Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 Tdo 26/2004

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný S. V. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 7. 2003, sp. zn. , jímž bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 3. 2003, sp. zn. . Tímto rozsudkem byl uznán vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. účinného od 1. 1. 2002 a odsouzen podle § 250 odst. 3 tr. zák. k trestu odnětí svobody na tři roky a šest měsíců, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 3 tr. zák. zařazen do věznice s dozorem, a podle § 49 odst. 1 tr. zák., § 50 odst. 1 tr. zák. k trestu zákazu činnosti, a to výkonu živnostenského podnikání v předmětech koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, zprostředkovatelská činnost a výroba lišt a rámů, na pět let. Současně byl podle § 226 písm. b) tr. ř. zproštěn obžaloby pro trestné činy podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. a podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák. a dále byl podle § 226 písm. a) tr. ř. zproštěn obžaloby pro další trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák.

Podle zjištění krajského soudu se obviněný trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. dopustil v podstatě tím, že ač věděl, že vzhledem k předešlým závazkům, své finanční situaci a finančním možnostem obchodní společnosti J., s.r.o., nebude schopen půjčky a nájemné řádně v pevně stanovených termínech hradit, uzavřel v době od 11. 12. 1994 do 2. 1. 1995 v celkem pěti případech smlouvy o půjčce peněz a smlouvu nájemní, své finanční závazky neuhradil, a tak poškozeným subjektům způsobil škodu v celkové výši nejméně 2.652.063,- Kč.

Obviněný podal dovolání v rozsahu výroku o vině i výroku o trestu a odkázal v něm na dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Namítl, že o zamítnutí řádného opravného prostředku bylo rozhodnuto, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Vytkl, že soudy obou stupňů nadřadily zásadu zjištění skutkového stavu, o němž nejsou důvodné pochybnosti, zásadě zákonného procesu, a vyjádřil přesvědčení, že byl odsouzen v nikoli řádném procesu. Uvedl, že již v řízení před soudem prvního stupně navrhl provedení řady důkazů, které by vyloučily či zpochybnily závěr o jeho podvodném úmyslu, jeho návrhům však nebylo vyhověno, aniž by tak mohlo být spolehlivě rozhodnuto o jeho vině. Navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení Vrchního soudu v Praze zrušil a aby tomuto soudu přikázal věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve svém vyjádření k dovolání uvedl, že dovolatel nepoukázal na žádnou relevantní procesní podmínku, která by bránila odvolacímu soud rozhodnout o zamítnutí jeho odvolání. Výhrady k rozsahu dokazování, resp. k odmítnutí jeho návrhů na doplnění dokazování, nesvědčí podle něj pro závěr, že by rozhodnutí odvolacího soudu trpělo nedostatkem předvídaným v ustanovení § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že dovolání je podle § 265a tr. ř. přípustné, že je podala včas oprávněná osoba a že splňuje náležitosti obsahu dovolání ve smyslu § 265f odst. 1 tr. ř. Shledal však, že obviněný podal dovolání z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k) tr. ř. Současně platí, že obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž se opírá existence určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle § 265b tr. ř., nestačí jen formální odkaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů.

Obviněný opřel dovolání o tu část ustanovení § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., která je vyjádřena dikcí „ bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku …, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí“, tj. o první ze dvou alternativ uvedených v § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Takto vymezený dovolací důvod se vztahuje na ty případy, kdy k zamítnutí řádného opravného prostředku došlo bez věcného přezkoumání věci, to znamená podle § 253 odst. 1 tr. ř. proto, že bylo podáno opožděně, osobou neoprávněnou nebo osobou, která se odvolání výslovně vzdala nebo znovu podala odvolání, které v téže věci již předtím výslovně vzala zpět, a procesní strana tak byla zbavena přístupu k druhé instanci. Bylo-li by odvolání obviněného zamítnuto z některého z těchto procesních důvodů, mohl by obviněný podat dovolání z jím deklarovaného dovolacího důvodu, avšak musel by skutečně namítat, že nebyly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro zamítnutí jeho odvolání, tj. že tu nebyl dán ten z důvodů uvedených v § 253 odst. 1 tr. ř., pro který bylo jeho odvolání zamítnuto. Podstatou a smyslem dovolacího důvodu vymezeného v citované části ustanovení § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je umožnit oprávněné osobě, aby se domohla meritorního přezkoumání rozsudku podle § 254 odst. 1 tr. ř. v řádném přezkumném řízení, které nebylo provedeno, ač procesní podmínky pro takové řízení byly splněny.

K zamítnutí odvolání obviněného však v posuzovaném případě nedošlo z procesních důvodů (§ 253 odst. 1 tr. ř.), odvolací soud je zamítl podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné po meritorním přezkoumání rozsudku podle § 254 odst. 1 tr. ř. Obviněnému nebyl odepřen přístup k druhé instanci, protože na podkladě jeho odvolání odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně meritorně přezkoumal. Ztotožnil-li se s rozsudkem soudu prvního stupně, a proto odvolání obviněného jako nedůvodné zamítl, nelze namítat, že „nebyly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí“ ve smyslu důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Námitku obviněného nelze proto podřadit pod první alternativu důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř.

Pro úplnost nutno dodat, že námitky, které obviněný v dovolání uplatnil, obsahově nenaplňují ani ten dovolací důvod, který je v ustanovení § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. vyjádřen dikcí „bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku,… byl-li v řízení napadenému rozhodnutí předcházejícím (tj. rozhodnutí odvolacího soudu) dán důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.“ Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v této druhé alternativě se vztahuje na případy, kdy odvolací soud zamítne odvolání po předchozím meritorním přezkoumání rozsudku podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné. Obviněný však musí v dovolání uvést také některý z důvodů dovolání uvedených v § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř., který namítá ve vztahu k řízení, které předcházelo rozhodnutí odvolacího soudu.

Z obsahu konkrétně uplatněných dovolacích námitek obviněného evidentně plyne, že dovolatel vytkl napadenému usnesení odvolacího soudu a řízení, které mu předcházelo, výlučně vady skutkové. Námitkami, že k řádnému objasnění věci nebyly provedeny všechny potřebné důkazy, obviněný totiž primárně zpochybnil správnost skutkových zjištění, která učinil krajský soud a z nichž vycházel v napadeném usnesení i Vrchní soud v Praze. Vady skutkové však nezakládají žádný ze zákonných důvodů dovolání podle ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř., a proto nemohou zakládat ani dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v jeho druhé alternativě.

Protože dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než jaký činí dovolání přípustným ustanovení § 265b tr. ř., Nejvyšší soud je podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž na jeho podkladě podle § 265i odst. 3 tr. ř. přezkoumal napadené usnesení a řízení, jež mu předcházelo. Rozhodl tak v neveřejném zasedání za splnění podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 14. ledna 2004

Předseda senátu:

JUDr. Jan Bláha

Vypracovala:

JUDr. Věra Kůrková