již ve věci jednal a prováděl dokazování, přikázání věci se tak zdá být z tohoto pohledu nehospodárné a z pohledu rozpracovanosti jej může spíše prodloužit, taktéž žalovaná sama navrhuje, aby řízení probíhalo bez její přítomnosti a odkazuje na zastoupení H. M., která ji zastupovala již na prvním jednání ve věci). Za tohoto stavu – a při respektování výše uvedeného ústavního principu – dospěl Nejvyšší soud, přihlížeje též k možnostem, jež skýtá ustanovení upravující institut tzv. dožádání, k závěru uvedenému ve výroku tohoto usnesení.

Nejvyšší soud tedy důvody pro přikázání věci jinému soudu podle neshledal a návrhu žalované nevyhověl.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 14. ledna 2004

JUDr. František Faldyna, CSc., v.r.

předseda senátu